…když katalogové domky znásilní sídliště.

Sídliště Juliánov v Brně je velmi zajímavé. Jednak je to první brněnské panelové sídliště a navíc se zde poprvé užilo nově vypracované konstrukční soustavy B60. Stojí zde první brněnské věžáky a pravděpodobně se zde použila první „plastová“ okna. I přes všechna prvenství dopadlo sídliště opravdu hrozně. Tolik nevkusu pohromadě jsem totiž ještě nikde jinde neviděl!

Pokračování textu Brno Juliánov →

Zde naleznete základní typy panelových domů (konstrukčních soustav) v ČR a jejich vývoj.

Konstrukční soustavy lze dělit do několika základních skupin:

Řada G
Řada T01B až T03B
Řada T06B
Řada T08B a VVÚ-ETA
Řada B70
Řada OP

Z těchto základních variant vznikaly další tzv. krajské varianty a dále také vznikaly malosériové soustavy. Specifická je pak soustava Larsen-Nielsen, která je Dánskou licencí.

Řada G

Konstrukční soustava G40
Počátek naší panelové výstavby se datuje do roku 1953. V tomto roce vznikl ve Zlíně, tehdy Gottwaldově, náš první panelový dům. Jednalo se o panelový dům s označením G40.

Tyto první panelové domy se stavěly na více místech republiky, mimo rodný Zlín také třeba v Přerově a zejména v Praze.
Konstrukční soustava G40 má příčný nosný systém a dva rozpony 3,2 a 3,8 m. Panelové domy G40 jsou vzhledem k době vzniku zdobené v umírněném stylu socialistického realismu. Domy měly vždy 5 obytných podlaží a neměly žádné balkóny ani výtahy.
V soustavě G40 vzniklo i naše první panelové sídliště a to v Praze na Zelené Lišce.

Ze soustavy G40 vychází soustava G32, která má o podlaží méně a sedlovou střechu. Další variací soustavy G40 je soustava G55, která sloužila pro stavbu rohových panelových domů ve stylu G40.

Konstrukční soustava G57
Nástupcem soustavy G40 byla soustava G57. Jedná se o první skutečně celostátní soustavu, jelikož její výstavba probíhala napříč celým Československem.
Domy této soustavy byly zpočátku budovány vždy striktně jako trojdům o třech, čtyřech nebo pěti nadzemních podlažích. Stále se nepoužívaly výtahy, ale již se zde vyskytovaly lodžie (plně zapuštěné). Rozpon byl pouze jeden, a to 3,6 m. Nosný systém je příčný s podélným ztužením.

Domy již nebyly zdobeny ve stylu socialistického realismu, ale nějaká zdobnost se zde ještě nacházela, například lizénové rámy kolem chodebních oken, římsy nebo profilovaná atika. Míra zdobnosti závisela na možnostech investora.

Konstrukční soustava G57 se stavěla od roku 1957 do začátku 70. let. Během této doby si prošla značným vývojem. Později již neplatilo, že se musí jednat o trojdům, vznikaly i bloky o šesti a více sekcích. Postupně přibyly nové sekce a začalo se experimentovat, vznikaly tak i šesti a vícepodlažní domy (již s výtahem) nebo i věžové domy. Docházelo také k úpravám obvodového pláště (lepší tepelná izolace) i nosných prvků (silnější stropní panely).

Z typu G57 vznikaly také první krajské varianty konstrukčních soustav. V Brně to byla soustava B60 a v Ostravě G-OS. Obě varianty měly oproti klasické G57 pozměněný obvodový plášť (parapetní namísto celostěnového) a vznikaly v nich zcela nové typy sekcí (u G-OS například zalomené sekce – tzv. hokejky) v Brně pak věžové sekce. Krajské varianty měly jak lodžie, tak i balkóny. Další krajská varianta vznikla v Olomouci – typ G57-OL.

Soustavy T01B, T02B a T03B

Tyto soustavy jsou nástupcem cihlových soustav typu „T“. Cihlové soustavy řady T se vyvíjely a stavěly od roku 1947 a jejich nástupcem se cca od roku 1958 staly soustavy řady T01B až T03B.

Tyto soustavy se stavěly po celém Československu do konce šedesátých let, výstavba počátkem 70. let ustupovala s výjimkou krajských variant „OS“, které se stavěly o něco o déle.
Soustavy T0xB jsou blokopanelové, mohou být jak z cihelných tak z betonových blokopanelů. Rozdíl mezi jednotlivými variantami je v počtu podlaží a od toho odvozené nosnosti blokopanelů.

T01B – 2-3 NP a sedlová střecha (výstavba především na venkově).
T02B – 4 NP plochá i sedlová střecha.
T03B – 5-6 NP plochá střecha, výtah.

Blokopanel je dílec menší, než klasický celostěnový panel. Díky menším rozměrům byl levnější na výrobu a díky nízké váze nebylo zapotřebí silných jeřábů (proto je blokopanelová výstavba častá na venkově, kde nedisponovali silnými jeřáby). Nevýhodou byla pracnější a delší montáž domů.

V této soustavě později vznikaly také bodové a věžové domy s kombinovaným nosným systémem. V každém městě nebo kraji byly vyprojektovány odlišné bodové a věžové domy (krajské varianty).

Tyto blokopanelové soustavy mají podélný nosný systém a vyskytovaly se zde převážně balkóny.

Na Ostravsku byly tyto soustavy upraveny do krajských variant a to typ T02B-OS (4-6 NP) a T03B-OS (6-8 NP). Varianty „OS“ rozpoznáte zejména podle předsazených lodžií, mohou se ale i vyskytovat balkóny.

Za nástupce soustav T01B až T03B lze považovat soustavu BP70-OS, která už ale nebyla celostátní. Tato soustava se stavěla na severní Moravě a také v Praze. Jedná se o nejmladší blokopanelovou soustavu (výstavba od začátku 70. let do poloviny 80. let).

Řada T06B
Konstrukční soustava T06B vznikla evolucí soustavy G57. Převzala proto jednotný rozpon 3,6 m a příčný nosný systém s podélným ztužením (může mít i kombinovaný nosný systém). Na vývoji této soustavy se pracovalo od konce 50. let a výstavba započala v první třetině let šedesátých. Konstrukční soustava T06B je nejčastější soustavou, která se v ČR i SR nachází. Neznamená to ale, že všude po Československu se stavěly stejné panelové domy, existuje totiž mnoho variant soustavy T06B.

Pro soustavu T06B platí u nosné části určitá závazná pravidla (podklady, směrnice) ale každý kraj nebo stavební podnik si je mohl částečně upravit k obrazu svému (např. změna dispozice). Řešení obvodového pláště nebylo závazné a proto vypadají T06B v různých krajích odlišně. Obvodové pláště byly zpravidla parapetní s meziokenními pilířky, vyskytovaly se ale také celostěnové nebo spínané obvodové pláště. Hodně se experimentovalo se složením betonové směsi jednotlivých variant obvodových plášťů, a to dle materiálové základny daného kraje (např. v Ostravě se jako přísada používala struska, která byla odpadem tamního hutnictví). Nejčastější jsou řadové sekce, hojně se ale vyskytují i věžové a bodové sekce.

Většina z variant T06B má své označení, například v Olomouci je to T06B-OL, v Ostravě pak T06B-OS… Ne vždy je to ale tak jednoduché, existují například i varianty s označením T06B-PSO, KDU, PSB-U atd., kde už je mnohem těžší určit rodné město či kraj. Navíc nejstarší typy T06B nemají své specifické označení vůbec. Celkově existují desítky typů T06B. Mnohdy bylo v jednom městě vyprojektováno více typů.

Řada T08B
Konstrukční soustava T08B byla vyvíjena současně s T06B a i ona se začala stavět v první třetině šedesátých let. Tato soustava byla středněrozponová a užívala jednotný rozpon 6 m. Šestimetrový rozpon měl velkou výhodu v možnosti vytvářet téměř libovolné dispozice v buňce. V nosné buňce byly užité nenosné příčky z lehkých materiálů, které snížily váhu jedné bytové jednotky a tím i ušetřily výdaje na stavbu.

Pro soustavu jsou typické řadové sekce o třech modulech (buňkách) s počtem 6 nebo 8 NP. Vyskytuje se zde zásadně jednoramenné schodiště a předsazené lodžie. Stropní panely s délkou šest metrů byly dutinové a předpjaté elektroohřevem, stejné stropní dílce se používaly i u ostravské konstrukční soustavy V-OS, která by se dala považovat za krajskou variantu T08B (prakticky má ale s T08B společné pouze výše popsané stropní dílce).

Z konstrukční soustavy T08B vznikla později soustava VVÚ-ETA, o které je řeč dále v článku.

NKS

Začátek 70. let je milníkem naší panelové výstavby. Na základě zkušeností z dosavadní panelové výstavby vznikly v roce 1972 typové podklady pro nové konstrukční soustavy (NKS). V nových požadavcích se tak uplatňovaly dvouplášťové střechy, sendvičové (vícevrstvé) obvodové panely a byl vyvinut nový typ oken s lepšími izolačními vlastnostmi (pozná se podle masivního černého těsnění kolem skleněných tabulí). Všechny tyto novinky byly zaváděny do výstavby postupně a tak například některé domy, ačkoliv již spadají pod NKS, měly stále starší typ oken.

Velmi důležitým prvkem v nových směrnicích byla vyšší prostorová tuhost – stropní panely nebyly již svařovány jen k nosným stěnám, ale i k okolním stropním dílcům. Díky tomu se při poruše nosné stěny (např. při výbuchu plynu) nezřítí strop nad zasaženým podlažím, protože bude držen okolními stropy a stěnami dalšího podlaží, ke kterým je také přivařen. NKS řeší také požární bezpečnost a odolnost.

Jako NKS vznikly zcela nové soustavy, jako BA-NKS, B70 nebo OP1.11. Úpravou prošly také stávající soustavy. Vznikly tak nové varianty, mezi které řadíme například soustavu T06B-BTS, která vznikla úpravou varianty T06B-OS atd.
Vývoj soustavy T08B se rozštípil na dvě linie. V jedné linii prošla soustava T08B úpravou, aby splňovala nové požadavky, v druhé linii z ní vznikla zcela nová soustava VVÚ-ETA.

V roce 1979 došlo k tepelně technické revizi a dalšímu zpřísnění tepelných požadavků. Soustavy byly následkem toho mírně upraveny a mnohdy pak nesly na konci názvu písmeno „R“. Např. z BP70-OS se stala BP70-OS-R.

VVÚ-ETA
Úpravou soustavy T08B vznikla soustava VVÚ-ETA, která zachovala rozpon 6 metrů a přidala k němu i doplňkový rozpon 3 m. Mimo předsazených lodžií se nově vyskytují i zapuštěné lodžie. V této soustavě vzniká mnoho typů sekcí a variant obvodového pláště. Soustava VVÚ-ETA se stavěla od konce 70. let až do roku 1990. I po roce 1990 v ní výstavba v menší míře pokračovala, mnohdy i s modifikacemi projektů. Tato soustava již plně spadá pod NKS a její výstavba probíhala zejména v Praze a středních Čechách.

Stropní dílce a schodišťová ramena ze soustavy VVÚ-ETA byly použité také u krajské konstrukční soustavy VM-OS, která se stavěla v Ostravě a okolí.

Řada B70
Domy konstrukční soustavy B70 vznikly jako jedna z prvních soustav ve standardu NKS. Tyto domy stavěné od první třetiny 70. let měly poměrně odlišný vzhled od dosavadní panelové výstavby. Uplatnilo se zde totiž nezvyklé strukturální řešení sekcí (členitý půdorys).

První domy této soustavy ještě používaly starší typy kyvných a otvíravých/sklopných oken, později přišla na řadu nová otočná okna dle standardu NKS. Lodžiové stěny byly dřevěné, vyplněné izolací. Po tepelně technické revizi v roce 1979 již byly i lodžiové stěny panelové a označení těchto domů se změnilo na B70-R.
Tato soustava se stavěla v Brně a také v severních Čechách, kde byla mírně modifikována a označena jako B70-U. Panelové domy B70 se stavěly až do roku 1990.

Soustavy řady OP
Konstrukční soustavy řady OP jsou poslední generací panelových domů v naší výstavbě. Tyto konstrukční soustavy již splňovaly nejnovější tepelně technické normy a měly vysoký stupeň prefabrikace. Konstrukční soustavy řady OP mají 3 rozpony a to 4,2, 3 a 2,4 m. Vyskytují se 4, 6, 8 a 12 podlažní domy. U čtyřpodlažních domů nejsou výtahy. Tyto konstrukční soustavy se od sebe vzájemně liší především obvodovým pláštěm. Vznikly tyto typy:

OP1.11
Nejstarší soustava z řady OP, první dům byl postaven v roce 1980. Tato soustava se stavěla až do roku 1990 a během této doby prodělala několik změn obvodového pláště. Porevoluční výstavba byla mnohdy modifikována přímo v projektu. Výstavba probíhala na severní Moravě a v mírně pozměněné variantě i v Praze. Obvodový plášť je sendvičový. Vyskytují se pouze plně zapuštěné lodžie.

OP1.13
Vychází z OP1.11, přebírá i většinu sekcí, přidává ale i nové (věžové, chodbové) hlavní rozdíl je v obvodovém plášti, který je z pórobetonu a měl fasádu nanášenou až po smontování domu. Spáry byly velmi úzké a vyplněné trvale pružným tmelem. U věžových domů jsou užité atypické částečně předsazené lodžie. I tato soustava se stavěla až do revoluce a po revoluci se dostavovala a to i v pozměněné formě.

OP1.21
Tato varianta se stavěla v severních Čechách a Praze. Podobně jako OP1.11 má verze 1.21 sendvičový, kompletizovaný obvodový plášť. Charakteristické jsou úzké vodorovné pruhy na spodních částech obvodových panelů. Zapuštěné lodžie mohou mít mírně předsazenou podlahu i různé typy zábradlí včetně betonového. Dispozice všech sekcí je odlišná od variant 1.11 i 1.13. Výstavba probíhala od poloviny 80. let do začátku 90 let. Mohou se vyskytovat i zděná bytová jádra.

OP1.31
Tato soustava byla plánována jako nástupce konstrukční soustavy OP1.11 a proto se s její výstavbou počítalo opět na severní Moravě. Vývoj této soustavy byl dokončen v roce 1988 a plánovanou masivní výstavbu této soustavy přerušila revoluce v roce 1989. Domů této soustavy vzniklo poměrně málo a jedná se také o vůbec nejmladší konstrukční soustavu. Výstavba probíhala do první třetiny 90. let.
Domy zaujmou především svými atypicky pojatými zavěšenými lodžiemi a poměrně členitými půdorysy. Obvodový plášť je sendvičový a u této varianty byl vynechán nejmenší rozpon 2,4 m. Maximální výška je 8 NP.

Larsen-Nielsen
Zajímavostí je konstrukční soustava Larsen-Nielsen. Vláda ČSSR v 80. letech zakoupila v Dánsku licenci na výrobu dílců této soustavy a jedná se tak o licencovanou soustavu. Samostatné vybavení, jako okna, bytová jádra, výtahy atd., bylo již stejné, jako u československých soustav. Stejně tak dispozice sekcí byly „naše“. Tato soustava má rozpony 2,7 m, 3,6 m a 4,2 m. Výstavba probíhala pouze v Praze.
Pro soustavu jsou charakteristické, obdobně jako u OP1.21, vodorovné pruhy na spodních částech obvodových panelů – zde ale mnohem širší a výraznější. Nejstarší domy Larsen Nielsen tyto pruhy nemají.

Toto byl stručný přehled naší panelové výstavby, neobsahuje zdaleka všechny soustavy. Cílem tohoto webu je postupně odhalit tajemství všech typů konstrukčních soustav na území Československa a to včetně malosériových variant. Máte-li jakékoliv materiály k jakémukoliv paneláku, prosím, kontaktujte mě. Víte-li o nějakém nezatepleném paneláku, rovněž mě kontaktujte, nebo jej můžete vyfotit dle tohoto návodu v sekci Váš panelák.

Existuje mnoho typů panelových domů, mimo celostátních konstrukčních soustav měl každý kraj své vlastní varianty a jejich podtypy. V každém větším městě vznikaly i nějaké atypy nebo experimenty. Není v mých silách vše zdokumentovat. Chtěl bych vás tímto požádat o spolupráci.

Můžete pomoct vyfocením panelového domu, společných prostor, výtahu a jakéhokoliv původního bytového vybavení… zkrátka vše původní nebo téměř původní se počítá.

Velkou pomocí je také poskytnutí originální projektové dokumentace nebo i pasportizace („neoriginální dokumentace“), která se provádí při revitalizacích. (Poskytnout = nechat nafotit, originály nebudou nikde zveřejněny)

Rovněž se velmi hodí i upozornění na zajímavé kuriozity, jako nedostavěný panelák, různé příhody a nehody z výstavby, první a poslední paneláky vašeho města atd.

Uvítám také historické fotografie a fotografie z období těsně před „zateplovací vlnou“. Velkou slabost mám pro fotografie zachycující výstavbu paneláků.

Zkrátka cokoliv k panelákové tématice se hodí.

Focení panelového domu

Může se to zdát jednoduché, ale není tomu tak. Záleží čím budete fotit, nejlépe kompaktním fotoaparátem. Hodně záleží na velikosti foceného objektu – čím větší dům, tím více si musíte odstoupit a to kolikrát až na trávník poblíž daného domu. Dalším problémem je protisvětlo, zejména v letních měsících, kdy je mnohdy nutné fotit každou stranu domu v jinou denní dobu. Nejlepší jsou proto dny kdy je zataženo a nebo polojasno. Asi nejhorší překážkou k vyfocení paneláku jsou vzrostlé stromy v jeho blízkosti. V takovém případě nezbývá nic jiného než vyfotit dům i se stromem případně více ze strany dál od stromů. Úplně nejlepší je paneláky fotit v ročních obdobích, kdy jsou stromy opadané. Pokud se ale jedná již o jeden z posledních nebo poslední nezateplený panelák, raději jej vyfoťte hned i se stromy – to kvůli rizika, že do podzimu by jej již mohli zateplit.

Původním stavem se rozumí nezateplený ani nijak barevně natřený dům. S původními okny, nebo i novými okny jenž dodržují původní rozvržení. I když má na první pohled dům vyměněná všechna okna, často jsou v některém z bytů původní okna a tak poznáte jak má vypadat původní rozvržení daného domu.

Pokud se jedná o řadový panelový dům o několika vchodech a je v něm již třeba jen jeden původní vchod, vyfoťte alespoň ten.

Focení vnitřního vybavení bytů a panelového domu

Pro focení vnitřního vybavení je potřeba zejména dobré (denní) světlo a u některých částí i blesk.

Okna
Nejdůležitějším prvkem pro focení z interiéru jsou vaše okna. Na ty se téměř vždy (i přes den) musí používat blesk, protože fotíte v protisvětlu. Okna focená v noci nevypadají dobře.
Důležité je odhrnout záclonu a závěsy, dále sundat květiny a jiné předměty z parapetu (alespoň ty, které brání ve výhledu na spodní závěsy (panty), přepínače poloh křídla atd.). Okno vyfoťte celé, musíte si tedy od něj pořádně odstoupit, ať se vám vejde do hledáčku. Okno vždy vyfoťte zcela zavřené ale následně můžete i udělat několik fotografií s různě otevřenými křídly. I zde se hodí detaily, např. detail kliky, přepínače poloh nebo závěsů (pantů). Žaluzie v okně vůbec nevadí. Okna dodatečně natřená tmavě hnědou barvou vadí (zanikají detaily, okna vypadají nepřitažlivě).

Máte-li byt s balkónem nebo lodžií, můžete vyfotit i venkovní stranu oken a také podlahu a zábradlí lodžie/balkónu, je-li původní.

Kuchyňská linka
Dřevěných i plechových kuchyní bylo více typů a v každém kraji, nebo typu panelového domu se lišily v určitých větších či menších detailech. Také záleželo na roku výstavby a velikosti bytu. Kuchyňskou linku lze poměrně snadno vyfotit. Díky úzkým panelákovým kuchyním jí bude potřeba vyfotit pod úhlem jako na obrázku níže. Můžete udělat i detaily na digestoř, dřez, baterii atd.

Dveře
Dveře jsou asi nejsnáze fotografovatelná součást bytu. I zde můžete udělat detaily, a to na kliku, závěsy a nebo se pokusit i vyfotit zárubně.

Vestavěné skříně
Záleží na tvaru vaší předsíně, pokud je úzká, budete je muset vyfotit pod úhlem. Jako vestavěnou skříň lze považovat i spíž, kterou, prosím, také vyfoťte. Ve spíži se můžete zaměřit i na větrací otvory (průvětrníky), které se nacházejí u země a stropu.

Bytové jádro
Focení bytového jádra je asi to nejtěžší z tohoto seznamu. Fotíte malé prostory a ve foťáku je vše ještě k tomu přiblížené. Přikládám fotky jednoho z nejmenších jader. I takto nafocené jádro je lepší než nic. Zaměřte se i na detaily, jako je umyvadlo, baterie, kosmetická skřínka. Chcete-li znát přibližný rok výstavby vašeho domu, na stoupačkách je mnohdy záruční list, kde je i napsán rok výroby případně montáže jádra. Fotku záručního listu také rád uvítám.

Focení společných prostor
Na rozdíl od vnější schránky paneláků, bývají společné prostory často v původním stavu. Při focení společných prostor je občas potřeba blesku. Budete zápasit zejména s nedostatkem prostoru na odstoupení si. Přikládám na ukázku fotografie společných prostor v domě soustavy T06B, kde místa není nazbyt. Uděláte si po jejich shlédnutí představu o tom, jak to v domě vypadá? Pokud ano, pokuste se vaší chodbu nafotit obdobně. Zvláštní pozornost věnujte původnímu výtahu, nachází-li se ještě v domě.

Rozhodli jste se pomoci s focením čehokoliv výše uvedeného? Zašlete prosím fotografie na email marian@panelaky.info

Moc vám děkuji za pomoc!