Vzhledem ke svému roku narození (1990) jsem nikdy neviděl výstavbu paneláků a sídlišť, resp. jsem ji teoreticky vidět mohl, ovšem to bylo pouze v prvních letech života, kdy jsem měl zcela jiné starosti. Proto mi informace o nedokončeném paneláku kdesi na východě Slovenska udělala velkou radost. Nahlédnout do útrob rozestavěného paneláku, který dělníci opustili v roce 1991, je jako vrátit se v čase přímo na dobovou stavbu paneláku. Proč jej ale dělníci opustili? To se dozvíte právě v tomto článku.

>Zobrazit seznam aktualizací<

Město Michalovce

Nedokončený dům se nachází na jihovýchodě Slovenska ve městě Michalovce. Čtyřicetitisícové město bylo za minulého režimu významným turistickým bodem, a to zejména díky blízké vodní nádrži Zemplínská Šírava, která je druhou největší přehradou na Slovensku.

Klasickým periferním sídlištěm „na zelené louce“ se mělo stát až sídliště Slovenského národního povstání (SNP), které je na mapce výše označeno bílou šipkou. Sídliště SNP bylo plánováno již od konce 70. let, stavět se mělo začít v roce 1983. Sídliště s kapacitou 6 000 obyvatel mělo být hotovo v roce 1993. Avšak přípravné práce nabraly zpoždění a reálně se tak začalo stavět až v roce 1988. V následujícím roce přišla sametová revoluce a s ní spojené společenské i ekonomické změny. Turistický ruch ve městě značně ustal, a to především díky pádu železné opony a možnosti cestovat po celém světě. Slovenské moře, jak se Zemplínské Šíravě říká, tak dostalo silnou konkurenci v podobě skutečných moří a pláží.

S ustupujícím cestovním ruchem tak již obrovské sídliště nebylo potřeba. Přesto jeho výstavba setrvačností pokračovala až do roku 1991, kdy narazila na problémy s financováním. V témže roce výstavba v původním rozsahu dostala definitivní stopku. V té době byla rozestavěna slabá polovina z plánovaného rozsahu sídliště, zcela dokončeno a obydleno bylo mizivé procento domů. Úsměvně dnes působí hlavní příjezdová cesta na sídliště, ta je vybudována podle původního plánu a pro současné sídliště je naprosto předimenzovaná. Původně se sídliště mělo rozkládat i na její druhé straně.

Stavba sídliště započala na jihu, blíže k centru města, a pokračovala severozápadním směrem. V jižní části se nachází bloky A1 až A3. Blok A1 společně s blokem A3 byly dokončeny dle původního projektu, zkolaudovány a předány nájemníkům v rámci komplexní bytové výstavby v roce 1991. Blok A2 takové štěstí neměl a ačkoliv byl prakticky hotový, zůstal prázdný až do roku 1998, kdy došlo k jeho kolaudaci.

Kritický byl právě rok 1991, kdy – jednoduše řečeno – došly peníze. Všechny bloky na sídlišti SNP v roce 1991 již stály, jednalo se však o hrubé stavby (s výjimkou bloků A1 a A3). To znamená, že prakticky došlo jen ke smontování panelové konstrukce a pokládce střešního pláště. V bytech se nacházela umakartová bytová jádra, která se do jednotlivých bytů snášela jeřábem vždy před zastropením daného podlaží. Bloky byly také zcela osazeny okny, která byla do obvodových dílců zabudovaná již v panelárně.

Na domech zbývalo provést různé dokončovací práce – zejména zálivky mezi stropními dílci, dobetonovat styky dílců, provést vyrovnání podlah betonovou mazaninou. Bylo také potřeba dokonči elektroinstalaci, jejíž dílčí části již byly v hrubé stavbě zpracovány – svislé rozvody, rozvody vedené v dílcích. Mezi další práce, které už stavebníci nestihli, bylo provedení vodovodního a odpadního potrubí, včetně otopné soustavy. Dále bylo třeba nanést vnitřní omítky, osadit výtahy, vybudovat sklepní boxy a veškeré rozvodny. V samém závěru pak stačilo byty osadit dveřmi, kuchyňskými linkami a jiným vestavěným vybavením. Všechny tyto práce byly finančně náročné a proto se postupně dostavba sídliště SNP zastavila, přestože pohledem běžného člověka již byla větší část práce hotová (hrubá stavba) a zbývaly jen výše popsané „drobnosti“.

V severozápadní části sídliště se nachází bloky A4 až A7. Jako první byl v roce 1994 zcela dokončen blok A4, jehož dostavbu financovala armáda. Jedná se o zajímavý blok, který sestává ze dvou zalomených sekcí a má tak nezvyklý půdorys. Původně měl být blok A4 mnohem větší a uzavírat vnitroblok se sousedními domy – to dokazují také dodnes viditelné piloty pro základy nakonec nerealizovaných sekcí, které měly na realizovanou část bloku A4 navazovat.

---

Okolní bloky dlouhé roky chátraly a byly rozkrádány. Blok A5 se svého dokončení, v rámci kterého byl i zateplen, dočkal v roce 2003. V roce 2008 pak došlo k dokončení bloku A6, který byl rovněž zateplen.

BLOK A7

Nedokončen tak zůstal poslední blok s označením A7. Jeho plánované dokončení přerušila v roce 2009 nastupující ekonomická krize, na navázaní dostavby si pak blok A7 musel počkat téměř dalších 10 let. A právě nedokončený blok A7 je předmětem tohoto článku, neboť je do dnešních dní stále nedokončen.

Exteriér

Panelové domy na sídlišti SNP v Michalovcích jsou vybudovány v konstrukční soustavě B70. Tato soustava je u nás velmi rozšířená v Brně a severních Čechách. Slováci si soustavu B70 postupně značně upravili až do této varianty s označením B70 R7/P, kterou s tou naší spojují snad jen podhledy lodžií a celkově členité půdorysy s častými rizality. Zcela odlišné je například schodiště, které je dvojramenné (původní B70 má jednoramenné). Obvodový plášť je z pórobetonových dílců, vyroben byl spínanou technologií, která je díky rozestavěnosti stále dobře patrná. Dispozice bytů jsou od těch v českých B70 rovněž zcela odlišné.

---

Ještě před vstupem do objektu zaujmou vyřazené panely v jeho okolí. K vyřazení panelu došlo typicky při jeho zlomení či prasknutí, například špatnou manipulací nebo meziskládkou.

Interiér

Výše jsem psal, že všechny bloky měly již v rámci hrubé stavby osazena všechna okna. Blok A7 ale nemá jediné okno, neboť všechna byla rozkradena a to skutečně do posledního kusu. Po oknech tak zbyla jen těsnící lana, která se původně nacházela po obvodu okenního otvoru, nyní se nacházejí všude po objektu. Vzácně se v objektu můžete setkat i osazeným vnitřním parapetem, který je z plastu. Venkovní parapety samozřejmě chybí všechny, jelikož byly z kovu, a tak do jednoho zmizely ve výkupu kovů, na stejném místě skončilo také zábradlí všech lodžií.

Prohlídku interiérů začneme v přízemí, to sloužilo pro vstup do jednotlivých sekcí a také mělo obsahovat sklepní boxy. Místnosti určené sklepům jsou prázdné, k vybudování sklepních boxů nedošlo. V přízemí nejvíce zaujmou vyřezané drážky v podlahách, které měly sloužit pro kanalizační potrubí. Zajímavé také je, že přízemím se dá projít přes několik sekcí.

Po dvojramenném schodišti se vydávám do obytných podlaží výše. Již samotné schodišťové prostory jsou velmi zajímavé – jsou zde totiž vidět všechny styky panelů. Nejzajímavější je styk viditelný z mezipatra, a to stěna-strop-stěna, dále pak mezipodesta, která leží na konzolkách zabudovaných do příčných nosných stěn. Po celém obvodu mezipodesty jsou vidět mezery, ostatně, mezery jsou vidět téměř ve všech stycích.

Prázdná výtahová šachta nabízí rovněž zajímavé pohledy. Je vytvořená z prostorových prefabrikátů a výtah se v ní pravděpodobně ještě nikdy nenacházel. Šachta je netradičně umístěná na konci chodby a vzniká vedle ní zdánlivě nevyužitelné temné zákoutí – v tom měly být svislé rozvody elektroinstalace.

Po vstupu do bytů ihned zaujmou čtvercové otvory v podlahách, které slouží jako prostupy pro instalační šachty. V těchto místech se původně nacházela bytová jádra, která byla rovněž rozkradena do posledního kousku. Takovéto průhledy skrz všechny instalační otvory se tak na běžné stavbě paneláku nevyskytovaly, neboť byly ihned při stavbě daného podlaží zaslepeny bytovým jádrem. Jádro bylo z továrny vybaveno potřebným svislým potrubím (instalační šachtou) a na stavbě se jednotlivé patrové segmenty potrubí pouze spojily.

Možná si při pohledu na fotografie výše uvědomujete, proč je v bytových jádrech mnohdy velmi srozumitelně slyšet sousedy. Čtvercové otvory vyplněné kulatým potrubím byly velmi špatně akusticky izolované. Prostor mezi potrubím byl vyplněn „na míru“ ořezanou dřevotřískou, a styky mezi dřevotřískou a potrubím byly utěsněny nejrůznější izolací. Ve výsledku vás tak od sousedů odděluje 20 mm dřevotřísky. V lepších případech byla na dřevotřísku ještě naházená stavební suť, otázkou zůstává, zda záměrně jako zlepšení zvukové izolace, či jako snadné místo k pohodlnějšímu „úklidu“ stavební suti.

V bytech je krásně vidět veškerá síť spár a směry uložení stropních panelů. Spáry mezi panely byly používány pro svislé i vodorovné vedení elektroinstalace, kterou samozřejmě vytrahli zloději kovů. Na některých místech se ještě nacházejí zbytky izolace vodičů. Otvory pro zapuštění vypínačů a zásuvek se vysekávaly až na stavbě a na některých místech je stále vidět červené značení pro vysekání prohlubně. Zárubně s integrovanými vypínači, používané u většiny soustav z 80. let, toto pracné vysekávání eliminovaly.

Prohlídka domu končí na jeho střeše. Dům dostal dvouplášťovou střechu, jejíž horní plášť je značně poškozen zubem času, a tak se nevydávám z bezpečí výtahové budky. Ovšem ani výtahová budka není příliš bezpečná – její stříška je rovněž značně rozpadlá, je totiž tvořena stejným materiálem (pravděpodobně pórobeton) jako vnější vrstva dvouplášťové střechy. Sutiny ze stříšky zcela zavalily panel s prostupy pro výtahová lana i zbytek podlahy v budce.

---

Na domě se najde i spousta důkazů o nekvalitě provedení montáže i samotné výroby dílců v panelárně. První jmenované reprezentuje zejména křivý panel vyrovnávající mezipatra v posledním podlaží na úroveň střechy. Ten je opravdu křivě osazen ve více sekcích, mnohde má i menší rozměry. Nekvalitní výrobu pak zastupují okenní otvory v chodbových panelech, které mají nepravoúhlé otvory pro okna, zejména svislé strany. V galerii je zachycen extrémní případ – neumím si zde představit osazené okno. Rozum zůstává stát i z toho, jak tento dílec vůbec mohl opustit panelárnu a zda v něm skutečně někdy nějaké okno bylo…

Dostavba

Tento téměř třicet let opuštěný panelový dům nám také krásně dokládá, že paneláky opravdu nemají životnost třicet let, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Od roku 1991 odolává povětrnostním vlivům, mrazům i vandalům. Dům přečkal tyto kruté časy s hrdostí. I přes absenci oken a střešní izolace z něj nic neodpadlo a nezřítil se, a to ani částečně. Opuštěná hrubá stavba, která je stále ve výborné kondici, to je blok A7. Dokonce se v době mé návštěvy (září 2017) dokončovaly dvě sekce, a tak blok A7 snad čekají světlejší zítřky.

Doplněno v březnu 2023: po šesti letech jsem se opět vydal k bloku A7. Během cesty přes celé Slovensko, která navíc ještě zahrnovala panelákové zastávky v městech na trase, jsem se obával, že už bude v Michalovcích vše dokončeno. Věděl jsem totiž, že už nějaký ten rok je část bloku A7 dostavěná, ale nebylo jasné v jaké fázi jsou další etapy. Po příjezdu na sídliště SNP jsem naštěstí spatřil blok bez oken tak, jak si ho pamatuju z roku 2017. Dokončená byla jižní část bloku, ve které se již i bydlelo. Ovšem přišlo mi, že mnoho bytů bylo ještě prázdných – soudě dle zavřených oken, která ještě měla ochranné fólie.

Na druhou stranu – důkazem o obývání některých bytů jsou lodžie, které jsou typicky slovensky zabedněné pofidérními konstrukcemi, zasklením a kryty. Tyto nevkusné úpravy tak typické pro Slovensko, se tak nevyhnou ani novostavbě (ano, dokončené sekce bloku A7 se dle kolaudace v roce 2021 považují za novostavbu).

---

Prostřední (západní) část bloku A7 měla osazena všechna okna, avšak fasáda byla netknutá, včetně značně poškozených krycích vrstev. Očividně tato část bloku na své dokončení stále čeká a udělalo se jen to nejnutnější proti dalšímu degradování konstrukce – tedy osazení oken a oprava střechy.

---

A konečně se dostáváme k té nejzajímavější části – tedy ke dvěma severním stále nedokončeným sekcím. Zde se od roku 2017 prakticky nic nezměnilo, dokonce jsem se na pozemek dostal úplně stejnou dírou v plotě, jako v roce 2017! Jediné změny tak byly v postupující degradaci obvodového pláště. Sekce jsem si znovu zevnitř prošel a nafotil, můžete se tak podívat na fotogalerii pořízenou výrazně lepším fotoaparátem, než při první návštěvě.

A jak by blok A7 vypadal, kdyby byl dokončen podle původního plánu? To si můžete prohlédnout na těchto fotografiích bloků A1 a A3, které jsou jako jediné dokončené dle původních plánů.

Za poskytnutí informací o sídlišti SNP děkuji panu Matúšovi Mudrákovi, majiteli stránek Architektúra v Michalovciach.

Videa
První návštěva v roce 2017

---

Druhá návštěva v roce 2023

---

---

V textu je užito obrázků z cizích zdrojů:
[1] Mapy.cz – výřezy ze satelitní mapy