Konstrukční soustava

OP 1.13

Konstrukční soustava OP 1.13 vznikla mírnou modifikací konstrukční soustavy OP 1.11. Ona modifikace je především v obvodovém plášti a obecně v dílcích a jejich uchycení. OP 1.13 sdílí s OP 1.11 některé sekce, přidává však některé nové a to konkrétně věžové a chodbové. Tato konstrukční soustava se stavěla od poloviny 80 let v Severomoravském kraji. Nejedná se o nástupce OP 1.11, výstavba obou soustav probíhala současně.



KONSTRUKČNÍ SOUSTAVA OP 1.13 – Záložky
-Úvod (zde jste)
Konstrukce
Obvodový plášť
Lodžie
Okna / Dveře
Schodišťové prostory
Sklepní prostory
Výtahy
Bytová jádra
Sekce / ŘadovéBodovéVěžové / Chodbové


Konstrukce
Nosný systém: Příčný nosný systém s podélným ztužením. Celostěnové panely.
Rozpon: 2,4 m, 3 m a 4,2 m. Malorozponová konstrukční soustava.
Obvodový plášť: Průčelí pórobetonový tl. 300 mm. Štíty sendvičový tl. 300 mm (150 mm vnitřní ŽB vrstva, 80 mm polystyrénová izolace, 70 mm vnější ŽB vrstva včetně fasády)
Nosné panely: Příčné nosné panely jsou železobetonové, plné tl. 150 mm. Stejné jsou i podélně ztužující panely.
Stropní panely: Železobetonové, plné tl.150 mm s nulovými podlahami.
Příčky: Betonové s tloušťkou 80 mm.
Spáry: Na průčelích i štítech jsou spáry vyplněny trvale pružným tmelem.
Výška podlaží: Konstrukční výška podlaží je 2,85 m, světlá výška podlaží je 2,65 m.
Bytová jádra: B10
Střecha: Plochá dvouplášťová střecha s vnitřním spádem.


Obvodový plášť
Obvodový plášť se skládá ze dvou typů dílců.
Panely na průčelích jsou pórobetonové s tloušťkou 300 mm. Panely jsou ve tvaru písmene „U“ – nemají tedy nadpraží oken. Pórobetonové obvodové panely jsou spínané, konkrétně z parapetního panelu a dvou meziokenních pilířků. Panely obvodového pláště se dodávaly jako kompletizované – tedy s osazeným oknem včetně parapetu, nanesenou izolací a těsnícími profily po obvodu. Pórobetonové dílce mají hladkou, nejčastěji bílou fasádu, která se nanášela až po smontování domu. Fasáda mohla být také barevná, nejčastěji červená, pískově žlutá, hnědá nebo zelená. Spáry mezi panely na průčelích byly poměrně úzké a vyplněné trvale pružným tmelem, který byl v jedné rovině s fasádou. Průčelí těchto domů tak působilo velmi hladce.


Zajímavý pohled se naskytl u tohoto domu, kde fasáda opadala z panelů. Díky tomu je vidět samotný pórobetonový panel. Fasáda je náchylná na znečištění, opadávání jako na fotografii výše je výjimečné.


Panely na štítech jsou sendvičové, tedy s integrovanou polystyrénovou izolací. Jejich konkrétní skladba je následující: 150 mm vnitřní železobetonová vrstva, 80 mm polystyrénová izolace a 70 mm vnější železobetonová vrstva včetně fasády. Celková tloušťka je tedy stejná jako u pórobetonových dílců a to 300 mm. Povrchová úprava sendvičových dílců obvodového pláště je řešená fasádou ze sypané drti, která se nanášela již v panelárně. Spáry štítových panelů jsou široké a vyplněné gumovým profilem, který je zalit trvale pružným tmelem.
Sendvičové dílce jsou mimo štítů použity také na průčelích, konkrétně ve schodišťovém pruhu. Schodišťový pruh není vytápěn a tak bylo zapotřebí užívat na něj lépe izolované sendvičové dílce. Schodišťové dílce přišly z panelárny bez fasády a po smontování domu na ně byla nanesena hladká fasáda jako na pórobetonové dílce.


OP1.13 FMeNa této historické fotografii můžete vidět čerstvě dostavěný blok OP 1.13, který vypadá opravdu nádherně a hladce. V pozadí na pravé straně je další blok, který ještě nemá nanesenou fasádu a tak je například vidět odlišně zbarvené schodišťové pruhy, které jsou sendvičové a mají jinou strukturu než pórobetonové dílce. Zdroj: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.


Lodžie
V domech konstrukční soustavy OP 1.13 najdete pouze Lodžie, balkóny se nevyskytují. V řadových a bodových sekcích je užito plně zapuštěných lodžií s hloubkou 1,2 m. Lodžiová stěna a příložky (boční stěny) jsou ze sendvičových panelů. Podlaha lodžií je vždy nepatrně předsazená. Lodžie se vyskytují v modulech 3,0 m a 4,2 m.

U věžových domů jsou lodžie částečně předsazené, poměrně atypické a vyskytující se právě jen u těchto věžových domů. Lodžie mají předsazené bočnice s výstupkem, na kterém je uchyceno zábradlí. Díky těmto výstupkům mají lodžie z profilu svůj charakteristický vzhled.

Podlahy na lodžiích konstrukční OP 1.13 jsou zcela bez ochrany nášlapné vrstvy a tak u nich dochází k praskání krycí vrstvy betonu a odhalování výztuže. Při výstavbě byly podlahy natřeny hydrofobním nátěrem s omezenou životností.


Okna
Okna v bytech soustavy OP 1.13 jsou na samém vrcholu oken naší panelové výstavby. Okna jsou zdvojená, ze smrkového dřeva. Tabule skla jsou v rámu okna z obou pohledových stran utěsněny pomocí černého gumového profilu. Okna mají z venkovní strany také šrouby s podložkami, pomocí kterých se rozkládají kvůli možnosti mytí vnitřních částí skel. Tyto šrouby s podložkami spolu se zmiňovaným černým gumovým těsněním dodávají oknům z exteriéru jejich charakteristický, nezaměnitelný vzhled.

Pokrokovost oken je dána především sdruženými vícebodovými zámky (jedna klika ovládá několik zámků). Okna mají rychlý a intuitivní přepínač mezi polohou otevřeno/sklopeno a kvalitní gumové těsnění mezi křídly a rámem. Balkónové dveře mají také vícebodový zámek ovládaný jednou klikou a i ony mají kvalitní těsnění. Zajímavostí je, že používají stejné závěsy jako křídla interiérových dveří. Největší slabinou oken je užití příliš měkkého smrkového dřeva, díky čemuž se okna časem pokroutila a následně špatně dovírala.

Otevíravost oken byla u větších křídel otočná a u menších křídel se jednalo o kombinovanou otevíravost (otevíravé a sklopné). Otočná křídla byla ve dvou velikostech a stejně tak otevíravá/sklopná křídla. Základem je vždy otočné křídlo, doplněné buď dalším otočným křídlem, nebo otevíravým/sklopným křídlem (případně obojím u trojkřídlých oken).


Dveře
Vstupní dveře
Vstupní dveře do domu jsou kovové, téměř celé prosklené, přesný název pro tuto sestavu je „prosklená ocelová vstupní stěna“. Hlavní vstup má i tablo se zvonky. Nevyužité místo pro zvonky je pak i na zadních dveřích. Zasklení všech otvorů ve vstupní stěně je pouze jednoduché. Z vnitřní strany je vždy na jedné straně domu zádveří.

Spojovací chodební dveře
Spojovací chodební dveře se vyskytovaly u věžových a chodbových sekcí. Sloužily k oddělení různých částí chodby (společných prostor) a to zejména kvůli požární bezpečnosti. Mají za úkol zabránit šíření požáru, ale také třeba průvanu. Dveře samotné jsou z požárních důvodů železné včetně kování. Spojovací dveře jsou téměř celé prosklené odolným drátosklem. Ve věžových domech se vyskytovaly jednokřídlé dveře a v chodbových dvoukřídlé někdy i s nadsvětlíkem.

Bytové vstupní dveře
Bytové vstupní dveře jsou z dřevěného rámu, který je vyplněn voštinou. Voština je krytá sololitem se světle šedou texturou. Případně s vodorovnou texturou dřeva u starších kusů.

Dveře v bytech
Interiérové dveře byly vždy ve stejném barevném provedení. V bytech konstrukční soustavy OP 1.13 se používaly pouze jednokřídlé dveře. Dveře byly plné nebo ze dvou třetin prosklené. Konstrukce dveří je obdobná jako u bytových výše – dřevěný rám, voština a vnější vrstva z lakolitu. Sklo interiérových dveří bylo vroubkované, zalištované plastovou lištou s PVC těsněním.
Závěsy na interiérových dveřích jsou šroubovací. Kování bylo zprvu bakelitové, později i kovové.


Schodišťové prostory
SchodistoveprostoryOPSchodišťové prostory jsou ve všech typech sekcí konstrukční soustavy OP 1.13 stejně rozvržené. Schodiště je vždy dvouramenné s mezipodestou. Umístění schodišťových ramen, mezipodesty, výtahové šachty a podesty, je vždy stejné jako na obrázku vpravo. Prefabrikovaná betonová schodišťová ramena mají schodišťové stupně s teracovým povrchem. Zábradlí je kovové s gumovým madlem, které je navlečeno na jeho horní hraně. Schodiště k zadním vchodům je složeno ze dvou schodišťových ramen vedle sebe. Jsou na něm ližiny pro kočárky, které jsou plechové a pouze přimontované. Mezipodesta je vždy nesena na betonových konzolách uchycených na příčných nosných stěnách. Mezipodesty i podesty mají rovněž teracový povrch.


Sklepní prostory
Sklepní prostory se nacházejí v prvním podzemním podlaží. Sklepní podlaží odpovídá dispozici klasického bytového podlaží, pouze chybí nenosné příčky. Sklepní boxy jsou ze smrkových latí, absolutně bez povrchové úpravy. Boxy jsou velmi nekvalitní, lze je velmi snadno vykrást (zámek je pouze přišroubovaný, viz třetí fotografie). Podlaha ve sklepech je z betonové stěrky. Ve sklepních prostorách se nachází také vodovodní a plynové potrubí, které je vedeno u stropu. Potrubí vede naskrz celým domem a je zakončeno v technických místnostech, které se vždy ve sklepním podlaží nacházejí.
Věžové domy nejsou podsklepené, sklepy se nacházejí na úrovni přízemí.


Výtahy
Výtahy užívané v konstrukční soustavě OP 1.13 se dají rozdělit do tří skupin:
– Ve věžových domech
– V chodbových domech
– V řadových a bodových domech

Ve věžových domech byly užité starší typy výtahů, které nejsou příliš komfortní (nutnost za sebou zavírat kabinové dveře).
V chodbových domech bylo užito již modernějších výtahů, kde jste za sebou kabinové dveře zavírat nemuseli. Navíc bylo užito i výtahů s automatickými dveřmi.
V řadových a bodových OP 1.13 byly používány nejnovější osobní výtahy té doby.
Výtahová šachta je z prostorových prefabrikátů a je od přilehlé nosné stěny oddělená dilatační mezerou. Dilatační mezera je kryta plechovými pláty.

Výtahy věžových domů
– Osobní výtah:
Osobní výtah ve věžových domech OP 1.13 má nosnost 350 kg. Výtah v nejstarších provedeních nemá ani signalizaci směru jízdy u přivolávače (pouze jedna kontrolka – v provozu). Jeho kabina je z plechových panelů. Kovové kabinové dveře se musí při jízdě i po jízdě zavírat. Zda jsou zavřené výtah pozná podle sepnutí elektrického obvodu, který se nachází přímo nad dveřmi a spínacím článkem jsou výstupky na horní hraně dveří samotných. Tyto výstupky zároveň slouží k aretaci dveří, protože se vsouvají mezi napružené válečky.

– Nákladní výtah:
Nákladní výtah je velkou výhodou věžových domů OP 1.13. Jeho nosnost je 500 kg. Kabina vychází z předchozího typu – je tedy opět z kovových panelů navíc obsahuje po stranách podlouhlá madla. Výtah má stejné kabinové dveře jako předchozí typ včetně systému na rozpoznání jejich polohy. Kabinové dveře mají oproti malé verzi výtahu odlišná madla a i v tomto typu výtahu je musíte po odchodu za sebou zavřít. Zajímavostí tohoto výtahu je, že při zastavování nejprve plynule zpomalí, poté chvíli pokračuje pomalu a nakonec při zastavení stejně mohutně škubne (celý proces zpomalení je tedy zbytečný). U přivolávacího tlačítka se nachází pouze jedna kontrolka a nelze tak poznat kterým směrem výtah jede.


Výtah řadových a bodových sekcí
Tento typ výtahu se vyskytoval v nejnovějších domech OP 1.13. Jeho nosnost je 320 kg. Výtah měl dřevěnou kabinu včetně kabinových dveří, tyto dveře měly oválná okénka s čirým sklem v gumovém těsnění. Výtah se rozjel až po zavření kabinových dveří. Po opuštění výtahu jste za sebou kabinové dveře nemuseli zavírat, protože podlaha fungovala jako váha. Díky váze výtah poznal, zda se v něm někdo nachází nebo ne. Váha v podlaze měla za následek mírnou vůli celé podlahy a tak nastupování a vystupování doprovázelo typické vrzání. Dveře do šachty byly plechové, s hranatým okénkem vyplněným drátosklem. Samotná kabina výtahu měla jeden roh zkosený, v tomto rohu byl ovládací panel.


Bytová jádra
Bytová jádra v domech OP 1.13 jsou vždy stejná, umakartová typu B10 se dvěma šachtami. Stěna za WC, která obsahuje dvířka pro přístup ke stoupačkám je plechová. Strop v bytovém jádře je oproti zbytku bytu snížený a je nad ním vedena elektroinstalace. Bytová jádra B10 se používala ve dvou velikostech. U některých chodbových domů pak byla jádra speciálně upravená, takto upravené jádro je popsáno níže u konkrétního typu domů, ve kterém se vyskytuje.


B10VelkeVětší typ jádra
Větší varianta bytového jádra B10 má koupelnu i WC oddělené. Toto jádro patří k těm nejprostornějším umakartovým jádrům, jaké byly během panelové výstavby užívány. Je zde velká vana a dostatek místa pro pračku. Nad vanou se nachází navíjecí prádelní šňůry, které můžete kdykoliv během chvilky rozvinout nebo složit. Kromě velké vany se v tomto jádře nachází také poměrně velké umyvadlo. Nad ním se nachází plastová skřínka na kosmetiku, která má troje dvířka se zrcadlovým povrchem.

Přímo na této skřínce je instalováno doplňkové svítidlo, jenž je vybaveno i elektrickou zásuvkou např. na fén. Další elektrická dvojzásuvka se nachází v prostorách určených především pro pračku. Vytápění jádra je řešeno infrazářičem ETA (Typ 0518 90020) umístěným nad vstupními dveřmi do koupelny (část s WC není vytápěná). Infrazářič je trvale zapojen v elektrické síti a spíná se ručně dle potřeby.


B10MaleMenší typ jádra

Menší typ bytového jádra byl používán převážně v garsoniérách a malometrážních bytech 2+1. Toto uspořádání jádra je oproti předchozímu většímu nepovedené. Především díky tomu, že na WC se chodí přes koupelnu a největší slabinou je absence místa na pračku. Pokud do tohoto jádra umístíte pračku, zabere vám prostor mezi vstupními dveřmi a průchodem na WC.

Jádro obsahuje stejnou kosmetickou skřínku jako větší typ jádra, jen s jedním rozdílem – je pouze se dvěma dvířky (může se ale i vyskytovat se třemi dvířky). Umyvadlo je pak úplně stejné jako ve větším jádře – v tomto malém jádře působí umyvadlo opravdu obrovsky. Vana je velmi malá a plochá – nevhodná pro lázeň (dá se naplnit cca do 5 cm). I v tomto jádře se nachází elektrická dvojzásuvka a infrazářič ETA nad dveřmi.


Sekce
Sekce u konstrukční soustavy OP 1.13 se dělí na několik kategorií – řadové, bodové, věžové a chodbové.

Nejčastěji užívané jsou sekce řadové a věžové. Řadové sekce mohou mít 4, 6 nebo 8 nadzemních podlaží. Ve čtyřpodlažních domech není výtah. Totéž platí pro bodové sekce.
Věžové sekce mají vždy 12 nadzemních podlaží, vyskytuje se pouze jeden typ věžové sekce.
Chodbové sekce mají vždy centrální chodbu, která vede od štítu ke štítu (zpravidla je zakončena oknem). Mohou mít libovolný počet podlaží v rozmezí od 4 do 12 podlaží. V rámci jednoho bloku můžou mít jednotlivé propojené sekce různý počet podlaží.


Sekce 42d4
Sekce 42d4 byla vůbec nejčastěji užívanou sekcí soustavy OP1.13. Tato sekce je převzata z konstrukční soustavy OP 1.11. Rozdíl je v několika detailech u prostředního bytu. Ten má dva přístupy do ložnice (nově i z předsíně) a dvě spíže v kuchyni namísto jedné.
OP1.13 42d4Typické podlaží sekce 42d4 v soustavě OP 1.13

Příklady sekce 42d4:


Sekce 32d4-RK
Tato sekce vychází ze sekce výše. Byla upravena pro možnosti použití jako koncová rohová sekce, tedy zakončuje blok sekcí s možností pravoúhlého napojení další sekce. Z toho důvodu jsou přesunuta okna krajního bytu na štít a prakticky všechny byty dostaly změn dispozic oproti předchozí sekci.
OP1.13 32d4 RKTypické podlaží sekce 32d4-RK v soustavě OP 1.13

Příklady sekce 32d4-RK:


Sekce 444R
Sekce 444R neboli plná rohová sekce. Tato sekce má podobný účel jako sekce výše – pravoúhlé napojení sekcí. Tato sekce, ale vyplňuje celý roh a spoří tak místo. Sekce je velmi povedená, má velkorysé společné prostory a také dobré a zajímavé dispozice bytů. Tato sekce má kombinovaný nosný systém.

OP1.13 444RTypické podlaží sekce 444R v soustavě OP 1.13

Příklady sekce 444R:


Bodové sekce
Bodové sekce se v konstrukční soustavě OP 1.13 příliš nevyskytují. Jediný typ bodové sekce, která se stavěla, byla sekce 34d43B, která vychází ze stejné sekce u konstrukční soustavy OP 1.11.
OP1.13 bodový RS
Příklad bodové sekce OP1.13: (tato konkrétní sekce má v jednom sloupci atypicky rozmístěná okenní křídla. Správně má být velké otočné s otevíravým/sklopným křídlem a zde jsou dvě malá otočná křídla)


Věžové sekce
Věžové domy OP 1.13 se stavěly jen v jednom provedení (sekci). Tyto věžáky jsou velmi zajímavé z několika důvodů. Tím hlavním jsou pro tuto soustavu zcela atypické částečně předsazené lodžie popsané výše. Další zajímavostí je začlenění těchto věžáků, kdy byly tyto věžáky velmi často stavěny na sídlištích soustavy OP 1.11 a tak jsou mnohdy mylně považovány za součást soustavy OP 1.11. Další zajímavostí je to, že se jedná vůbec o nejmladší typizované panelové věžové domy v ČR. Věžáky OP 1.13 byly vyvinuty v polovině 80 let v Ostravě.

Sekce 44144V
Jediná věžová sekce konstrukční soustavy OP 1.13. Má vždy 12 nadzemních podlaží a 5 bytových jednotek na podlaží.
Byty číslo 1 až 4 jsou všechny stejné, pouze navzájem zrcadlově otočené. Jedná se o byty o velikosti 3+1. Tyto byty mají nevýhodu v přílišném užití dveří a to zejména v kuchyni a místností s lodžií.
Byt číslo 5 je garsoniéra a to poměrně nepovedená. Garsoniéra má malou předsíň, kde nelze současně otevřít dveře do koupelny a bytové dveře. Asi nejhorším prohřeškem je dřevěná stěna mezi předsíní a místností, ta má široké spáry a nevypadá to vůbec dobře (viz foto vedle textu). Další nevýhodou tohoto bytu je jeho jediné okno – je sice velké, ale panel s oknem je zapuštěný 1,2 m hluboko a tak je po obou stranách výrazně zúžený výhled z tohoto bytu.OP1.13 44144VTypické podlaží věžového domu OP 1.13

Příklady věžové sekce OP 1.13 44144V:

Místa výstavby věžových domů OP 1.13:

Ostrava 13 ks
Havířov 10 ks
Orlová 10 ks
Frýdek-Místek 9 ks
Kopřivnice 6 ks
Český Těšín 4 ks
Opava 4 ks
Bohumín 3 ks
Karviná 3 ks
Nový Jičín 2 ks

Věžové domy OP 1.13 mají několik charakteristických prvků. Tím hlavním jsou lodžie, které jsou absolutně atypické, dále pak sdružená strojovna výtahů/13 podlaží. Ta stylově spojuje oba ustoupené středy štítů.


Jak průčelí, tak štíty jsou symetrické.
Na štítech je užito sendvičových panelů z OP 1.11 včetně charakteristické fasády ze sypané drti a širokých spár.
Na průčelích je užito pórobetonového obvodového pláště s hladkou fasádou jako na ostatních OP 1.13, včetně velmi úzkých spár vyplněných trvale pružným tmelem.

V Novém Jičíně a Kopřivnici se tyto věžáky stavěly s brizolitovou fasádou na průčelích.


Výška těchto věžových domů je vždy stejná – 12 nadzemních podlaží (+ strojovna výtahů, kterou lze považovat za částečné 13 NP). Celý název této sekce (tohoto typu domu) je proto vždy OP 1.13 12-44144V.

Společné prostory
Přízemí neobsahuje žádné byty. Kopíruje půdorys obytných podlaží. Místo garsoniéry je velká hala se schránkami, která dále navazuje na menší halu. V menší hale jsou vstupy do sklepních prostor a dále do chodby. Ostatní společné prostory jsou stejné, jako na obytných podlažích. Pod byty 3+1 se nachází sklepní prostory. Ze sklepních prostor se dá dostat do technických místností (hlavní uzávěry vody, plynu atd.) tyto místnosti slouží také jako kočárkárny nebo kolárny. Věžové domy OP 1.13 nejsou podsklepené.

Vstupní hala těchto věžových domů je velmi prostorná, přesto může působit stísněným dojmem. Za tuto stísněnost může výrazně snížený podhled. Vzhledem k tomu, že tento dům není podsklepený, nacházejí se sklepy v přízemí a nad tímto podhledem vede potrubí, které je v jiných domech až ve sklepech. Snížený podhled také funguje jako tepelná izolace pro byt nad touto halou. Výklenek v zadní části haly jsou stoupačky pro garsoniéry.


Z hlavní haly se dostanete do menší haly, i tato hala má snížený podhled. Nachází se zde vstupy do sklepů a do další chodbičky, která vede k výtahům a schodišti.


Společné prostory na typickém podlaží jsou také velkorysé. Schodiště a výtah jsou uspořádány stejně jako ve všech ostatních OP 1.13.


Na podestu se dostanete skrz spojovací chodbičku. Spojovací chodbička je z každé strany uzavřená spojovacími dveřmi a je v ní odsávání pro případ požáru.


Podesta s byty je příjemně prostorná, čtvercového půdorysu.


Poslední podlaží obsahuje zamřížovaný vstup na schodiště k přístupu do strojovny výtahů a střechu.


Chodobové sekce
Hotelové sekce
Hotelové sekce OP 1.13 sloužily původně především jako hornické ubytovny v Severomoravském kraji. Z toho důvodu nemají bytové jednotky kuchyně – na každém podlaží se nachází jedna společná kuchyň, která je přístupná ze společných prostor.

Tyto hotelové domy patří do kategorie chodbových sekcí a proto se vyznačují dlouhou, průchozí chodbou od štítu ke štítu.

Nejedená se o jednu sekci, ale o kombinaci různých sekcí. Tyto sekce mohou mít navzájem různý počet podlaží. Maximální výška je 12 nadzemních podlaží a minimální pak 5. Lodžie na sekcích mohou být libovolně uspořádány.

Sekce A (hlavní sekce)
Sekce A je centrální sekcí která obsahuje jak schodiště, několik výtahů tak společné kuchyňky a několik bytů. Tato sekce je zpravidla hlavní vstupní bránou do celého bloku sekcí. Bývá na ní z každé strany napojena další sekce. Lodžie mohou být libovolně uspořádány s jednou výjimkou a tou je lodžie v kuchyňce, která je povinná. Lodžie se nikdy nenachází v prostoru s výtahy a schodištěm.
OP 1.13 CH-AVZajímavostí je šachta největšího výtahu (na půdorysu výše, výtah vedle lodžie) Šachtu tohoto výtahu zvenčí kryje plný panel v modulu 3 m. Původně se však jednalo o panel s výřezem pro okno, který byl až na samotné stavbě zazděn tvárnicemi a přestříkán stejnou fasádou, jako ostatní panely . Tyto tvárnice pod fasádou mírně prosvítají. Tento upravený panel je na všech domech tohoto typu.


Tato sekce se také vyskytuje v menší variantě:OP 1.13 CH-AM


Sekce B
Sekce B se vyskytuje u větších bloků hotelových domů OP 1.13. Nachází se v ní mimo spousty bytů také schodiště a jeden osobní výtah. Tato sekce je doplňkem sekce A, díky svému výtahu a schodišti pomáhá při evakuaci. Na rozdíl od sekce A může stát zcela samostatně (v tom případě jsou kuchyně přímo v bytech – součástí větších místností). Tato sekce může být i koncová – ukončuje jednu stranu bloku.
OP 1.13 CH-BV
I tato sekce se může vyskytovat v menší variantě:OP 1.13 CH-BM


Sekce C
Sekce C slouží pouze pro byty, nemá vlastní schodiště ani výtah a je tak závislá na sekci A nebo B se kterou musí být propojena. Lodžie na obou stranách mohou být různě rozmístěné.
OP 1.13 CH-C


Sekce D
Sekce D je prakticky to samé jako sekce C. Opět nemá výtah ani schodiště a je závislá na sekci A nebo B. Oproti sekci C má rozdílné dispozice bytů a hlavně je koncová – má vždy jednu stranu chodby zakončenou oknem a nikoliv další sekcí.
OP 1.13 CH-D


Příklady:
Ubytovna pro horníky v Horní Suché na Karvinsku. Jedná se o dva totožné bloky, které jsou zachyceny na fotografiích ve zcela původním stavu. Zajímavostí konkrétních bloků jsou atypická chodební okna.


Půdorys:
OP 1.13 chodbovy sucha - byty


Dalším příkladem je tento blok v Ostravě Bělském lese, který je vůbec největším chodbovým domem OP 1.13 jaký kdy byl vystavěn.

Půdorys:
OP 1.13 Chodbovy max - byty

Společné prostory

Mimo klasických osobních výtahů užívaných i v řadových nebo bodových sekcích se v sekci A nachází vždy jeden speciální výtah.
Jedná se o výtah Transporta s automatickými dveřmi. Na tehdejší dobu (1985) velmi luxusní a moderní výtah. Tento výtah má kabinu z dřevotřísky pokryté dýhou. Výtah jezdí velmi rychle, rychle se i zavírají automatické dveře, ty mají samozřejmě bezpečnostní čidlo, které vás ochrání před skřípnutím. V kabině nad dveřmi se nachází panel s podsvětlenými čtverečky s čísly podlaží – svítí vždy to, ve kterém se výtah nachází. Podsvícené jsou i tlačítka ovládacího pultu – podlaží, které zmáčknete se také rozsvítí.

Další zajímavostí, kterou jsem nakousl již u popisu standardních bytových jader B10 používaných u OP 1.13, jsou bytová jádra těchto hotelových sekcí.
Vzhledem k hotelovému charakteru těchto sekcí jsou bytová jádra speciálně upravena. Velikostně se jedná o střed mezi malým a velkým jádrem B10. Koupelna i wc jsou oddělené, pouze v koupelně je užito malé,mělké vany, kterou znáte již z menšího typu standardního jádra B10. V čem je toto jádro speciální? Pomineme-li odlišnou texturu umakartu, zaujme předěl v prostředku jádra mezi dveřmi…



Jedná se o zevnitř otevíratelná dvířka, která slouží k přivolání pomoci, v případě že byste se v jádře uvěznili (zasekl se zámek). Jejich otevřením vás snáze někdo uslyší volat o pomoc a v případě těch v koupelně se jimi lze i protáhnout.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *