Vývoj konstrukčních soustav

vyvoj-panelovych-domuZde naleznete základní typy panelových domů (konstrukčních soustav) v ČR a jejich vývoj.

Konstrukční soustavy lze dělit do několika základních skupin:

Řada G
Řada T01B až T03B
Řada T06B
Řada T08B a VVÚ-ETA
Řada B70
Řada OP

Z těchto základních variant vznikaly další tzv. krajské varianty a dále také vznikaly malosériové soustavy. Specifická je pak soustava Larsen-Nielsen, která je Dánskou licencí.


Řada G

Konstrukční soustava G40
Počátek naší panelové výstavby se datuje do roku 1953. V tomto roce vznikl ve Zlíně, tehdy Gottwaldově, náš první panelový dům. Jednalo se o panelový dům s označením G40.

Tyto první panelové domy se stavěly na více místech republiky, mimo rodný Zlín také třeba v Přerově a zejména v Praze.
Konstrukční soustava G40 má příčný nosný systém a dva rozpony 3,2 a 3,8 m. Panelové domy G40 jsou vzhledem k době vzniku zdobené v umírněném stylu socialistického realismu. Domy měly vždy 5 obytných podlaží a neměly žádné balkóny ani výtahy.
V soustavě G40 vzniklo i naše první panelové sídliště a to v Praze na Zelené Lišce.

Ze soustavy G40 vychází soustava G32, která má o podlaží méně a sedlovou střechu. Další variací soustavy G40 je soustava G55, která sloužila pro stavbu rohových panelových domů ve stylu G40.


Konstrukční soustava G57
Nástupcem soustavy G40 byla soustava G57. Jedná se o první skutečně celostátní soustavu, jelikož její výstavba probíhala napříč celým Československem.
Domy této soustavy byly zpočátku budovány vždy striktně jako trojdům o třech, čtyřech nebo pěti nadzemních podlažích. Stále se nepoužívaly výtahy, ale již se zde vyskytovaly lodžie (plně zapuštěné). Rozpon byl pouze jeden, a to 3,6 m. Nosný systém je příčný s podélným ztužením.

Domy již nebyly zdobeny ve stylu socialistického realismu, ale nějaká zdobnost se zde ještě nacházela, například lizénové rámy kolem chodebních oken, římsy nebo profilovaná atika. Míra zdobnosti závisela na možnostech investora.

Konstrukční soustava G57 se stavěla od roku 1957 do začátku 70. let. Během této doby si prošla značným vývojem. Později již neplatilo, že se musí jednat o trojdům, vznikaly i bloky o šesti a více sekcích. Postupně přibyly nové sekce a začalo se experimentovat, vznikaly tak i šesti a vícepodlažní domy (již s výtahem) nebo i věžové domy. Docházelo také k úpravám obvodového pláště (lepší tepelná izolace) i nosných prvků (silnější stropní panely).

Z typu G57 vznikaly také první krajské varianty konstrukčních soustav. V Brně to byla soustava B60 a v Ostravě G-OS. Obě varianty měly oproti klasické G57 pozměněný obvodový plášť (parapetní namísto celostěnového) a vznikaly v nich zcela nové typy sekcí (u G-OS například zalomené sekce – tzv. hokejky) v Brně pak věžové sekce. Krajské varianty měly jak lodžie, tak i balkóny. Další krajská varianta vznikla v Olomouci – typ G57-OL.


Soustavy T01B, T02B a T03B

Tyto soustavy jsou nástupcem cihlových soustav typu „T“. Cihlové soustavy řady T se vyvíjely a stavěly od roku 1947 a jejich nástupcem se cca od roku 1958 staly soustavy řady T01B až T03B.

Tyto soustavy se stavěly po celém Československu do konce šedesátých let, výstavba počátkem 70. let ustupovala s výjimkou krajských variant „OS“, které se stavěly o něco o déle.
Soustavy T0xB jsou blokopanelové, mohou být jak z cihelných tak z betonových blokopanelů. Rozdíl mezi jednotlivými variantami je v počtu podlaží a od toho odvozené nosnosti blokopanelů.

T01B – 2-3 NP a sedlová střecha (výstavba především na venkově).
T02B – 4 NP plochá i sedlová střecha.
T03B – 5-6 NP plochá střecha, výtah.

Blokopanel je dílec menší, než klasický celostěnový panel. Díky menším rozměrům byl levnější na výrobu a díky nízké váze nebylo zapotřebí silných jeřábů (proto je blokopanelová výstavba častá na venkově, kde nedisponovali silnými jeřáby). Nevýhodou byla pracnější a delší montáž domů.

V této soustavě později vznikaly také bodové a věžové domy s kombinovaným nosným systémem. V každém městě nebo kraji byly vyprojektovány odlišné bodové a věžové domy (krajské varianty).

Tyto blokopanelové soustavy mají podélný nosný systém a vyskytovaly se zde převážně balkóny.

Na Ostravsku byly tyto soustavy upraveny do krajských variant a to typ T02B-OS (4-6 NP) a T03B-OS (6-8 NP). Varianty „OS“ rozpoznáte zejména podle předsazených lodžií, mohou se ale i vyskytovat balkóny.

Za nástupce soustav T01B až T03B lze považovat soustavu BP70-OS, která už ale nebyla celostátní. Tato soustava se stavěla na severní Moravě a také v Praze. Jedná se o nejmladší blokopanelovou soustavu (výstavba od začátku 70. let do poloviny 80. let).


Řada T06B
Konstrukční soustava T06B vznikla evolucí soustavy G57. Převzala proto jednotný rozpon 3,6 m a příčný nosný systém s podélným ztužením (může mít i kombinovaný nosný systém). Na vývoji této soustavy se pracovalo od konce 50. let a výstavba započala v první třetině let šedesátých. Konstrukční soustava T06B je nejčastější soustavou, která se v ČR i SR nachází. Neznamená to ale, že všude po Československu se stavěly stejné panelové domy, existuje totiž mnoho variant soustavy T06B.

Pro soustavu T06B platí u nosné části určitá závazná pravidla (podklady, směrnice) ale každý kraj nebo stavební podnik si je mohl částečně upravit k obrazu svému (např. změna dispozice). Řešení obvodového pláště nebylo závazné a proto vypadají T06B v různých krajích odlišně. Obvodové pláště byly zpravidla parapetní s meziokenními pilířky, vyskytovaly se ale také celostěnové nebo spínané obvodové pláště. Hodně se experimentovalo se složením betonové směsi jednotlivých variant obvodových plášťů, a to dle materiálové základny daného kraje (např. v Ostravě se jako přísada používala struska, která byla odpadem tamního hutnictví). Nejčastější jsou řadové sekce, hojně se ale vyskytují i věžové a bodové sekce.

Většina z variant T06B má své označení, například v Olomouci je to T06B-OL, v Ostravě pak T06B-OS… Ne vždy je to ale tak jednoduché, existují například i varianty s označením T06B-PSO, KDU, PSB-U atd., kde už je mnohem těžší určit rodné město či kraj. Navíc nejstarší typy T06B nemají své specifické označení vůbec. Celkově existují desítky typů T06B. Mnohdy bylo v jednom městě vyprojektováno více typů.


Řada T08B
Konstrukční soustava T08B byla vyvíjena současně s T06B a i ona se začala stavět v první třetině šedesátých let. Tato soustava byla středněrozponová a užívala jednotný rozpon 6 m. Šestimetrový rozpon měl velkou výhodu v možnosti vytvářet téměř libovolné dispozice v buňce. V nosné buňce byly užité nenosné příčky z lehkých materiálů, které snížily váhu jedné bytové jednotky a tím i ušetřily výdaje na stavbu.

Pro soustavu jsou typické řadové sekce o třech modulech (buňkách) s počtem 6 nebo 8 NP. Vyskytuje se zde zásadně jednoramenné schodiště a předsazené lodžie. Stropní panely s délkou šest metrů byly dutinové a předpjaté elektroohřevem, stejné stropní dílce se používaly i u ostravské konstrukční soustavy V-OS, která by se dala považovat za krajskou variantu T08B (prakticky má ale s T08B společné pouze výše popsané stropní dílce).

Z konstrukční soustavy T08B vznikla později soustava VVÚ-ETA, o které je řeč dále v článku.


NKS

Začátek 70. let je milníkem naší panelové výstavby. Na základě zkušeností z dosavadní panelové výstavby vznikly v roce 1972 typové podklady pro nové konstrukční soustavy (NKS). V nových požadavcích se tak uplatňovaly dvouplášťové střechy, sendvičové (vícevrstvé) obvodové panely a byl vyvinut nový typ oken s lepšími izolačními vlastnostmi (pozná se podle masivního černého těsnění kolem skleněných tabulí). Všechny tyto novinky byly zaváděny do výstavby postupně a tak například některé domy, ačkoliv již spadají pod NKS, měly stále starší typ oken.

Velmi důležitým prvkem v nových směrnicích byla vyšší prostorová tuhost – stropní panely nebyly již svařovány jen k nosným stěnám, ale i k okolním stropním dílcům. Díky tomu se při poruše nosné stěny (např. při výbuchu plynu) nezřítí strop nad zasaženým podlažím, protože bude držen okolními stropy a stěnami dalšího podlaží, ke kterým je také přivařen. NKS řeší také požární bezpečnost a odolnost.

Jako NKS vznikly zcela nové soustavy, jako BA-NKS, B70 nebo OP1.11. Úpravou prošly také stávající soustavy. Vznikly tak nové varianty, mezi které řadíme například soustavu T06B-BTS, která vznikla úpravou varianty T06B-OS atd.
Vývoj soustavy T08B se rozštípil na dvě linie. V jedné linii prošla soustava T08B úpravou, aby splňovala nové požadavky, v druhé linii z ní vznikla zcela nová soustava VVÚ-ETA.

V roce 1979 došlo k tepelně technické revizi a dalšímu zpřísnění tepelných požadavků. Soustavy byly následkem toho mírně upraveny a mnohdy pak nesly na konci názvu písmeno „R“. Např. z BP70-OS se stala BP70-OS-R.


VVÚ-ETA
Úpravou soustavy T08B vznikla soustava VVÚ-ETA, která zachovala rozpon 6 metrů a přidala k němu i doplňkový rozpon 3 m. Mimo předsazených lodžií se nově vyskytují i zapuštěné lodžie. V této soustavě vzniká mnoho typů sekcí a variant obvodového pláště. Soustava VVÚ-ETA se stavěla od konce 70. let až do roku 1990. I po roce 1990 v ní výstavba v menší míře pokračovala, mnohdy i s modifikacemi projektů. Tato soustava již plně spadá pod NKS a její výstavba probíhala zejména v Praze a středních Čechách.

Stropní dílce a schodišťová ramena ze soustavy VVÚ-ETA byly použité také u krajské konstrukční soustavy VM-OS, která se stavěla v Ostravě a okolí.


Řada B70
Domy konstrukční soustavy B70 vznikly jako jedna z prvních soustav ve standardu NKS. Tyto domy stavěné od první třetiny 70. let měly poměrně odlišný vzhled od dosavadní panelové výstavby. Uplatnilo se zde totiž nezvyklé strukturální řešení sekcí (členitý půdorys).

První domy této soustavy ještě používaly starší typy kyvných a otvíravých/sklopných oken, později přišla na řadu nová otočná okna dle standardu NKS. Lodžiové stěny byly dřevěné, vyplněné izolací. Po tepelně technické revizi v roce 1979 již byly i lodžiové stěny panelové a označení těchto domů se změnilo na B70-R.
Tato soustava se stavěla v Brně a také v severních Čechách, kde byla mírně modifikována a označena jako B70-U. Panelové domy B70 se stavěly až do roku 1990.


Soustavy řady OP
Konstrukční soustavy řady OP jsou poslední generací panelových domů v naší výstavbě. Tyto konstrukční soustavy již splňovaly nejnovější tepelně technické normy a měly vysoký stupeň prefabrikace. Konstrukční soustavy řady OP mají 3 rozpony a to 4,2, 3 a 2,4 m. Vyskytují se 4, 6, 8 a 12 podlažní domy. U čtyřpodlažních domů nejsou výtahy. Tyto konstrukční soustavy se od sebe vzájemně liší především obvodovým pláštěm. Vznikly tyto typy:

OP1.11
Nejstarší soustava z řady OP, první dům byl postaven v roce 1980. Tato soustava se stavěla až do roku 1990 a během této doby prodělala několik změn obvodového pláště. Porevoluční výstavba byla mnohdy modifikována přímo v projektu. Výstavba probíhala na severní Moravě a v mírně pozměněné variantě i v Praze. Obvodový plášť je sendvičový. Vyskytují se pouze plně zapuštěné lodžie.



OP1.13
Vychází z OP1.11, přebírá i většinu sekcí, přidává ale i nové (věžové, chodbové) hlavní rozdíl je v obvodovém plášti, který je z pórobetonu a měl fasádu nanášenou až po smontování domu. Spáry byly velmi úzké a vyplněné trvale pružným tmelem. U věžových domů jsou užité atypické částečně předsazené lodžie. I tato soustava se stavěla až do revoluce a po revoluci se dostavovala a to i v pozměněné formě.



OP1.21
Tato varianta se stavěla v severních Čechách a Praze. Podobně jako OP1.11 má verze 1.21 sendvičový, kompletizovaný obvodový plášť. Charakteristické jsou úzké vodorovné pruhy na spodních částech obvodových panelů. Zapuštěné lodžie mohou mít mírně předsazenou podlahu i různé typy zábradlí včetně betonového. Dispozice všech sekcí je odlišná od variant 1.11 i 1.13. Výstavba probíhala od poloviny 80. let do začátku 90 let. Mohou se vyskytovat i zděná bytová jádra.


OP1.31
Tato soustava byla plánována jako nástupce konstrukční soustavy OP1.11 a proto se s její výstavbou počítalo opět na severní Moravě. Vývoj této soustavy byl dokončen v roce 1988 a plánovanou masivní výstavbu této soustavy přerušila revoluce v roce 1989. Domů této soustavy vzniklo poměrně málo a jedná se také o vůbec nejmladší konstrukční soustavu. Výstavba probíhala do první třetiny 90. let.
Domy zaujmou především svými atypicky pojatými zavěšenými lodžiemi a poměrně členitými půdorysy. Obvodový plášť je sendvičový a u této varianty byl vynechán nejmenší rozpon 2,4 m. Maximální výška je 8 NP.



Larsen-Nielsen
Zajímavostí je konstrukční soustava Larsen-Nielsen. Vláda ČSSR v 80. letech zakoupila v Dánsku licenci na výrobu dílců této soustavy a jedná se tak o licencovanou soustavu. Samostatné vybavení, jako okna, bytová jádra, výtahy atd., bylo již stejné, jako u československých soustav. Stejně tak dispozice sekcí byly „naše“. Tato soustava má rozpony 2,7 m, 3,6 m a 4,2 m. Výstavba probíhala pouze v Praze.
Pro soustavu jsou charakteristické, obdobně jako u OP1.21, vodorovné pruhy na spodních částech obvodových panelů – zde ale mnohem širší a výraznější. Nejstarší domy Larsen Nielsen tyto pruhy nemají.


Toto byl stručný přehled naší panelové výstavby, neobsahuje zdaleka všechny soustavy. Cílem tohoto webu je postupně odhalit tajemství všech typů konstrukčních soustav na území Československa a to včetně malosériových variant. Máte-li jakékoliv materiály k jakémukoliv paneláku, prosím, kontaktujte mě. Víte-li o nějakém nezatepleném paneláku, rovněž mě kontaktujte, nebo jej můžete vyfotit dle tohoto návodu v sekci Váš panelák.

91 komentářů u „Vývoj konstrukčních soustav

  1. Dobrý den,

    prosím poradil by mi někdo jaky typ panelového domu je na adrese Uhlířská 322/17 Bruntál, popřípadě kde bych mohl zjistit plány jednotek?

    moc děkuji za radu

  2. Dobrý den,

    je mi někdo schopen říct, o jaký typ domu se jedná? Nemůžu ho s žádným ztotožnit. Bohuslava Martinů 1636/11, Svitavy. 7 podlaží, příčky z cihel na výšku, na patře 4 byty. Předem děkuji.

  3. Zdravím vespolek,
    Nevíte někdo, zda-li se dá někde sehnat alespoň typová dokumentace k soustavě T02B? Originál projekt naší bytovky je asi nenávratně ztracen. Pro další rekonstrukce se nějaká dokumentace více než hodí 🙁

  4. Zdravím,
    rád bych se zeptal na věžový dům stojící na ulici Vrchlického 14, Šumperk, Jedná se o soustavu G57-OL, 10 NP avšak je od ostatních odlišná. V přízemí místo bytů jsou sklepní prostory, lodžie jsou zcela předsazené s celkovým bočním krytím, okna pokojů do boků jsou stejná jako v nízké sekci G57-OL a nad 10 NP je provedena střecha s velkým a vyvýšeným přesahem, namísto původních železných propustných přesahů. Může mi prosím někdo objasnit o jaký se jedná mezityp. Děkuji.

  5. Mohl bych se zeptat na typ panelového domu v ulici Bryksova, mám na mysli tu horní část na kopci, jedná se o tři stejné domy v jedné ulici

  6. Je to B70, stejně jako sídliště Líšeň a Vinohrady. Bydlím v Líšni v sedmipodlažní variantě, statika pro zděné jádro i nadstavbu dobrá, ale nedoporučuje se příliš prořezávat nosné panely (max. 2 byty v řadě nad sebou a jen pro jednokřídlé dveře – dle sdělení statika).

  7. Dobrý den,
    od narození bydlím v paneláku v Praze na adrese Plukovníka Mráze 1190/10. Dům byl postaven jako poslední na sídlišti v roce 1984, zbytek sídliště je z přelomu 60. a 70. let. Na Street view je vidět ještě před zateplením. Nevíte o jakou soustavu se jedná? Mockrát děkuji

  8. Dobrý den, věděl by někdo podrobnosti o věžových domech v Praze, Limuzská 37 a 39?
    Stejné domy se nachází i v Olomouci (8x), Šumperku (4x), Přerově (2x) a Říčanech u Prahy (2x). Podobné domy jsou pak i v Košicích. Vše by mělo pocházet z počátku 70. let

  9. Dobrý den. bydlím v panelovém domu na Evropské třídě (č.p. 156), jedná se o pětici věžáků, která se skládá ze dvou půl-věží (každá má 13 pater). Nevíte něco o těchto atypech či malosérii?

    S úctou a pozdravem
    David Bradáč

    1. Dobrý den, jedná se o atypické objekty se skeletovou konstrukcí – nespadají pod žádnou z typových konstrukčních soustav. Nicméně se jimi zabývám také, mám už i části dokumentace a fotografie před zateplením. Jednou budou v rubrice Solitéři.

      1. Dobrý večer,

        Děkuji za info a ten Strašnický je identický až na okna v pokojích bez lodžie, ty na Evropské mají všechny jedno velké plastové okno, kdežto ten na Strašnické má dvě menší skla. Jen taková menší zajímavost této minisérie dvojvěžáku, v tom 674/156 byl natáčen jeden díl série Pan Tau 🙂

      2. Ještě jednou zdravím,

        Stejná trojice věžáků se nachází ještě cca o 500 m dále od pětice na Evropské (2ks v ulici Vokovická a 1ks v ulici K Červenému Vrchu). Vzhledem se více podobají tomu Strašnickému v Přetlucké 1 jak k sobě přesně obě půl věže lícují výškově. Další zajímavostí jedné z těchto “Dvoj-věží” bylo to, že ten na Adrese Evropská 673/158 měl dlouho svítící neonovou reklamu LG. Nezapomenu jak mě pak rušila, protože mi svítila do okna vedlejšího bloku z G57 v Africké ulici.

  10. Mohu poprosit o zjištění typu domu na adrese Ukrajinská 2587, Kladno. Podobné typy, jen s ubranou 1/3 bytů jsou pak vedle v Estonské ulici. Bohužel nemohu tyto domy sám zařadit do jakékoliv třídy.
    Dům před rekonstrukcí je stále viditelný přes Street View.
    Děkuji

    1. Dobrý den, také ho nemohu zařadit do jakékoliv třídy. Vše by nasvědčovalo středočeské T06B, ale u lodžií je vidět prvky skeletu, což řadu T06B vylučuje. Takže bohužel (zatím) neporadím.

  11. Dobrý deň,

    bývam v Prešove (SR) na ulici Mukačevská 15. Chcem vedieť názov alebo model nášho panelového domu. Neviem sa k tomu nikde dopátrať.

  12. Zdravim, narazila jsem na zajimavy panelovy dum, ve vilove zastavbě ( ulice Blatovská 2302/7 – P10) a rada bych se zeptala jaky to je presne typ, popripade jestli o nem najdu nekde nejake dalsi info? Diky moc 🙂

  13. Dobrý den. Rád bych se zeptal, jaký typ panelového domu je na ulici Varenská 28-45 v Ostravě. Za případnou odpověď děkuji.

  14. Dobrý den. Děkuji za bezvadné stránky.
    Nenašel jsem tu typ domu který je v P15 Horolezecká 861/2, U Dvojdomu 10. Tento typ jsem vystopovat že je dost častý na západě Čech Sokolov(Sidliště Michal),Chodov, Stará Role. Mohl bych poprosit o identifikaci. Děkuji

    1. Dobrý den, tyto domy řadím k severočeské variantě T06B – T06BU. Pro přesné určení bych potřeboval fotografie před zateplením.

      Severočeská varianta T06BU se často stavěla i na západě, takže podobnost se jmenovanými městy není náhodná.

  15. Dobrý den,
    mám dotaz, jestli je možné někde dohledat původní dokumentaci k panelovému domu na ul. Vltavská 244/21 Brno – Starý Lýskovec, provádíme stavební úpravy a potřebujeme pro statika původní projektovou dokumentaci. Na stavebním úřadě dokumentaci nemohou dohledat. Systém by měl být B70, ale to je jediné co se mi podařilo zjistit.
    Děkuji
    Martina Volejníková

  16. Dobrý den.
    Marně sháním projektovou dokumentaci k bytovému domu konstrukční soustavy G40 v Otrokovicích na Zlínsku. Bohužel archiv stavebního úřadu byl v roce 1997 zničen při záplavách. Myslíte si, že by bylo možné konkrétní dům vyhledat v archivu ministerstva vnitra, které jednotlivé typové projekty schvalovalo?

    A ještě jeden dotaz. Konstrukční soustava G40 není s balkóny. Nyní se rozmáhají rekonstrukce, kdy se přistavují předsazené lodžie. Je vhodné, i když to statik posvětí, předsazené lodžie realizovat? Přeci jen se dost obměnili vlastníci a každý si dělá rekonstrukci elektroinstalace tak, že do panelů dělá nové drážky (možná až na výztuž …).

    1. Dobrý den,

      dokumentace k typu G40 je nesehnatelná.Sám vlastním spíše různé fragmenty ze všech koutů republiky.

      Když jsem se poprvé dozvěděl o G40, kde byly přistaveny lodžie, tak jsem se zděsil. G40 je pro tuto úpravu snad nejméně vhodný panelák. Obvodové dílce jsou z několika vrstev různých betonů, takže pro kotvení nejsou vhodné. Kotvení do čel nosných stěn zase zabraňují pilastry, které nejsou jen ozdobou, ale i spojem mezi příčnými nosnými stěnami a obvodovými panely. Takže by mě samotného zajímalo, jak byly lodžie ke G40 v Hulíně kotveny…

      1. Tyto lodžie jsou u G40 už i v Prostějově. Kotvení je jednoduché. U betonových lodžií je zakládací spodní díl, který se osadí do kapsy v obvodovém zdivu, což u této soustavy je bezproblémové, protože suterénní stěny jsou u většiny těchto domů monolitické. U všech dalších podlaží se už jen kotví na každé straně dvě ocelové tyče do vysokopevnostní malty do předvrtaných otvorů stropního panelu, nebo do věnce, podle soustavy. Tato soustava je prostorově dostatečně tuhá, takže problém tam není, snad jen vizuální… Horší jsou soustavy s podélným nosným systémem např T02B či T03B a zděné soustavy jako T12, T13 apod. U zděných je navíc problém se založením, protože se často používaly dutinové cihly CDM a ty mají malou pevnost v tlaku, takže se musí zakládací ozuby podbetonovat, vytvoří se v podstatě takový vyztužený betonový pražec ve zdivu, na který se zakládá.

  17. Bydlím v T-06B z roku 1956 a čelní stěny nejsou panelové, ale vyzděné z plynosilikátových tvárnic. I střecha je zajímavá – jeden a půl plášť…
    Už jsem ale zapomněl, jak jsme mu říkali – BU, nebo že by HK?

    1. Dobrý den, v roce 1956 se ještě T06B nestavěly. To ještě neexistoval ani přímý předchůdce T06B typ G57. Pokud se dům nachází v severních Čechách, tak tam se přídomek BU používal. T06B-HK neexistuje, Hradecká, respektive Pardubická varianta má přídomek E. Ta střecha zní zajímavě, máte možnost jí navštívit, či nahlédnout do dokumentace k domu?

  18. Dobrý den,

    mám asi netradiční dotaz. Zajímalo by mě, jestli má někdo tušení, jaká je zhruba nosnost střešní konstrukce u panelového domu typu v inzerátu, který přikládám. Hodnotu nepotřebuji přesnou, stačila by mi orientační.

    Velice děkuji!

  19. Dobrý den, prosila bych o informaci jaký typ panelového domu je v Brně, ulice Vídeňská 40 až 50 ( dříve Koněvova)
    Děkuji

  20. Dobrý den . Je to velmi zajímavé čtení . Bydlím v panelovém domě a rád bych se zeptal v jakém typu panelového domu bydlím ? Ulice : Lechowiczova 15-19 . Na vchodech 15 a 17 jsou v mezipatrech sice plastová , ale jinak okna v původním rozvržení přes celé mezipatro . Za případnou odpověď děkuji.

  21. Dobry den. Muzete mi, prosim, upresnit, o jaky typ 12 patroveho panelaku se jedna na ul. Petyrkova 12 v Praze 11, Jizni Mesto?
    Moc dekuji. Zdravim

  22. Dobrý den, sídliště Flora, Praha – Kunratice, ul Jana Růžičky. Kolaudace 1995. Jaký to je prosím typ? Děkuji.

    1. Dobrý den, domnívám se, že ve zmíněných ulicích se nejedná se o typizované stavby, které by byly postaveny i jinde.

      1. Dobrý den. aspoň něco z toho bude VVÚ-ETA, porevolučně upravená; nevím, jak velké byly ty úpravy.

      2. Dobrý den,

        dle práce “Metodika k dokumenaci, výzkumu a památkové ochraně panelových sídlišť” od Kracíka se jedná o patrně poslední panelové sídliště v ČR a je postaveno v systemu VVU-ETA s doplňkovými moduly balkonů a stříšek.

  23. Dobrý den, mohl byste určit panelovou soustavu u skupiny domů na ulici Okružní, Lysá nad Labem, č.p. 57 – 71? Děkuji. Tomáš

  24. Dobrý den, snažil jsem se marně určit jakého typu jsou typické čtyřpodlažní brněnské kostky hojně se vyskytující v Žabovřeskách případně v Řečkovicích (např. Měřičkova 52). Stejně tak podlouhlé 4 podlažní paneláky v řečkovicích ulice.. Boskovická, Letovická, Kunštátská a pod. Díky za odpověď

    1. Dobrý den,
      chtěl bych Vás požádat o určení typu panelového domu na adrese Ústecká 234, Chlumec, okr.Ústí nad Labem.

      Děkuji moc Jirka

  25. Dobrý den,
    poradil byste mi prosím o jaký typ panelového domu se jedná na adrese:
    Švabinského 1707, Sokolov ?

    Děkuji,
    Tomáš.

  26. Dobrý den,
    pomohl byste mi s určením panelového konstrukčního systému v Ostravě-Porubě, ul. Ludvíka Podéště 1885/1, popř. 1883/5.

    Děkuji Machálek

  27. Dobrý den, rád bych zjistil typ bodového panelového domu v ulici Při Trati/Podle Kačerova v Praze – Michli, stojí tu vedle sebe čtyři exempláře, tipoval bych to na variantu T08B v nějaké z jejích úprav. Děkuji za odpověď, s pozdravem Tomáš

  28. Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o určení typu panelového domu – adresa Děčín, U Tvrze 8. Za případnou pomoc děkuji

  29. Dobrý den, věděl by ste poradit, jaký typ je dům v ulici Tesaříkova v Praze? Má rozpony cca 2,3 a 4, 6 m (plus mínus).
    Děkuji.

  30. Dobrý den,
    potřeboval bych pomoci s určením panelové soustavy z ulice – Šíkmá 478, Příbram VII.
    Je to možné ? předem děkuji.

  31. Dobrý den,
    dokázal byste mi pomoci s určením panelové soustavy v Praze v ul. Výletní, č.p. 396/23?
    Mám za to, že by se mělo jednat o modifikaci VVÚ-ETA, ale jistý si nejsem.
    Děkuji, Zdeněk

  32. Dobrý večer,
    snad mi dokažete odpovědět ,jaký mám typ panelového domu?
    Bydlým V Chomutově,ulice Stavbařská 4527 až 4530.
    S pozdravem Tom

  33. Dobrý den, úžasné čtení, bydlím v panelovém domě a je to pěkné bydlení – Ostrava Výškovice, 6.patro – výhled do oderské nivy, paráda. Pavla Koruňáková

  34. Dobrý den,

    Plánujete podrobneji rozebrat soustavu Larsen-Nielsen obdobne jako u ostatnich ?

    Moc dekuji

    1. Dobrý den, ano plánuji. Dokonce už k ní mám docela dost podkladů. Chybí mi třeba fotografie společných prostor různých sekcí, strojoven výtahů… zejména jsem stále nenašel první kus.
      Pakliže máte cokoliv k této soustavě, uvítám to, zároveň se tím přiblíží vydání rozboru.

          1. Asi ne. Na letecké mapě z roku 1975 ( app.iprpraha.cz/apl/app/ortofoto-archiv/ ) vidíme, že Kunínova ještě není ani rozestavěná, zatímco bohnické Larseny (např. Pomořanská 5 až 9) už rozestavěné jsou.

  35. Dobrý den,
    prosím o informaci k obrázku:
    panelaky.info/wp-content/uploads/2016/12/IMG_5934.jpg
    Přesně takové paneláky stojí v Třinci.
    Jaká je to konstrukční soustava?
    Zajímalo by mne jestli jsou panely ve stropech plné nebo duté. V případě že jsou duté, tak jaký je rozměr dutin.

  36. Dobrý večer
    Obracím se na Vás s dotazem a prosbou
    Jsem projektant elektro a mám za úkol provést projektovou dokumentaci na
    rekonstrukci (opravu) stoupacích vedení u samostatných vchodů v panelovém domě
    ( asi VVU – ETA ?)
    Praha 10 ul. Jankovská
    Investor ( bytové družstvo ) nemá k dispozici stavební podkady, proto se obracím na Vás, zda by bylo možné získat stavební půdyrysy schodiště ve formátu ACAD 2008.
    Děkuji za jakoukoliv zprávu

    Miloslav Nimrichter
    ČKAIT 0010594
    Třebešovská 419/73
    193 00 Praha 9
    tel. 603268203
    milonim@seznam.cz

Napsat komentář: Zdeněk Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.