Vývoj konstrukčních soustav

vyvoj-panelovych-domuZde naleznete základní typy panelových domů (konstrukčních soustav) v ČR a jejich vývoj.

Konstrukční soustavy lze dělit do několika základních skupin:

Řada G
Řada T01B až T03B
Řada T06B
Řada T08B a VVÚ-ETA
Řada B70
Řada OP

Z těchto základních variant vznikaly další tzv. krajské varianty a dále také vznikaly malosériové soustavy. Specifická je pak soustava Larsen-Nielsen, která je Dánskou licencí.


Řada G

Konstrukční soustava G40
Počátek naší panelové výstavby se datuje do roku 1953. V tomto roce vznikl ve Zlíně, tehdy Gottwaldově, náš první panelový dům. Jednalo se o panelový dům s označením G40.

Tyto první panelové domy se stavěly na více místech republiky, mimo rodný Zlín také třeba v Přerově a zejména v Praze.
Konstrukční soustava G40 má příčný nosný systém a dva rozpony 3,2 a 3,8 m. Panelové domy G40 jsou vzhledem k době vzniku zdobené v umírněném stylu socialistického realismu. Domy měly vždy 5 obytných podlaží a neměly žádné balkóny ani výtahy.
V soustavě G40 vzniklo i naše první panelové sídliště a to v Praze na Zelené Lišce.

Ze soustavy G40 vychází soustava G32, která má o podlaží méně a sedlovou střechu. Další variací soustavy G40 je soustava G55, která sloužila pro stavbu rohových panelových domů ve stylu G40.


Konstrukční soustava G57
Nástupcem soustavy G40 byla soustava G57. Jedná se o první skutečně celostátní soustavu, jelikož její výstavba probíhala napříč celým Československem.
Domy této soustavy byly zpočátku budovány vždy striktně jako trojdům o třech, čtyřech nebo pěti nadzemních podlažích. Stále se nepoužívaly výtahy, ale již se zde vyskytovaly lodžie (plně zapuštěné). Rozpon byl pouze jeden, a to 3,6 m. Nosný systém je příčný s podélným ztužením.

Domy již nebyly zdobeny ve stylu socialistického realismu, ale nějaká zdobnost se zde ještě nacházela, například lizénové rámy kolem chodebních oken, římsy nebo profilovaná atika. Míra zdobnosti závisela na možnostech investora.

Konstrukční soustava G57 se stavěla od roku 1957 do začátku 70. let. Během této doby si prošla značným vývojem. Později již neplatilo, že se musí jednat o trojdům, vznikaly i bloky o šesti a více sekcích. Postupně přibyly nové sekce a začalo se experimentovat, vznikaly tak i šesti a vícepodlažní domy (již s výtahem) nebo i věžové domy. Docházelo také k úpravám obvodového pláště (lepší tepelná izolace) i nosných prvků (silnější stropní panely).

Z typu G57 vznikaly také první krajské varianty konstrukčních soustav. V Brně to byla soustava B60 a v Ostravě G-OS. Obě varianty měly oproti klasické G57 pozměněný obvodový plášť (parapetní namísto celostěnového) a vznikaly v nich zcela nové typy sekcí (u G-OS například zalomené sekce – tzv. hokejky) v Brně pak věžové sekce. Krajské varianty měly jak lodžie, tak i balkóny. Další krajská varianta vznikla v Olomouci – typ G57-OL.


Soustavy T01B, T02B a T03B

Tyto soustavy jsou nástupcem cihlových soustav typu „T“. Cihlové soustavy řady T se vyvíjely a stavěly od roku 1947 a jejich nástupcem se cca od roku 1958 staly soustavy řady T01B až T03B.

Tyto soustavy se stavěly po celém Československu do konce šedesátých let, výstavba počátkem 70. let ustupovala s výjimkou krajských variant „OS“, které se stavěly o něco o déle.
Soustavy T0xB jsou blokopanelové, mohou být jak z cihelných tak z betonových blokopanelů. Rozdíl mezi jednotlivými variantami je v počtu podlaží a od toho odvozené nosnosti blokopanelů.

T01B – 2-3 NP a sedlová střecha (výstavba především na venkově).
T02B – 4 NP plochá i sedlová střecha.
T03B – 5-6 NP plochá střecha, výtah.

Blokopanel je dílec menší, než klasický celostěnový panel. Díky menším rozměrům byl levnější na výrobu a díky nízké váze nebylo zapotřebí silných jeřábů (proto je blokopanelová výstavba častá na venkově, kde nedisponovali silnými jeřáby). Nevýhodou byla pracnější a delší montáž domů.

V této soustavě později vznikaly také bodové a věžové domy s kombinovaným nosným systémem. V každém městě nebo kraji byly vyprojektovány odlišné bodové a věžové domy (krajské varianty).

Tyto blokopanelové soustavy mají podélný nosný systém a vyskytovaly se zde převážně balkóny.

Na Ostravsku byly tyto soustavy upraveny do krajských variant a to typ T02B-OS (4-6 NP) a T03B-OS (6-8 NP). Varianty „OS“ rozpoznáte zejména podle předsazených lodžií, mohou se ale i vyskytovat balkóny.

Za nástupce soustav T01B až T03B lze považovat soustavu BP70-OS, která už ale nebyla celostátní. Tato soustava se stavěla na severní Moravě a také v Praze. Jedná se o nejmladší blokopanelovou soustavu (výstavba od začátku 70. let do poloviny 80. let).


Řada T06B
Konstrukční soustava T06B vznikla evolucí soustavy G57. Převzala proto jednotný rozpon 3,6 m a příčný nosný systém s podélným ztužením (může mít i kombinovaný nosný systém). Na vývoji této soustavy se pracovalo od konce 50. let a výstavba započala v první třetině let šedesátých. Konstrukční soustava T06B je nejčastější soustavou, která se v ČR i SR nachází. Neznamená to ale, že všude po Československu se stavěly stejné panelové domy, existuje totiž mnoho variant soustavy T06B.

Pro soustavu T06B platí u nosné části určitá závazná pravidla (podklady, směrnice) ale každý kraj nebo stavební podnik si je mohl částečně upravit k obrazu svému (např. změna dispozice). Řešení obvodového pláště nebylo závazné a proto vypadají T06B v různých krajích odlišně. Obvodové pláště byly zpravidla parapetní s meziokenními pilířky, vyskytovaly se ale také celostěnové nebo spínané obvodové pláště. Hodně se experimentovalo se složením betonové směsi jednotlivých variant obvodových plášťů, a to dle materiálové základny daného kraje (např. v Ostravě se jako přísada používala struska, která byla odpadem tamního hutnictví). Nejčastější jsou řadové sekce, hojně se ale vyskytují i věžové a bodové sekce.

Většina z variant T06B má své označení, například v Olomouci je to T06B-OL, v Ostravě pak T06B-OS… Ne vždy je to ale tak jednoduché, existují například i varianty s označením T06B-PSO, KDU, PSB-U atd., kde už je mnohem těžší určit rodné město či kraj. Navíc nejstarší typy T06B nemají své specifické označení vůbec. Celkově existují desítky typů T06B. Mnohdy bylo v jednom městě vyprojektováno více typů.


Řada T08B
Konstrukční soustava T08B byla vyvíjena současně s T06B a i ona se začala stavět v první třetině šedesátých let. Tato soustava byla středněrozponová a užívala jednotný rozpon 6 m. Šestimetrový rozpon měl velkou výhodu v možnosti vytvářet téměř libovolné dispozice v buňce. V nosné buňce byly užité nenosné příčky z lehkých materiálů, které snížily váhu jedné bytové jednotky a tím i ušetřily výdaje na stavbu.

Pro soustavu jsou typické řadové sekce o třech modulech (buňkách) s počtem 6 nebo 8 NP. Vyskytuje se zde zásadně jednoramenné schodiště a předsazené lodžie. Stropní panely s délkou šest metrů byly dutinové a předpjaté elektroohřevem, stejné stropní dílce se používaly i u ostravské konstrukční soustavy V-OS, která by se dala považovat za krajskou variantu T08B (prakticky má ale s T08B společné pouze výše popsané stropní dílce).

Z konstrukční soustavy T08B vznikla později soustava VVÚ-ETA, o které je řeč dále v článku.


NKS

Začátek 70. let je milníkem naší panelové výstavby. Na základě zkušeností z dosavadní panelové výstavby vznikly v roce 1972 typové podklady pro nové konstrukční soustavy (NKS). V nových požadavcích se tak uplatňovaly dvouplášťové střechy, sendvičové (vícevrstvé) obvodové panely a byl vyvinut nový typ oken s lepšími izolačními vlastnostmi (pozná se podle masivního černého těsnění kolem skleněných tabulí). Všechny tyto novinky byly zaváděny do výstavby postupně a tak například některé domy, ačkoliv již spadají pod NKS, měly stále starší typ oken.

Velmi důležitým prvkem v nových směrnicích byla vyšší prostorová tuhost – stropní panely nebyly již svařovány jen k nosným stěnám, ale i k okolním stropním dílcům. Díky tomu se při poruše nosné stěny (např. při výbuchu plynu) nezřítí strop nad zasaženým podlažím, protože bude držen okolními stropy a stěnami dalšího podlaží, ke kterým je také přivařen. NKS řeší také požární bezpečnost a odolnost.

Jako NKS vznikly zcela nové soustavy, jako BA-NKS, B70 nebo OP1.11. Úpravou prošly také stávající soustavy. Vznikly tak nové varianty, mezi které řadíme například soustavu T06B-BTS, která vznikla úpravou varianty T06B-OS atd.
Vývoj soustavy T08B se rozštípil na dvě linie. V jedné linii prošla soustava T08B úpravou, aby splňovala nové požadavky, v druhé linii z ní vznikla zcela nová soustava VVÚ-ETA.

V roce 1979 došlo k tepelně technické revizi a dalšímu zpřísnění tepelných požadavků. Soustavy byly následkem toho mírně upraveny a mnohdy pak nesly na konci názvu písmeno „R“. Např. z BP70-OS se stala BP70-OS-R.


VVÚ-ETA
Úpravou soustavy T08B vznikla soustava VVÚ-ETA, která zachovala rozpon 6 metrů a přidala k němu i doplňkový rozpon 3 m. Mimo předsazených lodžií se nově vyskytují i zapuštěné lodžie. V této soustavě vzniká mnoho typů sekcí a variant obvodového pláště. Soustava VVÚ-ETA se stavěla od konce 70. let až do roku 1990. I po roce 1990 v ní výstavba v menší míře pokračovala, mnohdy i s modifikacemi projektů. Tato soustava již plně spadá pod NKS a její výstavba probíhala zejména v Praze a středních Čechách.

Stropní dílce a schodišťová ramena ze soustavy VVÚ-ETA byly použité také u krajské konstrukční soustavy VM-OS, která se stavěla v Ostravě a okolí.


Řada B70
Domy konstrukční soustavy B70 vznikly jako jedna z prvních soustav ve standardu NKS. Tyto domy stavěné od první třetiny 70. let měly poměrně odlišný vzhled od dosavadní panelové výstavby. Uplatnilo se zde totiž nezvyklé strukturální řešení sekcí (členitý půdorys).

První domy této soustavy ještě používaly starší typy kyvných a otvíravých/sklopných oken, později přišla na řadu nová otočná okna dle standardu NKS. Lodžiové stěny byly dřevěné, vyplněné izolací. Po tepelně technické revizi v roce 1979 již byly i lodžiové stěny panelové a označení těchto domů se změnilo na B70-R.
Tato soustava se stavěla v Brně a také v severních Čechách, kde byla mírně modifikována a označena jako B70-U. Panelové domy B70 se stavěly až do roku 1990.


Soustavy řady OP
Konstrukční soustavy řady OP jsou poslední generací panelových domů v naší výstavbě. Tyto konstrukční soustavy již splňovaly nejnovější tepelně technické normy a měly vysoký stupeň prefabrikace. Konstrukční soustavy řady OP mají 3 rozpony a to 4,2, 3 a 2,4 m. Vyskytují se 4, 6, 8 a 12 podlažní domy. U čtyřpodlažních domů nejsou výtahy. Tyto konstrukční soustavy se od sebe vzájemně liší především obvodovým pláštěm. Vznikly tyto typy:

OP1.11
Nejstarší soustava z řady OP, první dům byl postaven v roce 1980. Tato soustava se stavěla až do roku 1990 a během této doby prodělala několik změn obvodového pláště. Porevoluční výstavba byla mnohdy modifikována přímo v projektu. Výstavba probíhala na severní Moravě a v mírně pozměněné variantě i v Praze. Obvodový plášť je sendvičový. Vyskytují se pouze plně zapuštěné lodžie.



OP1.13
Vychází z OP1.11, přebírá i většinu sekcí, přidává ale i nové (věžové, chodbové) hlavní rozdíl je v obvodovém plášti, který je z pórobetonu a měl fasádu nanášenou až po smontování domu. Spáry byly velmi úzké a vyplněné trvale pružným tmelem. U věžových domů jsou užité atypické částečně předsazené lodžie. I tato soustava se stavěla až do revoluce a po revoluci se dostavovala a to i v pozměněné formě.



OP1.21
Tato varianta se stavěla v severních Čechách a Praze. Podobně jako OP1.11 má verze 1.21 sendvičový, kompletizovaný obvodový plášť. Charakteristické jsou úzké vodorovné pruhy na spodních částech obvodových panelů. Zapuštěné lodžie mohou mít mírně předsazenou podlahu i různé typy zábradlí včetně betonového. Dispozice všech sekcí je odlišná od variant 1.11 i 1.13. Výstavba probíhala od poloviny 80. let do začátku 90 let. Mohou se vyskytovat i zděná bytová jádra.


OP1.31
Tato soustava byla plánována jako nástupce konstrukční soustavy OP1.11 a proto se s její výstavbou počítalo opět na severní Moravě. Vývoj této soustavy byl dokončen v roce 1988 a plánovanou masivní výstavbu této soustavy přerušila revoluce v roce 1989. Domů této soustavy vzniklo poměrně málo a jedná se také o vůbec nejmladší konstrukční soustavu. Výstavba probíhala do první třetiny 90. let.
Domy zaujmou především svými atypicky pojatými zavěšenými lodžiemi a poměrně členitými půdorysy. Obvodový plášť je sendvičový a u této varianty byl vynechán nejmenší rozpon 2,4 m. Maximální výška je 8 NP.



Larsen-Nielsen
Zajímavostí je konstrukční soustava Larsen-Nielsen. Vláda ČSSR v 80. letech zakoupila v Dánsku licenci na výrobu dílců této soustavy a jedná se tak o licencovanou soustavu. Samostatné vybavení, jako okna, bytová jádra, výtahy atd., bylo již stejné, jako u československých soustav. Stejně tak dispozice sekcí byly „naše“. Tato soustava má rozpony 2,7 m, 3,6 m a 4,2 m. Výstavba probíhala pouze v Praze.
Pro soustavu jsou charakteristické, obdobně jako u OP1.21, vodorovné pruhy na spodních částech obvodových panelů – zde ale mnohem širší a výraznější. Nejstarší domy Larsen Nielsen tyto pruhy nemají.


Toto byl stručný přehled naší panelové výstavby, neobsahuje zdaleka všechny soustavy. Cílem tohoto webu je postupně odhalit tajemství všech typů konstrukčních soustav na území Československa a to včetně malosériových variant. Máte-li jakékoliv materiály k jakémukoliv paneláku, prosím, kontaktujte mě. Víte-li o nějakém nezatepleném paneláku, rovněž mě kontaktujte, nebo jej můžete vyfotit dle tohoto návodu v sekci Váš panelák.

242 komentářů u „Vývoj konstrukčních soustav

  1. Dobrý den, marně se již několikátý den snažím zjistit verzi soustavy na adrese Jiřího Horáka 1557,Benešov

    mohl by mi někdo poradit.
    Hezký Den T.H.

  2. Dobrý den,

    Také bych chtěl poprosit o pomoc s identifikací konstrukční soustavy.

    Adresa je Hausmannova 6, Praha 12, Modřany

    Děkuji!

  3. Dobrý den,
    sháním informace o typu domu v Mejstříkově 626, Praha 4 – Háje?
    Domy mají dvojramenná schodiště, hlavní rozpon 6m a vedlejší 2,4m a kombinují polozapuštěné a zapuštěné lodžie. Z typů co jsem našel mi to do ničeho nezapadá.
    Díky

    1. Dobrý den, je to VVÚ-ETA, starší provedení. Ale určitě by tam měl být doplňkový rozpon 3.0 m a ne 2,4 m. Nicméně k těmto sekcím zatím nemám půdorys, bydlíte v tom domě, pomůžete mi se zakreslením půdorysu alespoň Vašeho bytu?

  4. Dobrý den,

    Dokážete mi poradit typ panelového domu na ulici Pionýrů 808 ve Frýdku-Místku? Jedná se o čtyřpodlažní panelový dům bez výtahu a balkonů, nedokážu ho typově zařadit. Díky a hezký den.

    1. Dobrý den, dům je po zateplení a ztratily se tak všechny prvky, podle kterých by se dal určit. Bude to buď T06B-OS nebo G-OS (soudě dle okolní zástavby ve FM). Má dům pravoúhlé schodišťové stupně, nebo má podschodnice výrazné vybrání (a schodnice ji tak překrývá)?

      1. Díky za odpověď , schodiště je pravoúhlé, maximálně s lehkým překrytím. Schody mají gumové lišty, ale stupně vypadají pravoúhlé.

  5. Dobrý den, mohli by jste mi prosím poradit o jakou soustavu se jedná u objektu na ul. Nádražní 2966/73a, Ostrava , jedná se o koncovou sekci. Sháním půdorysné podklady.
    Děkuji mockrát

  6. Dobrý den, mohla bych se zeptat, o jaký typ se jedná na ulici Gen. Janka 3 v Ostravě – Mariánských horách? Děkuji a přeji pěkný den. A máte super stránky! 🙂

  7. Dobrý den,

    dalo by se nějak zjisti typ rohového panelového domu ulice Kloboukova 2. Snažil jsem se tok něčemu připodobnit, ale vůbec si nejsem jistý. Moc díky.

    1. Dobrý den, jak píše Adam, je to VVÚ-ETA. Tato rohová sekce je méně obvyklá, bylo by možno se sejít? Rád bych si zaměřil společné prostory a kdyby to šlo, tak i Váš byt. Abych mohl postupně složit půdorys domu do budoucího rozboru soustavy VVÚ-ETA.

  8. Dobry den,

    je mozne nejak zjistit soustavu vezaku v ulicich Kubistova a Hudeckova na Praze 4? Z dostupnych ortofotek se asi staveli v prubehu nebo koncem 80.let. Rozpony jsou nejspis 4,2 a 3,6 metru.

    Dekuji.

  9. Dobrý den,
    mohla bych se zeptat jaký typ panelového dobu je Brno Schwaigrova ulice? Panelový dům byl dostavěn v listopadu 1989.
    Děkuji.

  10. Dobrý den

    rád bych se zeptal na typ bodového panelového domu, resp. těchto domů v oblasti pod Ďáblickým hájem (nachází se jich v této lokalitě tak kolem 30ti) adresa: Formánkova 1653/3 Praha 8 – Kobylisy

    Děkuji za odpověd’

    1. Já k tomu mám jen doplnění. Jeden z nich má odlišný půdorys (a taky má s odstupem nejvyšší číslo popisné, to sedí) – Šimůnkova 1685/22.

    2. Dobrý den,

      děkuji za počin a prosím o rozklíčování panelového domu na adrese Mošnova 2650/37 Praha 5. Dle satelitiních snímků vystavěn někdy v letech 1966 – 1975.

      Děkuji Vám.

  11. Dobrý den,
    bohužel jsem nedokázala rozklíčit typ panelového domu. Jedná se o 12ti etážové, věžové domy, které se nacházejí v Trnovanech Teplicích a zahlédla jsem je i v Bílině. Přesněji Maršovská ulice, či ulice Jana Koziny. Poradíte?
    Děkuji.

  12. Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat na typ paneláku na severní části 930-938 ul. Vybíralova – Praha 9 Černý most. Jedná se o nízký 5ti patrový paneláček s garážemi. Pokud je tady někdo ještě znalec na detaily, chtěl bych zjistit, co je to za hmotu mezi stropem a nenosnými zdmi a k čemu všemu slouží. Potřeboval bych ji totiž vyměnit za něco co má stejné vlastnosti, ale nevypouští se do barvy a nezanechává fleky na zdech. Budu moc vděčný za jakoukoliv informaci.

  13. Dobrý den. Chtěl bych se prosím zeptat na typ paneláku na sídlištích: Most – sídlišti Chanov a Litvínov – sídliště Janov.

  14. Dobrý den, v Praze na Dívčích Hradech v ulici Nad Konvářkou je skupina unikátních paneláků se šikmou střechou, právě začíná jejich zateplování. Prý stavěli Vojenské Stavby okolo roku 1991.

    Menší paneláky jsou ve vesnicích na západě Čech, třeba v obci Údrč. Často jsou v žalostném stavu, nebo už zbourané (Štítary).

    Jak se dá poznat zděná stavba od omítnutého paneláku? (Otročín, Dobrá Voda u Teplé, č.p. 25 Ktiš).

    Škoda, že sem nejde vložit odkaz na mapu.
    Kdy bude zveřejněn článek o Larsen Nielsen?

  15. Dobrý den,
    měl bych dotaz ohledně soustavy domu na adrese Otradovická 727/3, Praha 12 Kamýk. Nápadně připomíná T06B s pěti sekcemi, místnosti ve velkém bytě mají cca 3,4-3,5m, ale uprostřed je garsonka o šíři cca 4,5m. V domě je dvouramenné schodiště, nákladní výtah umístěn vedle schodiště, to celé o šířce té garsonky. Mezi schodištěm a výtahem pravděpodobně nosný panel (mezi schody a výtahem je obrovský průchod), ale v garsonce dál není. Dům má 12 pater, předsunutý portál, vedle vchodu je místnost se schránkami, která má ve stropě viditelný zazděný kulatý otvor – údajně původně plánovaná shozová šachta odpadu, na kterou nakonec nedošlo. V mezipatrech nejsou balkony, pouze okna. Díky Xidex

  16. Dobrý den,
    obracím se zde s prosbou na identifikaci panelového systému na adrese Lechowiczova 2840/19 v Ostravě – Fifejdách. Předem děkuji

  17. Dobrý den,
    rád bych se zeptal na bytový dům na adrese Na Výsluní 681, Kralovice 681 kvůli rekonstrukci bytu. Dům je z části panelový a z části cihlový. Některé stěny jsou ze “škvárobetonových” panelů. Odhadl byste co je to za typ stavby a kde bych mohl případně sehnat nějakou dokumentaci? Na stavebním úřadě toho moc neměli. Děkuji a přeji hezký den.

  18. Dobrý den,
    pokud by to bylo možná, dokázal by jste odhadnout typ na adrese Bzenecká 1036/12, Plzeň?
    Děkuji.

  19. Dobry den,
    mel bych dotaz je konstrukci panelaku na adrese Rozcesti 721/1, Usti nad Labem. Rad bych se zeptal na typ panelaku pripadne rok dokonceni stavby a take, zda tyto panelaky mely z konstrukcniho hlediska protipozarni dvere vchodove, do sklepu a do jednotlivych bytu jako standard. Dekuji

  20. Dobrý den,
    nemůžu rozklíčovat o jaký typ panelového domu se nachází v Benešově na adrese Na Bezděkově 1782. Poradíte mi? Děkuji

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.