Kniha návštěv

Zde nám můžete zanechat vzkaz nebo připomínku.
Pozor, nelze vkládat odkazy, chcete-li zaslat odkaz, použijte email Marian@Panelaky.info

90 komentářů u „Kniha návštěv

  1. Dobrý den, chtěl bych se zeptat na nejdelší panelák. V Liberci tzv. Hokejka v ulici Na Piskovně má odhadem délku 400m a má 24 vchodů. Když čtu ale rekordy je tam psano o Bohnicich kde má 300m a jen 18 vchodů.

  2. Vážený pane Lipták, díky Vám za tyto přehledné stránky plné užitečných informací. Občas, dle potřeby, odtud profesně čerpám, dá se říct, že toto je jediný slušný zdroj infa ohledně paneláků na netu. Děkuji a přeji další elán a sílu při vylepšování a doplňování stránek.

    1. Děkuji Vám za slova chvály. Elánu mám naštěstí dostatek – právě jsem hodně cestoval za paneláky a proto odpovídám tak opožděně. Můžete se těšit na velmi rozsáhlou aktualizaci rozboru soustavy OP1.11, aktualizaci rozboru soustav G40 a VP- OS. Dále mám značně rozpracované rozbory k soustavám VVÚ-ETA a G57. V rubrice solitéři mám rozpracované 3 atypy věžových domů z různých koutů republiky. Je se na co těšit!

  3. Dobrý den, rád bych se Vás, jakožto odborníka zeptal na tyto panelové domy – goo.gl/5HQYMe (Praha-Letňany, ul. Jančova)
    O jaký se jedná typ, popřípadě variantu? Velmi mě zaujaly horní přístavby, v nich se domnívám, že by mohly být mezonetové byty. Předem děkuji za odpověď, máte úžasně zpracovaný a zajímavý web! 🙂

    1. Dobrý den, jedná se o typ VVÚ-ETA a dočtete se o něm v detailním rozboru, který zde na web chystám. Existuje dokonce i varianta s mezonetovými byty od výroby – je se opravdu na co těšit. Děkuji také za zpětnou vazbu.

  4. Dobrý den, pane Liptáku,

    v prvé řadě bych Vám rád poděkoval, za tyto úžasné stránky. Strávil jsem téměř 30 let života v paneláku OP 1.11 a díky Vám jsem se dozvěděl spoustu zajímavostí a detailů. Rád bych se Vás zeptal jestli náhodou nevíte o jakou konstrukční soustavu se jedná v případě domu na obrázku (bohuzel již revitalizovaný). Domníval jsem se, že by se mohlo jednat o G40 (případně nějakou odvozenou soustavu), ale vnitřní uspořádání bytů neodpovídá žádnému ze zde uvedených pudorysů:
    https://mapy.cz/s/1A826

    S pozdravem,

    Petr Osadník

    1. Dobrý den,
      jsem rád,že se Vám web líbí. Právě jsem si užil skvělý víkend zaměřený na OP1.11 a to V Břeclavi, Olomouci a Zlíně. K soustavě OP1.11 totiž chystám velkou aktualizaci.

      Dům na odkazu je typ G57 – první skutečně celostátně stavěný typ. Jedná se o nástupce soustavy G40, ale nemají spolu moc společných vlastností. Pokud v domě bydlíte a máte v bytě původní vybavení, rád si ho přijedu nafotit 🙂

      1. Díky za informaci. Přímo v domě nebydlím, ale jeden z bytů vlastním. Bohužel, ale již značně rekonstruovaný a jediné co zůstalo původní jsou topná tělesa.

        Petr Osadník

  5. Dobrý den!
    Super stránky! Byl jste už v Praze-Krči? Jsou tu pod sebou tři paneláky, kterým se říkalo „švéďáky“. Prý je stavěli podle zahraničního modelu. Jsou v nich i mezonetové byty, vždy na střídačku s předsíní a jedním pokojem buďto dole nebo nahoře.
    goo.gl/wPLOHH
    A pak také nějaké věžáky:
    goo.gl/gO0uBa
    goo.gl/RThqam (za tímhle věžákem zase vykukuje jeden ze švéďáku).

    Jen jsem si říkal, že by vás alespoň ty tři švéďáky mohly zajímat.

    1. Dobrý den,
      jsem rád,že se stránky líbí. Ohledně Švéďáků už mám něco domluvené, tak pokud to klapne, budu toho o nich vědět hodně. Rád bych získal fotografie před zateplením (historické i nedávno minulé). Bydlíte ve Švéďáku nebo tam někoho znáte? Rád bych totiž navštívil některý z mezonetových bytů ale i jakýkoliv jiný byt s původním vybavením. Věžáky a vlastně většina výstavby v této lokalitě je zajímavá a atypická. Děkuji za tip a uvítám i další zajímavosti v Praze i jiných městech.

      1. Bohužel jsem ve švéďáku nebydlel. Ale pokusím se sehnat číslo na někoho ze základky. Přeci jen už je to 25 let, tak nevím… Jinak existují stránky Krče sidlistekrc.cz/?p117 na kterých jsou asi tři fotky švéďáků v původním stavu, plus taky věžáky v dolní části sídliště. Jsou tam vidět i netradiční třípatrové řadové bytové paneláky.

  6. Velmi pěkné stránky, jen ze zvědavosti, o jaký typ se jedná zde : goo.gl/maps/FutjpiMyJ2

    A tento: goo.gl/maps/ArkGgoBzQBM2

    A tahle zvláštnost s přídavným proskleným schodištěm: goo.gl/maps/3EHoievVWr22

    1. Dobrý den, první odkaz je poškozený.

      Na dalších dvou odkazech se jedná o paneláky konstrukční soustavy VVÚ-ETA. Ten s proskleným schodištěm je dnes stále nezateplený?

      1. Díky za odpověď. Ano, je nezateplený co jsem jej asi před měsícem viděl.

        Ten první odkaz: goo.gl/maps/z6ncF8mQ6Er (bohužel mi tu nefunguje ctrl c+v, takže sem asi udělal chybu při opsání…)

          1. ok, díky,budu se těšit na podrobnější článek o VVÚ-ETA

            ještě přidám pár tipů z Prahy, co mě napadá, třeba nějaké neznáte:

            ul. Ženíškova a ul. Machkova 3,5,7 – Larsen-Nilsen – zajmavé je i napojení domu Ženíškova 10 na Květ. vítězství 38

            zajímavý atyp je i Michnova 2

            věžáky Koněvova 50

            Žižkov – Olšanské nám.

            Vršovice – Kooh-i-noor

  7. Dobrý den, bylo by možné zpracovat zatím „provizorní“ sekci T06b, kde by byly stručně popsány jejich druhy spolu s názornou fotografií? Je jich totiž hodně různých variant nejen v mém městě a moc by mě to zajímalo, který je který 🙂 Předem děkuji a přeji hodně úspěchu do budoucna 🙂

      1. Dobrý den, děkuji za odpověď, ještě bych se rád zeptal na panelák v Karviné na ulici Mendelova 2937-co je to za typ? Rozpon je 3,6 metrů, takže asi právě T06b, ale zajímala by mě právě ta varianta, pokud byste věděl 🙂 Jen doplním, že o kus dál (Slovenská 2940) je tento stejný typ ještě nezateplený a s původním vybavením-vyměněna jsou pouze okna a výtahy. Předem děkuji 🙂

          1. Děkuji Vám moc za objasnění, už alespoň vím, v čem bydlím 🙂 Pokud byste měl zájem o nafocení ještě nějakých dalších fotografií v tomto domě nebo v řadovém domě na ul. Rudé Armády 2969-2975 (neznám typ soustavy), tak se můžeme domluvit. Přeji Vám hodně úspěchu a budu se těšit na další rozbory soustav 🙂

  8. Dobrý den, máte v plánu v nejbližší době zpracovat typ VVÚ ETA? Je to poměrně hodně běžný typ v Praze a překvapilo mě, že ještě není zdokumentován 🙂 Díky.

    1. Dobrý den, na typu VVÚ-ETA usilovně pracuji. Jedná se ale o velmi rozsáhlou a pestrou soustavu. Není soustavy, která by měla více typů sekcí a bytů. Existuje mnoho podob fasád a vnitřního vybavení. Zjistit všechny informace a vše přehledně sepsat je velmi náročné. I když už k ní mám hodně informací, rozbor dříve než za rok nebude (pokud se tedy nestane zázrak a nenajdu někde krásnou hromadu správné dokumentace :)) A to nepočítam odlišnou středočeskou variantu, kterou mám v plánu vydat v samostatném rozboru.

  9. Dobrý den,
    jsem členem SVJ a chtěl bych se zeptat na opláštění vzduchotechniky v panelovém domě. Má smysl stávajicí opláštění sundavat a nahradit ho jiným? Jde mi konkrétně o zdravotní závadnost stávajícíh stavebních materiálů. Jedná se o azbest a pravděpodobně slisovanou skelnou vatu, tím si však nejsem jistý. Ještě bych se rád informoval, jestli je takové opláštění vůbec potřeba? Táto rekonstrukce by se prováděla při výměně stoupaček.
    Děkuji za odpověď.

    Přesunuto ze sekce „váš panelák“

    1. Dobrý den,

      obecně platí, že do azbestu je lepší raději nezasahovat, tím spíše, pokud současná VZT funguje. Azbest je zdravotně nezávadný, pokud je v klidu. Azbest je nebezpečný až když se začne vířit jeho rakovinotvorný prach následkem stavebních úprav.

  10. Dobrý den,mám takový dotaz ohledně šíření zvuku v panelových domech.Zajímalo by mě,zda jsou rozdíly v tloušťce panelů mezi různými typy paneláku,nebo jsou všechny panely stejně tlusté a zvuk se šíří jen v závislosti typu konstrukce paneláku?
    Že jde v panelových domech úplně vše slyšet je jejich hlavní nevýhoda,ale jinak je mám rád.

    1. Dobrý den,
      nejvíce záleželo na tom, jak stavební čety odvedly svou práci. Neméně důležitým parametrem byla kvalita výroby v panelárně. Konstrukční řešení jednotlivých typů paneláků již nehraje příliš velkou roli.

      Mám totiž dlouhodobé zkušenosti ze dvou stejných paneláků, každý ale v jiném městě a z panelů z jiné panelárny stavěný jinou četou. Rozdíly jsou propastné.

      Na druhou stranu mají obecně špatnou akustiku paneláky typu G57 (jedny z prvních obecně) a to díky stropům, které mnohdy měly sílu pouze 120 mm.
      A vůbec největším neduhem napříč všemi soustavami je instalační šachta, konkrétně prostupy pro potrubí ve stropech – ty jsou velmi bídně izolovány.

    1. Dobrý den, jedná se o typ BP70, který je poměrně běžný a v Orlové je na mnoha místech. Konkrétně se ale jedná o velmi vzácnou a nezvyklou sekci, kterou jsem zatím nenašel nikde jinde než v Orlové. Dnes už jsou asi všechny zateplené, že? Ostatně v Orlové je dle mých informací zatepleno prakticky všechno. Proto její návštěvu odkládám. Co do paneláků je to ale velmi zajímavé město!

      1. Díky za odpověď. Ano, zateplené je asi skoro vše, už žiju mimo, takže nemám úplně aktuální přehled, ale pár posledních by ještě zatepleno být nemělo (nebo jsou jen vyměněná okna), takže bych návštěvu neodkládal. Nové barvy jsou někde udělány vkusně, jinde cirkus.

        Ale v okolí se najdou i takovéto skvosty 🙂
        http://img24.cz/images/44969772581193990929.png

        1. A je to jasné! O víkendu jedu do Orlové 🙂 Ten domek je úžasný! Je z dílců OP1.11 :O napište mi prosím jeho adresu na email Marian@panelaky.info, navštívím ho a kontaktuji majitele – tohle musím znát do posledního detailu, skvělý adept do rubriky Solitéři 🙂

  11. Dobrý den,
    je fajn, že toto téma takhle někdo zpracoval. Dobrý jasný přehled pro všechny, kteří se o paneláky trochu nebo profesně zajímají. Vím o jakou práci jde, dávám dohromady technické podklady o západočeských soustavách, zejména o PS61 a PS69.
    Pokud by se vám zdálo, že by bylo vhodné něco stručného o zmíněných soustavách zveřejnit, napište.

    Zdraví Luděk

  12. Dobrý den, máte moc pěkné stránky.
    Chtěla bych se zeptat, jestli nevíte o nějaké katalogizaci a dokumentaci typů bytových jader. Nebo zda třeba nějakou neplánujete. Zdá se mi, že původní bytová jádra mizí ještě rychleji, než původní vzhled panelových domů…
    Přeji vám i stránkám mnoho zdaru.

    1. Dobrý den,
      Děkuji. Přehled typů a vývoj bytových jader je v plánu, stejně tak s okny a kuch. linkami. Pokud máte něco k tématu, ozvěte se mi prosím na email. Ten přehled bude nejspíše až za několik let, zdokumentovat vývoj prakticky v celé republice je velmi těžké a dostat se k někomu cizímu do bytu k nafocení jádra je ještě těžší.

  13. Dobrý den,
    zajímal by mě typ paneláku, v němž před lety bydlela má teta, je to Písek, Otavská ulice. Jedná se o tři stejné třináctipatrové paneláky se dvěma výtahy. Podle mě by se mohlo jednat o typ V-OS, ale na druhou stranu mě mate, že tyto domy nemají žádný štít. Na google maps je první z nich ještě s původní fasádou. Nepodařil se mi dohledat rok výstavby, odhaduji jej na 1977-79. Pokud budete mít nějaké informace, rád bych je uvítal.

    1. Dobrý den,
      jedná se nejpravděpodobněji o dům typu T06B, nějaká tamní verze. Nemám k nim žádné informace, ale velmi se mi líbí – mám rád paneláky s MIV. Paneláky T06B existují v mnoho variantách, vždy mají ale společné vlastnosti, jako rozpon 3.6 m a příčný nosný systém, více jsem se o tom rozepsal zde.

  14. Dobrý den, mohu poprosit o zjištění typu věžových paneláků na sídlišti Červený vrch v Praze (5 domů, ul. Evropská 673 – 677)? Laicky jsem odhadoval nějakou modifikaci konstrukce OP1.13, avšak to je nejspíše vyloučeno už tím, že výstavba byla hotová již r. 1963. Domy jsou 12 poschoďové, schodiště bez mezipatra. O těchto domech uvítám jakékoliv info, či zajímavosti, případné dobové foto se mohu pokusit dohledat. Předem moc děkuji!

    1. Dobrý den, jedná se o atypy a zatím vše nasvědčuje tomu, že jsou skeletové konstrukce. Pokud v tomto typu bydlíte, můžeme se o tom hned přesvědčit – jsou v místnostech vidět nějaké průvlaky, překlady nebo sloupy?

      1. Zdravím, ano v domě jsem vyrůstal, překlady a sloupy jsou vidět prakticky v kažné místnosti. Jsou zde 3+1 s dvěma balkony, 2+1 a 1+1. Jádra jsou zděná (dutá cihla) 2x výtah. Elektro původně hliník. V Praze jsou ještě v ul. Vokovická/K Červenému vrchu a v ul. Přetlucká 2154/1, jinak jsem je nikde jinde neviděl. Pochází pravděpodobně z r. 1960. Zajímalo by mě, zda se jedná československou, či nějakou přejatou konstrukci..? Každopádně moc děkuji za Vaši reakci a za velmi zajímavé stránky!

        1. Děkuji za potvrzení a další informace. Nemám vůbec žádné indície, že by se nejednalo o československý vývoj. Více o domech se dozvíme, až navštívím jejich domovníky a obyvatelé, abych prozkoumal dokumentaci a různé prvky v domech. Pokud domy nespadají pod žádnou z typizovaných soustav (pravděpodobně ne) bude jejich rozbor umístěn v sekci solitéři.

  15. Dobrý den, děkuji za pěkné a poučné počtení. 🙂
    Zajímal by mě Váš názor na kompletní rekonstrukci panelového domu v Rimavské Sobotě…
    Asi hloupá otázka…Víte, kde je nejdelší panelák v ČR? Donedávna byl v původním stavu, ale již ho také postupně zateplují ( oranžově ).

    Díky za odpověď a ať se dílo daří.

    Ondřej

  16. Paneláky jsem léta stavěl jako stavbyvedoucí. Prosím upřesněte popis bytového jádra v slovníčku pojmů: Bytové jádro se dováželo na nákladních vagonech od výrobce Kovona Karviná. Bylo jen částečně kompletizované, to znamená, že tam byla namontována jen skříňka nad umyvadlem a schránka na toaletní papír. Ostatní se doplňovalo až při dokončovacích pracích po provedení omítek a podlahových betonů. Aby se zamezilo rozkrádání, tak se i ty 2 přimontované věci po dovezení na stavbu demontovaly a uložily do skladu. Kvalita bytových jader byla dost hrozná, navíc byly často při dopravě a manipulaci proražené a to se v ploše umakartu opravovalo jen velmi nesnadno. Záviděl jsem kolegům, kteří prováděli monolitické bytové domy s vyzdívanými jádry. To byla úplně jiná kvalita.

    1. Dobrý den, popisek vychází z dobové literatury, kde se uvádělo, že byla osazena i vana s umyvadlem. Praxe byla ale asi jiná… víte třeba jak to bylo u jader z Boletic? V kterých letech jste jako stavbyvedoucí pracoval? Kontaktujte mě prosím na emailu marian@panelaky.info pokud si chcete zavzpomínat. Asi budete mít spoustu cenných poznatků, Děkuji

      EDIT: bytové jádro s osazenou vanou je vidět ve filmu Discopříběh 2 v třicáté minutě.

  17. Dobrý den, pěkný projekt (osobně mám podobnou slabost pro „Šumperáky“.
    V sekci „Solitéři“ mi chybí nejikoničtější olomoucký panelák s vodojemem.

    1. Dobrý den, pár Šumperáků mám nafocených, kdybyste měl zájem. Věžový vodojem mám kompletně nafocený, jen jsem ještě nesehnal půdorys a technickou zprávu… Jakmile seženu, hned tento dům umístím do solitérů.

      1. Dobrý den a díky za odpověď. Na Váš FB jsem poslal zprávu s odkazem na výstavu z roku cca 2015 o olomouckých panelových sídlištích. Pokud jste o výstavě nevěděl, bude to jistě velký zdroj nových informací.

  18. Dobry den co tenhle typ panelaku?Poslat fotku je krapet obtizne protoze jeden panelak je dlouhy a zalomeny z googlemaps s trochou fantazie hokejka.
    Nelze vlozit odkaz takze posilam jen ulici a mesto
    Ulice :Sokolská
    Město:Přerov
    HNed naproti sou vyskove 12 patrove panelaky z roku 1974, zelezobetonovy skelet jako v mrakodrapu se zdenyma prickama.Bohuzel v puvodnim stavu uz nejsou

    1. Dobrý den, ta hokejka je typ G-OS, jedná se o Ostravskou soustavu a tato hokejka je jediný exemplář v Přerově. Věžáky jsou typ V-OS, také původem z Ostravy. Věžáky v Přerově mají oproti všem ostatním atypické rozmístění lodžií, velmi rád bych sehnal fotku před rekonstrukcí a také půdorys. Věžáky V-OS jsou již zde na webu popsané a to v článku o dané soustavě zde.

      1. Dobry den dival sem se na ty ostravske 12 patrove a na slozeni a muzu rict mame to uplne jinak.Na patre jsou 2 x 3+1 dale 2 x 2+1 a jeden jednopokovy byt.Schodiste take provedeno jinak a vytahy osobni a nakladni naproti sobe.

    1. Pokusím se tady pro tuto část zavést výjimku, aby zde fungovalo CTRL+C. Nezaručuji, že to ale půjde. Odkazy mi prosím zašlete na email. Tuto konkrétní práci znám, je tam mnoho nepřesností až chyb. Vložím ještě upozornění na tuto stránku, že nelze vkládat odkazy.

  19. Skvělý projekt, po třiceti letech jsem se dověděl, jak se můj domov jmenuje. Je to T06B-BTS 🙂 A hned jsem na náš web přidal odkaz na vaše stránky.

  20. Pěkné. Přijde mi až zvláštní, že by dosud neexistoval žádný jiný web s podobnou tématikou. Z čeho vlastně čerpáte informace? Z nějakých knih, nebo jste stavař – pamětník a popisujete to, co dosud ještě nikdo pohromadě nezapsal?

    Uvítal bych, kdybyste napřed udělal souhrnný přehled všech nejběžnějších typů (systémů) paneláků, i kdybyste ke každému měl zatím třeba jen jeden charakteristický obrázek, a pak teprve pracoval na jejich podrobnějším rozpracování. Takhle je člověk zklamaný, když nenajde ten „svůj“ panelák a neumí si ho zařadit. Já mám třeba osobní vztah k tomu typu paneláků ze 60. let, které jsou v Praze na sídlištích Červený vrch, Petřiny, Malešice či Zahradní Město. Jejich severní rizality tvořené výtahovou šachtou a sloupcem schodišťových balkonků v mých dětských snech antropomorfně ožívaly – šestice „očí“ na strojovně výtahu a kulaté knoflíky okének výtahové šachty těm panelákům dodávaly specifický výraz (viz https://mapy.cz/s/1fGSg). Dnes bohužel při rekonstrukcích bývají ta kulatá okénka někdy zazděna a panelák pak vypadá jako slepý.

    A ještě takovou technickou poznámku. Nechtělo se mi pátrat ve zdrojovém kódu stránky, čím je to způsobeno, ale poněkud mi vadí, že mi na odkazech na vaší stránce nefunguje pravé tlačítko myši a tedy ani možnost otevřít si odkazovanou stránku v novém panelu. A také nejde do komentáře vložit text (například odkaz) pomocí Ctrl-V.

    1. Informace čerpám zejména z originální projektové dokumentace. Dále z různých zdrojů, jako dobové knihy a brožurky k panelákům (v těch jsou jen střípky informací), nebo informace od pamětníků. Mnohdy se nevyhnu ani vlastnímu zaměřování v bytech, nebo fasád. Různé střípky informací, které nasbírám postupně vyvrcholí článkem o nějaké soustavě. Třeba článek k soustavě OP1.11 vychází ze 7 let střádání informací a stále v něm není zdaleka vše. Je mi 26 let, paneláky jsou můj koníček.

      Souhrnný přehled mě před půl rokem napadl, ale stále některé soustavy neznám a tak jsem to odložil..

      K Vašemu typu paneláků jsem nedávno umístil na FB výzvu – hledám fotografie před zateplením a zabedněním kulatých okének (již mi je i jeden fanoušek poskytl). Jedná se o typ G57, který se stavěl v celém Československu a v článku budou popsány varianty v jednotlivých částech republiky. Ta pražská varianta je specifická právě tou předsazenou výtahovou šachtou.

      Stránky jsou chráněny proti kopírování textu, proto nejde pravé tlačítko. Odkazy na novou kartu jdou otevírat stiskem kolečka myši. To, že nejde vložit text, je daň za to, že jiný text nejde zkopírovat.

  21. Velmi užitečné stránky.
    Protože mám zkušenosti s tím, jak těžce se v dnešní době shání dokumentace paneláků, máte můj velký obdiv.

  22. Dobrý den, Vaše stránky jsou velice zajímavé a podnětné. Zajímalo by mě, jaký tip paneláku je ten, ve kterém bydlím. Ostrava Havlíčkovo náměstí 741/12. Je atypický a asi jediný v Česku. Vím například, že kdysi tady bylo podlahové vytápění.

  23. Dobrý den,
    Vaše stránky jsou velmi zajímavé ale také jsem nepoznal v jakém typu paneláku bydlím. Přikládám adresu Rezková 1668, Hranice.

    1. Dobrý den,
      Váš panelák spadá pod konstrukční soustavu T06B-OL. Tato soustava zde bude v budoucnu samozřejmě také podrobně zdokumentována. Ostatně, můžete tomu i pomoct tím, že mi nafotíte cokoliv původního ve Vašem bytě, viz „váš panelák“ Děkuji

      1. Dobry den,
        Děkuji za odpověď. Společné prostory nafotit můžu ale v bytě už máme vše vyměněné.
        S pozdravem, Adam

  24. Zdravím, tak jsem si přečetl se zájme tipy paneláků ale nějak jsem nepoznal ve kterém bydlím. Jelikož sem nejde vložit odkaz tak píšu adresu Vysočanská 561, Praha. Tento panelák je zajímavý že horní patra mají lodžie a spodní ne. Dost by mě zajímalo proč to tak je.
    Také by mě zajímalo, jestli víte o tom že v Praze v Ďáblicích jsou jakési dlouhé paneláku které mají v sobě dole průchody bez dveří, jakési díry a hrozně v nich fouká protože ten panelák je tak dlouhý. Díky za info 🙂

    1. Dobrý den, Vysočanská 561 je typ T08B o kterém se zde časem také dočtete. Rozmístění lodžií je čistě z architektonických důvodů pro ozvláštnění velmi dlouhého bloku. Paneláky v Ďáblicích jsou také typ T08B (velmi atypické provedení). Osobně jsem je již byl dokumentovat (stejně jako ty na Proseku) a nevím jaké díry máte na mysli…? Pokud máte ve svém bytě na Vysočanské nějaké původní vybavení, prosím, ozvěte se mi na email marian@panelaky.info děkuji.

      1. Jsem tu pouze v nájmu a majitel provedl rekonstrukci již před 30 lety. Ty díry jsem myslel průchodu skrz paneláky v Ďáblicích. V místě vchodů je podchod pod panelákem, bez dveří, bez zábran. Prostě vynechanej panel a vyasfaltovanej průchod 🙂

  25. Dobrý den pánové 😉

    předně děkuji za informačně hodnotné webovky. S velkým zájmem jsem si přečetla zejména vše o konstrukční soustavě V-OS, neboť ve věžáku u vlakové stanice Ostrava-Vítkovice jsem prožila prvních 18 let svého života (1977 – 1995).
    Jelikož jsem ohledně problematiky paneláků ryzí amatérka, byla bych moc ráda, kdybyste mi zodpověděli dva širší dotazy:

    1) Jaký je váš názor na požární bezpečnost výše uvedeného věžáku?
    Dle mého pohledu musí být naprosto špatná, neboť chodba se schodištěm, vinoucí se okolo výtahové šachty, postrádá jakékoliv protipožární (protikouřové) přepážky (dveře), které by v případě poctivého zavírání dokázaly v případě požáru oddělit postižené patro od pater ostatních. Takhle se vlastně jedná o „komín“, kde nic nebrání nekontrolovatelnému šíření kouře/ohně. A nebo se v této věci mýlím? Jak vůbec bylo za socialismu v projekčních kancelářích na tuto problematiku nahlíženo?
    A propos, otázku protipožární úrovně jednotlivých typů paneláků vlastně nikde nediskutujete (resp. historické zkušenosti při zdolávání skutečných požárních událostí). Myslím si, že by nebylo špatné o toto téma informace rozšířit.

    2) Tento dotaz, ač je až druhý, mě zajímá neméně a týká se typu panelového věžáku, který tu nemáte uveden. Bydlím v něm v současnosti a jeví se mi po konstrukční stránce na svou dobu jako velmi vyspělý, ač byl postaven někdy kolem roku 1975. A to nemluvím o stránce protipožární, která je zde na myslím si velmi vysoké úrovni (dvě paralelní schodiště oddělená dvěma dveřmi, požární tlačítka za sklíčky na každém patře (těžko ovšem říct, zda ještě funkční), balkóny umožňující běžně zdatným lidem únik z vyšších pater dolů, atd.). Moc mě zajímá, jaké typové označení tento věžák má, kde byl navržen, kdy a kde byl poprvé postaven, kde všude v „ČSSR“ se nachází, resp. jak velké je jeho rozšíření a dále bližší informace o jeho konstrukci, půdorysu a použitých materiálech (někde jsem slyšela, že plášťové panely byly před břizolitem nezvykle tmavé, až černé, prý z nějaké ne zrovna zdravotně nezávadné škváry?). Uvítám i odkazy na jiné weby a určitě i váš názor na tento typ věžáku, který se nachází např. na ul. Kosmonautů 2 v Havířově, kde je mimochodem asi nejvyšší budovou ve městě, nebo také na ul. Francouzská v Ostravě Porubě (2 spojené budovy) či u velkého rondelu v Ostravě-Jihu na ul. Dr. Martínka (4 budovy).

    Předem vám moc děkuji za odpovědi na mé všetečné dotazy.
    S pozdravem
    Silvie Cílková

    1. Dobrý den, děkujeme za chválu.

      K Vašemu prvnímu dotazu bych předem dodal, že článek o konstrukční soustavě V-OS je v tuto chvíli tím nejstarším na webu. V těchto dnech pracuji na jeho velké aktualizaci a přibude tak mnoho nových informací a vyplatí se na něj podívat tak za tři týdny, to už by měl být hotový.

      Dům ve kterém jste bydlela dobře znám, protože jsem o něm nedávno psal článek na web nadrazivitkovice.cz (zde).
      Požární bezpečnost věžáků V-OS je opravdu tragická, právě z Vámi zmiňovaných důvodů + absence chodebních oken. Nutno ale podotknout, že se jedná o nejstarší věžáky na Ostravsku a v dané době nebyly normy ještě tak přísné. Děkuji za podnět k rozšíření článků o požární bezpečnost, určitě na tom zapracuji. Díval jsem se a mám jen letmé zmínky u soustavy VP-OS a ještě letmější u věžového domu OP1.13.

      Váš druhý dotaz se týká jednoznačně věžáků s označením VM-OS. Jedná se o nástupce V-OS, který vylepšil téměř všechny nedostatky svého předchůdce. Požární opatření těchto věžáků jsou již na velmi vysoké úrovni, mimo těch Vámi uvedených se zde nachází ještě suchovod. Jsou to věžáky navržené v Ostravě a vyskytují se ve větším množství už jen ve Frýdku Místku (sídliště ČSA). Tamní VM-OS jsou oproti těm Ostravským trochu upravené co do dispozic i členění oken v obvodovém plášti. V Ostravě je nejvíc VM-OS na Fifejdách a v Mariánkách, kde jsou i nižší varianty s hravě rozmístěnými balkóny, lodžiemi a okny (naproti OC Futurum). Tyto nižší verze mají oproti těm 17. podlažním rozdílnou dispozici. Nižší verze se nacházejí ještě v Opavě, Krnově a Kopřivnici. V Třinci je podobně jako v Havířově jeden „velký“ VM-OS.

      O těchto věžácích zde bude rozbor. Již mám o nich hodně informací, ale ještě to není ono. Např mám důvodné podezření, kde se nachází právě ten první kus, ale ještě to chce ověřit. Konstrukční stránka je velmi zajímavá, je to obdoba V-OS – jádro již není monolit, ale z panelů (následně zmonolitněných), kolem jádra je klasický celostěnový systém a okraje domu spoléhají na skeletovou konstrukci. Vše bude důkladně vysvětleno v rozboru. Co se týče černého obvodového pláště, to bych spíše vyloučil, neboť mám nějaké historické fotky neomítnutých VM-OS a panely nepůsobí nijak tmavě. Obvodový plášť by měl být stejně jako u V-OS z plynosilikátu.

      Co se jiných webů týče, moc toho není. Doporučil bych panelaci.cz a nebo FB stránku Komplexní bytová výstavba v Severních Čechcách. Na internetu jsou jinak útržky informací a to ještě často nepřesných. I to je důvod, proč jsem se rozhodl psát o panelácích.

      1. Výborné stránky. Jen malá poznámka, Silvie myslela věžáky v Dr. Martínka (u polikliniky) a to není VM-OS. Jsou tam dvě paralelní schodiště a 6 bytů na patře…není k nim nějaké info?

  26. Zdravím, děkuji za výtečný zdroj informací o panelových domech. Vaše stránky často navštěvuji a čerpám z nich při modelování panelových domů ve SketchUpu. Vlastně s tím teprve začínám a Vámi zdokumentované detaily, např. ohledně lodžií, oken, atp., mi velmi pomáhají. Kromě toho, vidím, že své stránky rozšiřujete o stále nové konstrukční soustavy – za posledních několik měsíců přibyly informace o OP 1.13 a OP 1.31. Rád bych se třeba dozvěděl něco i o takových konstrukčních soustavách, jako jsou VM – OS, T-06-BTS (věžový), VP – OS nebo třeba takové G – OS jsou docela zajímavé. Já sám pocházím z Ostravy-jihu a panelové domy a sídliště jsou pro mne zajímavým tématem. Obvzláště náš MS kraj je bohatý na všemožné typy konstrukčních soustav, z nichž některé jsou velmi jedinečné. A proto všechno, ocenuji Vaši snahu zdokumentovat „paneláky“ a jsem skutečně rád za Vaše stránky, protože na internetu je informací o této tématice poměrně málo.

    1. Dobrý den,
      moc Vám děkuji za pochvalu webu. Jsem rád, že Vám mé články pomáhají k vytváření modelů panelových domů. Velmi mě to zaujalo. Sám nad něčím takovým uvažuji (udělat modely panelových domů). Problém je, že nemám téměř žádné zkušenosti s programy k tomu určenými.

      Líbí se mi totiž myšlenka, že bych měl u každé sekce i její podrobný model (vizualizaci). U některých sekcí se mi totiž nepodařilo již nalézt kus v původním stavu. Navíc domy v původním stavu jsou značně opotřebované zubem času a tak na návštěvníka mohou působit špatným dojmem. Na vizualizaci by vše bylo jako nové a lépe by tak šel vidět původní nápad domu.

      Stránky budu rozšiřovat i nadále, ale trvá to dlouho, protože sběr informací a podkladů k soustavám je běh na velmi dlouhou trať. Momentálně se hodně zabývám soustavou VVÚ-ETA, která se stavěla v Praze a SČ kraji, takže to mám na průzkumy docela daleko (z Frýdku Místku).

      Co se Vámi jmenovaných soustav týče, tak k VM-OS toho už mám docela dost, ale ještě to na článek není (např o těch 12 podlažních v Mariánkách mám ještě málo informací). Soustava G-OS je velmi rozsáhlá a určitě o ní zde bude podrobný článek, ale to až tak za rok odhaduji. T06B-BTS nejsou jen věžáky, k soustavě patří také řadové domy. Věžáky BTS již mám zcela zdokumentované, řadové sekce ještě nikoliv.

      Soustava VP-OS je nejblíže ke zveřejnění. Prakticky už je téměř celý článek napsaný a vše nafoceno. Jen ještě sháním informace o původních výtazích a také hledám dům s co nejpůvodnějšími společnými prostory pro vyfocení – mám v plánu tento víkend kvůli tomu projít VP-OS v Bělském Lese a na Dubině. Také ještě mám domluvenou schůzku se správcem jednoho z domů v Moravské Ostravě, o kterém mám podezření, že je vůbec prvním VP-OS. Po těchto drobnostech bude článek zveřejněn.

      Máte pravdu, že MS kraj je velmi rozmanitý na soustavy, dle mě nejvíce z republiky a všechny soustavy zde budou určitě zastoupeny.

      Ještě jednou děkuji za zpětnou vazbu, moc mě to těší.

  27. Dobrý den, moc díky za tyhle stránky. Bydlím krátce v domě G55 a díky vám znám půdorysy ostatních bytů. Mám jen poznámku, bydlím v bytě č. 8 a pokoj s francouzským oknem je mého souseda z bytu číslo 6. Chodba je užší a lomená směrem do rohového pokoje. O to větší je první pokoj napravo. Je to zajímavé, čekala bych, že se to postaví všechno stejné, ale asi ne. Ještě jednou díky za zpřístupnění mnoha zajímavých informací nejen o našem paneláku.

    1. Krásný den, velmi Vám děkujeme za kladnou zpětnou vazbu, velice si toho vážíme. Aktuálně připravujeme aktualizaci některých půdorysů, budeme informovat na našich facebookových stránkách.

    2. Dobrý den, děkuji za důležitou informaci. Půdorys G55 vychází z domu na Zelené Lišce v Praze. Řešil jsem to tam přímo s místními, kteří mi od ruky kreslili své byty a já to později doma předvedl do nejpravděpodobnější podoby. U některých bytů se mi poštestilo sehnat výřez z originálního půdorysu a do některých jsem byl přímo pozván na zaměření. O Vašem bytě jsem byl přesvědčován, že je skutečně největší v domě.. ale to co popisujete, dává smysl víc, než současná verze.

      Půdorys co nejdříve opravím dle Vašeho popisu.
      Částečně odlišnou dispozici bytů by měl mít první dům G55 ve Zlíně.
      Pokud byste chtěla nějak přispět do článku o G55, můžete mi poslat na email fotografie nějakého původního vybavení vašeho bytu ( ventily topení, vestavěné skříně, jádro) Samozřejmě v případě, že ještě nějaké původní vybavení doma máte. Rovněž můžete i vyfotit společné prostory na chodbě. Pokud byste chtěla něco z toho vyfotit tak v sekci „Váš panelák“ najdete návod jak fotit určitě části panelových domů.
      Přeji hezký den a ještě jednou děkuji za informaci.

  28. Dobrý den, děkuji za krásné stránky.
    Rád bych se zeptal na jednu drobnost. S výjimkou paneláků se pro prostor vymezený jedním vchodem (a jedním číslem popisným) používá termín „dům“ – a to i v případě, že vedle sebe stojí několik domů postavených hromadně, s úplně stejným rozvržením bytů, zkrátka identických. Protože naprosto automaticky přejímáte zvyk odborníků nazývat jeden panelový dům (tedy prostor s jedním vchodem, jedněmi společnými prostory, jedním číslem popisným) slovem „sekce“, rád bych se zeptal, v čem vězí ten rozdíl, jaký je důvod?

    1. Dobrý den, děkujeme za pochvalu webu.
      Pojem sekce pro jeden vchod s jedním číslem popisným je u paneláků nejvhodnější a to zejména zde, kde se představují všechny sekce daného typu paneláku (konstrukční soustavy). Označení sekce se vyskytuje i v originální projektové dokumentaci a je to opravdu nejpřehlednější název pro jeden vchod. Například u konstrukční soustavy T08B existuje několik sekcí, které ale z venku vypadají všechny stejně, proto má každá sekce své označení udávající kategorie bytů v ní obsažených. Sekce 12-424 zní jistě lépe a srozumitelněji, než „dům 12-424“. Dům o osmi vchodech, nebo dům o osmi sekcích? V případě užití slova sekce můžu doplnit, že 6 ze sekcí je 8-42d4 a dvě 8-315.
      Ještě doplním vysvětlení pojmu sekce z našeho slovníčku pojmů.
      http://panelaky.info/slovnicek-pojmu/#sekce

      1. Dobrý den, dovolím si ještě odpovědět, protože mi připadá, že došlo k malému nedorozumění. Rozhodně mi nejde o to s Vámi polemizovat, spíš by mne zajímalo, čím si vysvětlujete následující tendenci odborníků, kterou přejímáte. Totiž že oproti nepanelové výstavbě přesouvají u panelové výstavby termín „dům“ o jednu řádovostní úroveň výše. Tedy že to, co se u nepanelové výstavby nazývá „dům“ (tj. jeden vchod, jedno číslo popisné), najednou u panelové nazývají jiným termínem (konkrétně „sekce“), a to, co se u nepanelové výstavby nazývá třeba „blok“ (tedy skupina stavebně spojených objektů-domů), najednou u panelové výstaby nazývají „dům“. S nadsázkou se dá říci, že by mne pak neudivilo, kdyby u paneláků pro 1 číslo popisné používali termín „byt“, pro byt používali termín „místnost“, atd., tedy že by důsledně posunuli všechny termíny o 1 řádovostní úroveň výše.

        Úplně názorně – příklad z Ostravy.
        1) Historická část města (dejme tomu, že se mi podařilo vybrat blok bez panelových domů): Blok vymezený ulicemi Střelniční, Pivovarská, Muzejní a Masarykovým náměstím. Skládá se z cca 15 domů (Pivovarská 14, Pivovarská 12 atd. (pro zjednodušení neuvádím popisná, ale orientační čísla)). Tento blok jako celek těžko někdo nazve termínem „dům“.

        1a) Protože lze namítnout, že v historickém centru vznikal každý dům zvlášť, kdežto panelové domy/sekce byly stavěny hromadně, přidávám doplňující příklad. Ostrava – Přívoz: Blok sahající od božkovy 55 po Božkovu 65. Skládá se ze 6 domů, z toho 5 domů (Božkova 55 až 63) je očividně identických, stavěných hromadně. Tyto domy zároveň evidentně nejsou panelové. Rovněž tuto pětici domů (jako celek) těžko někdo nazve termínem „dům“.

        2) Sídliště (zřejmě Hrabůvka): Blok sahající od Mjr. Nováka 1 po Mjr. Nováka 39. Podle selského rozumu se skládá z 20 domů (Mjr. Nováka 1, Mjr. Nováka 3 atd.). Tedy stejná situace jako v centru (a jako v Přívoze) – 1 blok, skládající se z řádově deseti domů. Ale ouha: jen proto, že ten blok je panelový, tak odborníci najednou prohlásí, že ty domy (čísla popisná) jsou pouhé sekce, a že celý ten blok (20 čísel popisných) je vlastně pouhý jeden dům.
        A mne zajímá, jaký k tomu mají důvod.

        1. Dobrý den, tím hlavním důvodem je fakt, že se běžně stavěly tři vchody (sekce) jako jeden dům. Tedy štítové stěny jednotlivých sekcí nebyly zdvojené s dilatací, ale sdílené (jakoby se jednalo o klasickou nosnou stěnu mezi místnostmi). Nádherně je to vidět na této fotografii, kde je dilatační spára překrytá tmavým plechem:
          Dum nebo sekce

          Jako zajímavost k tématu doplním, že u konstrukční soustavy G40 (rok 1953) se užívalo termínu „dvojdům“ – každá G40 se skládá ze dvou sekcí. Toto značení se užívalo ještě u nástupce G57, který měl zpravidla tři sekce (trojdům). Dále už se začal užívat výraz sekce, protože paneláky začaly růst do délky a jistě uznáte, že termín „dvanáctidům“ už zní podivně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *