Nedokončený panelák

Vzhledem ke svému roku narození (1990) jsem nikdy neviděl výstavbu paneláků a sídlišť, resp. jsem ji teoreticky vidět mohl, ovšem to bylo pouze v prvních letech života, kdy jsem měl zcela jiné starosti. Proto mi informace o nedokončeném paneláku kdesi na východě Slovenska udělala velkou radost. Nahlédnout do útrob rozestavěného paneláku, který dělníci opustili v roce 1991, je jako vrátit se v čase přímo na dobovou stavbu paneláku. Proč jej ale dělníci opustili? To se dozvíte právě v tomto článku.

>Zobrazit seznam aktualizací<

Vydáno 21. 9. 2017.

12. 04. 2023: K bloku A4 byly nahrány kvalitnější fotografie, přidáno info o základech nerealizovaných sekcí. Na konec článku doplněny informace ohledně dostavby bloku A7. Přidáno nové video.

ROZ4Město Michalovce

Nedokončený dům se nachází na jihovýchodě Slovenska ve městě Michalovce. Čtyřicetitisícové město bylo za minulého režimu významným turistickým bodem, a to zejména díky blízké vodní nádrži Zemplínská Šírava, která je druhou největší přehradou na Slovensku.

Klasickým periferním sídlištěm „na zelené louce“ se mělo stát až sídliště Slovenského národního povstání (SNP), které je na mapce výše označeno bílou šipkou. Sídliště SNP bylo plánováno již od konce 70. let, stavět se mělo začít v roce 1983. Sídliště s kapacitou 6 000 obyvatel mělo být hotovo v roce 1993. Avšak přípravné práce nabraly zpoždění a reálně se tak začalo stavět až v roce 1988. V následujícím roce přišla sametová revoluce a s ní spojené společenské i ekonomické změny. Turistický ruch ve městě značně ustal, a to především díky pádu železné opony a možnosti cestovat po celém světě. Slovenské moře, jak se Zemplínské Šíravě říká, tak dostalo silnou konkurenci v podobě skutečných moří a pláží.

S ustupujícím cestovním ruchem tak již obrovské sídliště nebylo potřeba. Přesto jeho výstavba setrvačností pokračovala až do roku 1991, kdy narazila na problémy s financováním. V témže roce výstavba v původním rozsahu dostala definitivní stopku. V té době byla rozestavěna slabá polovina z plánovaného rozsahu sídliště, zcela dokončeno a obydleno bylo mizivé procento domů. Úsměvně dnes působí hlavní příjezdová cesta na sídliště, ta je vybudována podle původního plánu a pro současné sídliště je naprosto předimenzovaná. Původně se sídliště mělo rozkládat i na její druhé straně.

Stavba sídliště započala na jihu, blíže k centru města, a pokračovala severozápadním směrem. V jižní části se nachází bloky A1 až A3. Blok A1 společně s blokem A3 byly dokončeny dle původního projektu, zkolaudovány a předány nájemníkům v rámci komplexní bytové výstavby v roce 1991. Blok A2 takové štěstí neměl a ačkoliv byl prakticky hotový, zůstal prázdný až do roku 1998, kdy došlo k jeho kolaudaci.

Kritický byl právě rok 1991, kdy – jednoduše řečeno – došly peníze. Všechny bloky na sídlišti SNP v roce 1991 již stály, jednalo se však o hrubé stavby (s výjimkou bloků A1 a A3). To znamená, že prakticky došlo jen ke smontování panelové konstrukce a pokládce střešního pláště. V bytech se nacházela umakartová bytová jádra, která se do jednotlivých bytů snášela jeřábem vždy před zastropením daného podlaží. Bloky byly také zcela osazeny okny, která byla do obvodových dílců zabudovaná již v panelárně.

Na domech zbývalo provést různé dokončovací práce – zejména zálivky mezi stropními dílci, dobetonovat styky dílců, provést vyrovnání podlah betonovou mazaninou. Bylo také potřeba dokonči elektroinstalaci, jejíž dílčí části již byly v hrubé stavbě zpracovány – svislé rozvody, rozvody vedené v dílcích. Mezi další práce, které už stavebníci nestihli, bylo provedení vodovodního a odpadního potrubí, včetně otopné soustavy. Dále bylo třeba nanést vnitřní omítky, osadit výtahy, vybudovat sklepní boxy a veškeré rozvodny. V samém závěru pak stačilo byty osadit dveřmi, kuchyňskými linkami a jiným vestavěným vybavením. Všechny tyto práce byly finančně náročné a proto se postupně dostavba sídliště SNP zastavila, přestože pohledem běžného člověka již byla větší část práce hotová (hrubá stavba) a zbývaly jen výše popsané „drobnosti“.

V severozápadní části sídliště se nachází bloky A4 až A7. Jako první byl v roce 1994 zcela dokončen blok A4, jehož dostavbu financovala armáda. Jedná se o zajímavý blok, který sestává ze dvou zalomených sekcí a má tak nezvyklý půdorys. Původně měl být blok A4 mnohem větší a uzavírat vnitroblok se sousedními domy – to dokazují také dodnes viditelné piloty pro základy nakonec nerealizovaných sekcí, které měly na realizovanou část bloku A4 navazovat.


Okolní bloky dlouhé roky chátraly a byly rozkrádány. Blok A5 se svého dokončení, v rámci kterého byl i zateplen, dočkal v roce 2003. V roce 2008 pak došlo k dokončení bloku A6, který byl rovněž zateplen.


ROZ4BLOK A7

Nedokončen tak zůstal poslední blok s označením A7. Jeho plánované dokončení přerušila v roce 2009 nastupující ekonomická krize, na navázaní dostavby si pak blok A7 musel počkat téměř dalších 10 let. A právě nedokončený blok A7 je předmětem tohoto článku, neboť je do dnešních dní stále nedokončen.

Exteriér

Panelové domy na sídlišti SNP v Michalovcích jsou vybudovány v konstrukční soustavě B70. Tato soustava je u nás velmi rozšířená v Brně a severních Čechách. Slováci si soustavu B70 postupně značně upravili až do této varianty s označením B70 R7/P, kterou s tou naší spojují snad jen podhledy lodžií a celkově členité půdorysy s častými rizality. Zcela odlišné je například schodiště, které je dvojramenné (původní B70 má jednoramenné). Obvodový plášť je z pórobetonových dílců, vyroben byl spínanou technologií, která je díky rozestavěnosti stále dobře patrná. Dispozice bytů jsou od těch v českých B70 rovněž zcela odlišné.


Ještě před vstupem do objektu zaujmou vyřazené panely v jeho okolí. K vyřazení panelu došlo typicky při jeho zlomení či prasknutí, například špatnou manipulací nebo meziskládkou.

Interiér

Výše jsem psal, že všechny bloky měly již v rámci hrubé stavby osazena všechna okna. Blok A7 ale nemá jediné okno, neboť všechna byla rozkradena a to skutečně do posledního kusu. Po oknech tak zbyla jen těsnící lana, která se původně nacházela po obvodu okenního otvoru, nyní se nacházejí všude po objektu. Vzácně se v objektu můžete setkat i osazeným vnitřním parapetem, který je z plastu. Venkovní parapety samozřejmě chybí všechny, jelikož byly z kovu, a tak do jednoho zmizely ve výkupu kovů, na stejném místě skončilo také zábradlí všech lodžií.

Prohlídku interiérů začneme v přízemí, to sloužilo pro vstup do jednotlivých sekcí a také mělo obsahovat sklepní boxy. Místnosti určené sklepům jsou prázdné, k vybudování sklepních boxů nedošlo. V přízemí nejvíce zaujmou vyřezané drážky v podlahách, které měly sloužit pro kanalizační potrubí. Zajímavé také je, že přízemím se dá projít přes několik sekcí.

Po dvojramenném schodišti se vydávám do obytných podlaží výše. Již samotné schodišťové prostory jsou velmi zajímavé – jsou zde totiž vidět všechny styky panelů. Nejzajímavější je styk viditelný z mezipatra, a to stěna-strop-stěna, dále pak mezipodesta, která leží na konzolkách zabudovaných do příčných nosných stěn. Po celém obvodu mezipodesty jsou vidět mezery, ostatně, mezery jsou vidět téměř ve všech stycích.

Prázdná výtahová šachta nabízí rovněž zajímavé pohledy. Je vytvořená z prostorových prefabrikátů a výtah se v ní pravděpodobně ještě nikdy nenacházel. Šachta je netradičně umístěná na konci chodby a vzniká vedle ní zdánlivě nevyužitelné temné zákoutí – v tom měly být svislé rozvody elektroinstalace.

Po vstupu do bytů ihned zaujmou čtvercové otvory v podlahách, které slouží jako prostupy pro instalační šachty. V těchto místech se původně nacházela bytová jádra, která byla rovněž rozkradena do posledního kousku. Takovéto průhledy skrz všechny instalační otvory se tak na běžné stavbě paneláku nevyskytovaly, neboť byly ihned při stavbě daného podlaží zaslepeny bytovým jádrem. Jádro bylo z továrny vybaveno potřebným svislým potrubím (instalační šachtou) a na stavbě se jednotlivé patrové segmenty potrubí pouze spojily.

Možná si při pohledu na fotografie výše uvědomujete, proč je v bytových jádrech mnohdy velmi srozumitelně slyšet sousedy. Čtvercové otvory vyplněné kulatým potrubím byly velmi špatně akusticky izolované. Prostor mezi potrubím byl vyplněn „na míru“ ořezanou dřevotřískou, a styky mezi dřevotřískou a potrubím byly utěsněny nejrůznější izolací. Ve výsledku vás tak od sousedů odděluje 20 mm dřevotřísky. V lepších případech byla na dřevotřísku ještě naházená stavební suť, otázkou zůstává, zda záměrně jako zlepšení zvukové izolace, či jako snadné místo k pohodlnějšímu „úklidu“ stavební suti.

V bytech je krásně vidět veškerá síť spár a směry uložení stropních panelů. Spáry mezi panely byly používány pro svislé i vodorovné vedení elektroinstalace, kterou samozřejmě vytrahli zloději kovů. Na některých místech se ještě nacházejí zbytky izolace vodičů. Otvory pro zapuštění vypínačů a zásuvek se vysekávaly až na stavbě a na některých místech je stále vidět červené značení pro vysekání prohlubně. Zárubně s integrovanými vypínači, používané u většiny soustav z 80. let, toto pracné vysekávání eliminovaly.

Prohlídka domu končí na jeho střeše. Dům dostal dvouplášťovou střechu, jejíž horní plášť je značně poškozen zubem času, a tak se nevydávám z bezpečí výtahové budky. Ovšem ani výtahová budka není příliš bezpečná – její stříška je rovněž značně rozpadlá, je totiž tvořena stejným materiálem (pravděpodobně pórobeton) jako vnější vrstva dvouplášťové střechy. Sutiny ze stříšky zcela zavalily panel s prostupy pro výtahová lana i zbytek podlahy v budce.


Na domě se najde i spousta důkazů o nekvalitě provedení montáže i samotné výroby dílců v panelárně. První jmenované reprezentuje zejména křivý panel vyrovnávající mezipatra v posledním podlaží na úroveň střechy. Ten je opravdu křivě osazen ve více sekcích, mnohde má i menší rozměry. Nekvalitní výrobu pak zastupují okenní otvory v chodbových panelech, které mají nepravoúhlé otvory pro okna, zejména svislé strany. V galerii je zachycen extrémní případ – neumím si zde představit osazené okno. Rozum zůstává stát i z toho, jak tento dílec vůbec mohl opustit panelárnu a zda v něm skutečně někdy nějaké okno bylo…

ROZ4Dostavba

Tento téměř třicet let opuštěný panelový dům nám také krásně dokládá, že paneláky opravdu nemají životnost třicet let, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Od roku 1991 odolává povětrnostním vlivům, mrazům i vandalům. Dům přečkal tyto kruté časy s hrdostí. I přes absenci oken a střešní izolace z něj nic neodpadlo a nezřítil se, a to ani částečně. Opuštěná hrubá stavba, která je stále ve výborné kondici, to je blok A7. Dokonce se v době mé návštěvy (září 2017) dokončovaly dvě sekce, a tak blok A7 snad čekají světlejší zítřky.

Doplněno v březnu 2023: po šesti letech jsem se opět vydal k bloku A7. Během cesty přes celé Slovensko, která navíc ještě zahrnovala panelákové zastávky v městech na trase, jsem se obával, že už bude v Michalovcích vše dokončeno. Věděl jsem totiž, že už nějaký ten rok je část bloku A7 dostavěná, ale nebylo jasné v jaké fázi jsou další etapy. Po příjezdu na sídliště SNP jsem naštěstí spatřil blok bez oken tak, jak si ho pamatuju z roku 2017. Dokončená byla jižní část bloku, ve které se již i bydlelo. Ovšem přišlo mi, že mnoho bytů bylo ještě prázdných – soudě dle zavřených oken, která ještě měla ochranné fólie.

Na druhou stranu – důkazem o obývání některých bytů jsou lodžie, které jsou typicky slovensky zabedněné pofidérními konstrukcemi, zasklením a kryty. Tyto nevkusné úpravy tak typické pro Slovensko, se tak nevyhnou ani novostavbě (ano, dokončené sekce bloku A7 se dle kolaudace v roce 2021 považují za novostavbu).


Prostřední (západní) část bloku A7 měla osazena všechna okna, avšak fasáda byla netknutá, včetně značně poškozených krycích vrstev. Očividně tato část bloku na své dokončení stále čeká a udělalo se jen to nejnutnější proti dalšímu degradování konstrukce – tedy osazení oken a oprava střechy.


A konečně se dostáváme k té nejzajímavější části – tedy ke dvěma severním stále nedokončeným sekcím. Zde se od roku 2017 prakticky nic nezměnilo, dokonce jsem se na pozemek dostal úplně stejnou dírou v plotě, jako v roce 2017! Jediné změny tak byly v postupující degradaci obvodového pláště. Sekce jsem si znovu zevnitř prošel a nafotil, můžete se tak podívat na fotogalerii pořízenou výrazně lepším fotoaparátem, než při první návštěvě.


A jak by blok A7 vypadal, kdyby byl dokončen podle původního plánu? To si můžete prohlédnout na těchto fotografiích bloků A1 a A3, které jsou jako jediné dokončené dle původních plánů.

Za poskytnutí informací o sídlišti SNP děkuji panu Matúšovi Mudrákovi, majiteli stránek Architektúra v Michalovciach.


ROZ4Videa
První návštěva v roce 2017


Druhá návštěva v roce 2023



V textu je užito obrázků z cizích zdrojů:
[1] Mapy.cz – výřezy ze satelitní mapy

19 komentářů u „Nedokončený panelák

  1. Hodně dlouho zůstával nedokončený i panelák v Havířově na 2. etapě Chrpová 2a a 2b. Nakonec se stal i filmovou hvězdou ve filmu Stockholmský synrom.

      1. Áno, nič sa nedialo, otvor do izby bol presunutý a drevená vstavaná skriňa , ktorá sa montovala do panelákov bola osadená na druhej strane k vstupným dverám. U nás v Piešťanoch na tejto panelovej sústave osadili na 7 -mom poschodí naopak obvodový panel, keďže okno nebolo v strede panelu, krásne vidno ako sa vymyká rastru celého bloku. Ešte dodám, že okná boli dvojakého typu, jedny dvojkrídlové otváravo-sklopné a potom len výklopné okolo vodorovnej osi v strede okna. Po zmontovaní sa celý panelák striekal z pojazdného lešenia plastickou omietkou Dikoplast, ktorá často vošla aj do stykov panelov, teda trvale pružný tmel, ktorý sa následne vtláčal do stykov nemal už svoju funkciu. Zaujímavosťou je, že od pôvodnej sústavy B 70, táto revidovaná nemá absolútne nič spoločné, ani dispozičné riešenie, ani hmotu a takisto ani detaily, obvodové panely a sekcie. U nás sa B 70 používala hlavne na výstavbu bodových domov, v ktorých boli aj 4i byty o rozlohe 94 m2 + 6 m2 loggia. Väčšinou šachta bola na prízemí a výťah premával až od 1.NP. Naproti tomu B 70 R7/P ( Tvoj panelák v článku ) mal v lomených sekciach tiež 4i 2-generačné byty s dvoma kúpelňami. Valná väčšina bola 3 i s rozlohou cca 67 a 74 m2. Pivničné kobky boli z drevených lát. Výťah dodávala Transporta, zaujímavosťou bolo osadenie medzipodiest na konzolky, ktoré sa vkladali do otvorov v paneloch v schodiskovom priestore. Drevené loggiové steny sa vkladali do domov až po celkovej kompletáži a stávalo sa, že prvé zimy niektorým cez ne do obývačky a spálne aj nasnežilo.

          1. Tak to koukám, to je presne ono, ulica Mateja Bela 14 na 7. poschodí v Piešťanoch. Mal som len 3-4 roky keď sa toto sídlisko stavalo, ale podľa historky to vzniklo tým, že majstri boli opitý už a pri vyťahovaní panelu zo skládky si nevšimli zrkadlovo otočený panel, ktorý mal byť použitý na druhej strane podlažia.

  2. Inak dakujem autorovi za clanok a fotografie. Sam som sa tam chystal zajst, pretoze som vyrastal v presne tejto istej konstrukcnej sustave na zapadnom Slovensku. U nas da lisia len tvarom obvodovych panelov, kde je okno vsadene a po celom obvode je obopnute hmotou, kdez tuna tvori nadprazie okna uz susedny nadlozny panel. Mam aj zopar foto pri rekonstrukcii takehoto bytu, aj povodne jadro B 10 Kovona, uz vtedy som bol fascinovany odhalenim povodnych panelov, dobovymi napismi na nich s oznacenim, nedokonale zaliate styky, kde bolo mozne vidiet vystuz. Pamatam si, ze po zmontovani ( som totiz rocnik 1983 ) pomocou zavesnych vytahov boli vyplnane skary a natahovana tenkovrstva omietka, ktora o par rokov s velkou oblubou opadavala. Podla mojho nazoru u nas na Slovensku to bola najvyspelejsia panelova sustava, byty mali velke izby, velku kuchynu so spajzou, stropy boli hrubky 150 mm. Sam som vlastbil niekolko bytov v roznych panelovych sustavach, ktore som rekonstruoval ( T 06 B-BA, NMB, B 70 R7/ P a LB), ale B 70 R7/ P mal jednoduche jasne definovane hmoty bez balastu. Som taktiez obrovsky nadsenec panelovych stavieb, sledujem o nich vsetko ( aj relacie o byvani, samozrejme hlavne panelove byty, tehla ma moc neberie ), dobove foto na internete, a ked vidim na fotke zdvihnuty panel na MB 80-tke a cakajucu partiu na stropnom paneli, ihned sa mi zvysi tep :).

  3. V hradci kralove je uprostred mesta 30 let nedostaveny panelak, vedle tmobilu

    Ale bacha ted ho pry nekdo koupil a udela z toho hotel, tak at to stihnes prozkoumat.

  4. Pozor, nejedna sa o sustavu B 70, ta sa stavala v 70- tych rokoch az do cca 83-ho. Ta mala ZB obvodove panely s polystyrenovou vlozkou, moduly boli hlavne 2.4 a 4.8 m. Tato sustava v clanku je aj na zapadnom Slovensku ( Piestany, Trencin, NMnV, Myjava,…. ). Vyznacuje sa porobetonovym plastom, modul je 3.6 a doplnkovy 2.4 m, bytove domy boli vylucne radove 8 podlazne. Predpokladal som, ze sa jednalo o PS 82, ale nebude to ono.

    1. Ide o stavebnú sústavu B70 R7/P. Vznikla z pôvodnej sústavy B70 bola používaná od roku 1983 do začiatku 90 rokov, spĺňala už revidovanú tepelno-technickú normu záväznú od roku 1984. Bola používaná na východe Slovenska a okresy Michalovce, Humenné, Snina a ako píšeš všetky mestá okolo panelárne v Novom Meste nad Váhom na západe Slovenska.

      1. Dakujem za info. Sam som byval v takom panelovom dome a dokonca som zazil aj vystavbu tychto domov ( som rocnik 12/83) a stavbu takeho sidliska ( Adam Trajan v Piestanoch ) som zazil na vlastne oci z okna a velmi ma to ovplyvnilo do zivota. Snazil som sa najst dobove fotky, info, podorysy, ale nevedel som nazov sustavy. V tejto sustave sa budovali 1-4 i byty, mala mnoho sekcii, no vsetky bytove domy boli len radove. Jadro bolo kovoplasticke B10, nulove podlahy, obvodove panely zo spinanych porobet. dielcov osadzanych na ocelove konzolky votknute do ciel stropnych panelov a v zahlavi privarene k vystuzi stropnych panelov. Vystavba trvala az do roku 1991 a teda bola to jedna z“ najmodernejsich „panelovych sustav.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.