Archiv autora: Marian Lipták

Autor: Marian Lipták

Největší milovník paneláků v ČR!

Konstrukční soustava T06B – přehled krajských variant

Konstrukční soustava T06B je nejčastějším typem paneláku v České republice, je velice obtížné najít větší město, ve kterém bychom nenašli panelový dům T06B. Nebojte se, panelové domy T06B nejsou všechny stejné, naopak, jedná se o velice pestrou skupinu panelových domů.
Mimochodem, původně mělo označení v názvu písmeno “O” místo nuly (TO6B). Nejspíše z důvodu špatné výslovnosti varianty s písmenem O a lehké grafické zaměnitelnosti obou znaků, se postupně uchytila varianta T06B. Že je ve značení guláš, dokládají i původní výkresy k panelovým domům T06B.

>Zobrazit seznam aktualizací<

Vydáno 16. 4. 2020.

31. 5. 2016: Doplněny informace k variantě T06B-E84, přidána historická fotografie T06B-E.

ROZ4Abychom pochopili vývoj konstrukční soustavy T06B, musíme se alespoň základně seznámit s jejím nepřímým předchůdcem – konstrukční soustavou G57. Ta se začala stavět v roce 1957 a jako první konstrukční soustava se začala stavět s celostátní platností – tedy stejné panelové domy najdeme prakticky po celém Československu.

Netrvalo dlouho, a jednotlivé kraje a města si začaly konstrukční soustavu G57 upravovat k obrazu svému. Vznikaly tak první tzv. krajské varianty konstrukčních soustav. První bylo Brno, které konstrukční soustavu G57 přepracovalo na svou variantu B60, a to již v roce 1960.

Dalším příkladem může být Olomouc a její soustava G57-OL, u které je podobnost s původním typem G57 mizivá.

Ostravská soustava G-OS, taktéž vzniklá z G57, má architektonický výraz naprosto odlišný a zvenčí tyto dvě soustavy nespojuje prakticky nic.

Jak můžete vidět výše, krajské varianty se soustředily zejména na řešení fasády, a to jak složením betonové směsi (např. v Ostravě se do betonu přidávala struska), tak architektonickým ztvárněním fasády. Měnily se i dispozice, ovšem ty stále ctily původní konstrukci G57 – rozpon 3,6 m a příčný nosný systém. Zachována zůstala i tloušťka nosných zdí 200 mm nebo třeba provedení schodišťových ramen. Jednoduše by se to dalo shrnout tak, že krajské varianty upravují původnímu typu řešení a vzhled fasády + vytvářejí nové dispoziční sekce. A právě tento poznatek byl velmi důležitý pro konstrukční soustavu T06B.

ROZ4Přichází T06B

V rámci panelové výstavby můžeme padesátá léta dvacátého století označit za období experimentální, období hledání té správné cesty. Vzniklo tak mnoho nápadů, mnoho experimentů i slepých uliček. Vítězem se stala panelová stavebnice, a to právě s velkým přičiněním konstrukční soustavy G57. S přihlédnutím na vývoj popsaný v předchozích odstavcích, se začalo začátkem 60. let pracovat na jejím nepřímém nástupci – konstrukční soustavě T06B.
Jedna konstrukční soustava, která se přizpůsobí všem krajům a jejich materiálovým základnám, to byla myšlenka konstrukční soustavy T06B. Myšlenka krajských variant, která u G57 vznikla víceméně náhodou, byla u T06B hlavním stavebním kamenem. Neexistuje proto žádná výchozí varianta T06B, všechny varianty T06B jsou si rovné.
Existují ovšem výchozí podklady, které mají domy T06B stejné. Jelikož se konstrukční soustava T06B začala stavět jen několik let po předchůdkyni G57, převzala z ní základní konstrukční prvky. Například jednotný rozpon 3,6 m, který byl v té době již poněkud nedostatečný. Důvodem zachování malého rozponu byly panelárny. Všechny panelárny v zemi byly při enormních nákladech vybudovány teprve pár let zpět, jejich masivní přestavby na větší rozpon tak nepřipadaly v úvahu. Samozřejmě, že i tak se muselo v panelárnách původně určených pro G57 mnoho upravovat a vyměňovat. Konstrukční soustava T06B měla oproti G57 odlišně řešenou většinu konstrukce. Jako příklad za všechny uvedu stropní dílce, které u T06B již částečně nespočívají i na obvodových panelech jako u G57. Tloušťka stropních panelů byla zpočátku stejná, jako u G57 – 120 mm, poměrně rychle se ale přešlo na praktičtějších 140 či 150 mm.

Ukázka typické konstrukce řadové sekce T06B s pěti moduly. Nosné stěny jsou v příčném směru, podélné vyztužení je řešeno ve střední části sekce s pomocí podélně ztužujících stěn, jejichž konstrukce je shodná s těmi nosnými. Nenosné příčky mají 60 nebo 80 mm. Obvodový plášť je nenosný (s výjimkou štítů) a existuje v mnoha provedeních.


Charakteristické prvky T06B

Pro konstrukční soustavu T06B je typická především řadová zástavba, nejčastěji se jedná o objekty s výškou 6 nebo 8 NP. Časté jsou ale i nižší objekty se 4 NP. Jedna řadová sekce se nejčastěji skládá z 5 modulů. Chodbový sloupec je často osazen zapuštěnými lodžiemi s betonovým zábradlím, naopak byty mívají častěji ocelové závěsné balkóny. Fasáda je nejčastěji členěná do vodorovných pásů, kterých je docíleno s pomocí parapetních panelů a tzv. meziokenních pilířků, které jsou oproti parapetním panelům spolu s okny zapuštěny.


Dělení

Pro pochopení výskytu jednotlivých variant konstrukční soustavy T06B, je potřeba připomenout si dělení krajů za minulého režimu, které se od dnešního dělení zásadně lišilo. Například kraj Vysočina vůbec neexistoval, proto v něm nenajdeme žádnou speciální variantu T06B.
Na mapce níže naleznete původních osm krajů, které daly vzniknout osmi základním variantám T06B. Každá z krajských variant se dále vyvíjela a větvila, čímž vznikaly další typy T06B.

Mapka zobrazuje jak kraje současné (černé hranice), tak kraje socialistické (barevně). Pro lepší přehlednost jsou vyznačena dnešní krajská města a do mapky jsou zapsány také jednotlivé varianty konstrukční soustavy T06B dle výskytu.

Záložky:
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Severomoravský kraj
Východočeský kraj
Severočeský kraj
Západočeský kraj
Středočeský kraj
Hlavní město Praha

ROZ4Jihočeský kraj

T06B-JČ

Celorepublikový přehled konstrukčních soustav T06B nemůže začít nikde jinde, než v Jihočeském kraji. Poprvé se totiž konstrukční soustava T06B začala stavět právě v Jihočeském kraji. Příprava krajské materiálové varianty T06B započala v Českých Budějovicích již v roce 1962. Celostátní typové podklady T06B doznaly u jihočechů změn zejména v řešení obvodového pláště, který využíval do betonové směsi lokální suroviny – křemeliny. Hromadná výstavba typem T06B-JČ započala v roce 1963 na sídlišti Modrá Hvězda v Českých Budějovicích a rychle se začala šířit i do jiných měst v kraji, např. do Písku. Během prvních let výstavby docházelo k “vychytání much” a například křemelinové obvodové panely byly kvůli četným drobným prasklinám nahrazeny panely keramickými, které již soustavě vydržely až do konce aplikace. Výstavba probíhala ve všech větších i menších městech tehdejšího Jihočeského kraje, ke kterému náležela i část dnešního kraje Vysočina. Proto najdeme T06B-JČ i ve městech jako Pelhřimov nebo Humpolec.

Jihočeská varianta konstrukční soustavy T06B je velice pohledná, a to zejména díky užití meziokenních izolačních vložek (MIV), s pomocí kterých se jí dostává ukázkového pásového členění fasády. Architektura domů je pásovému členění zcela podmaněna.

Nejstarší domy měly železobetonové balkonové desky, obecně ale výstavbě dominují ocelové závěsné balkóny, které jsou pro soustavu typické. Závěsné ocelové balkóny jsou poměrně nenápadné a pásové členění průčelí nenarušují – naopak dodávají decentní svislé zpestření při celkovém pohledu na dům. Fasáda domů byla téměř vždy světlé barvy. Přiznané spáry byly u starších domů kryté hliníkovými lištami, v některých případech byly lišty i s obvodovými dílci přestříkány finální fasádní barvou. Specifické jsou spáry na štítech, které jsou hrubé a plasticky pojaté. Mladší domy mají na průčelí úzké spáry vyplněné trvalé pružným tmelem černé barvy.

Dobrým poznávacím znamením jsou francouzská okna na štítech některých sekcí. Chodbová okna tvoří souvislou prosklenou stěnu skrz všechna podlaží, a kontrastují tak s vodorovnými pásy na zbytku fasády. V některých případech bylo na chodbě užito stejných oken jako v bytech.

Typické podlaží dvojsekce T06B-JČ. Dvojsekce = dvě řadové sekce (čísla popisná), které na sebe přímo navazují, tvoří jeden dilatační celek.

Obvodový plášť: Křemelinový, tl. 200 mm + MIV. Štíty vrstvené tl. 340 mm (140 mm nosná stěna, 200 mm křemelina).
Nosné stěny: Železobetonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 60 mm, nebo 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm nebo 140 mm.


T06B-JČ R73

Podstatnou proměnou prošla konstrukční soustava T06B-JČ v roce 1973. Racionalizace, která započala již v roce 1971, vstoupila v platnost právě v roce 1973, což vysvětluje označení R73. Během této velké racionalizace došlo k několika zásadním úpravám soustavy. Nejviditelnější úpravou je nahrazení balkónů plně zapuštěnými lodžiemi o hloubce 1,2 metru. Ruku v ruce s tím došlo i k úpravám dispozic a především vytvoření nových dispozičních sekcí. Proběhlo také mnoho neviditelných změn, jako přepracování styků dílců obvodového pláště (ten byl u varianty R73 vždy keramický), nebo přepracování styků dílců vnitřní konstrukce. Změnou prošly také okna nebo skladba střechy.

Jedna ze zcela nových sekcí přepracované varianty T06B-JČ R73. Jedná se o sekci řadovou-koncovou, která plně využívá štítové strany. Lze na ní pravoúhle napojit jinou sekci.

Varianta R73 se stavěla do konce 70. let, nástupce již nedostala a nahradila ji konstrukční soustava PS69/2 jč.

Obvodový plášť: Keramzitbetonový, tl. 300 mm + MIV. Štíty vrstvené tl. 340 mm (140 mm nosná stěna, 200 mm keramzitbeton).
Nosné stěny: Železobetonové tl. 150 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 140 mm.

Panelové sídliště postavené z domů T06B-JČ [1]


Ze života konstrukčních soustav…

Obecně lze říci, že v první třetině 70. let si prošly omlazením téměř všechny tehdejší konstrukční soustavy v republice. Důvodem bylo v roce 1972 zavádění tzv. Nových konstrukčních soustav (NKS), které stavěly na praktických zkušenostech z předchozích let panelové výstavby a již tolik netrpěly na dětské nemoci. Dalším takovým milníkem byl rok 1979, kdy vstoupila v platnost tzv. tepelně technická revize (TTR). Ta výrazně zpřísňovala tepelnou náročnost budov. Nově vzniklé soustavy s ní již počítaly, ty staré se musely výrazně přepracovat, případně zanikly, což byl i případ T06B-JČ R73.

ROZ4Jihomoravský kraj

T06B-KDU
Konstrukční soustava T06B-KDU vznikla v polovině 60. let v Brně, kde tvoří podstatnou část bytového fondu. Velký výskyt je i v městech kolem Brna a obecně celém tehdejším Jihomoravském kraji. Panelové domy T06B-KDU tak najdeme i na většině území dnešního kraje Vysočina a Zlínského kraje, které k původnímu Jihomoravskému kraji patřily. Patřila k němu i malá část dnešního Olomouckého kraje (např. Prostějov), proto i zde můžeme nalézt panelové domy T06B-KDU.

Typickým prvkem jsou plně zapuštěné chodbové lodžie s mírně předsazeným betonovým zábradlím (v menší míře se používalo i zábradlí s výplní z drátoskla), za kterým se nachází klasická dřevěná paneláková okna, a to v sestavě balkónové dveře a otočné křídlo. V posledním podlaží je prostor posledního půlpatra nad chodbovou lodžií vyplněn betonovým dílcem v úrovni fasády – některé domy ale tento dílec postrádají a poslední chodbová lodžie má tak výšku podlaží a půl. Balkony bytů jsou řešené jako ocelové závěsné. Jejich ocelová konstrukce je dobře znát zejména na žebrovaných podhledech. Balkonové zábradlí bylo nejčastěji řešeno drátosklem nebo vlnitým plechem. Mladší zástavba má balkóny s betonovou balkonovou deskou a klasickým mřížovaným zábradlím.

Fasáda je na průčelích řešená formou parapetních panelů, které tvoří souvislé pásy. Vodorovné členění zajišťuje ustoupená část s okny a meziokenními pilířky. Okna jsou typická svými délkovými rozměry, kdy bylo užito kombinace největšího možného rozměru otevíravě-sklopného křídla (1500 × 900 mm) a nejmenšího možného rozměru otočného křídla (1500 × 1200 mm). Betonové meziokenní pilířky mají svislé žebrování, které je vyloženě typickým prvkem této soustavy. Pilířky mohou mít i hladkou fasádu a v menší míře i keramickou mozaiku. Výjimku tvoří výstavba v Jihlavě a okolí, kde naopak dominují pilířky s mozaikovým povrchem. Svislé spáry mezi jednotlivými panely jsou přiznané, pouze malá část domů dostávala brizolitovou fasádu. Atika je neobvykle nízká, zejména na štítových stranách.

Specifické jsou věžové domy, které některé typické prvky postrádají, například výše zmíněné nízké atiky, či panel vyplňující mezeru půlpatra v posledním podlaží na chodbě. I okna patřící chodbovým lodžiím doznaly u věžových domů citelných změn – jsou ocelová a přes celou plochu stěny. Typickým prvkem věžových domů je zdánlivě nedostavěné poslední podlaží – jedná se o čistě estetický prvek – korunu domu. V konstrukční soustavě T06B-KDU bylo také stavěno mnoho bodových domů, lidově nazývaných “kostky”.

Typické podlaží řadové sekce T06B-KDU

Obvodový plášť Železobeton tl. 340 mm (parapety) a 300 mm (štíty). Později sendvičový obvodový plášť (skladba zvenku: 160 mm ŽB, 80 mm polystyrén, 100 mm ŽB)
Nosné stěny železobetonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky železobetonové tl. 80 mm.
Stropy Tloušťky 120, 140 a 180 mm, a to i v rámci jednoho objektu.

Výstavba panelových domů T06B-KDU. Za povšimnutí stojí kompletizované obvodové panely (osazené okny). [2]

ROZ4Severomoravský kraj

Tehdejší Severomoravský kraj sestával z celého dnešního Moravskoslezského kraje, podstatné části Olomouckého kraje a zhruba třetiny Zlínského kraje. V takto rozsáhlém celku proto vzniklo mnoho variant T06B, které se dají rozdělit na dvě základní větve – Olomouckou a Ostravskou.
T06B-OL
Olomoucká varianta T06B byla stavěná v celém dnešním Olomouckém kraji (s výjimkou území spadajícího pod tehdejší Jihomoravský kraj (Prostějov)). V rámci původního Severomoravského kraje došlo k její realizaci i na Bruntálsku a Frýdecko-Místecku, které dnes spadají pod Moravskoslezský kraj. Obdobná byla situace v okrese Vsetín, který dnes spadá pod Zlínský kraj. Poměrně rozsáhlá výstavba probíhala také v pražských Letňanech.

Pro soustavu jsou typické celostěnové panely s přiznanými spárami. Fasáda domů je ze sypané drti, nejstarší kusy dostávaly brizolitovou fasádu, do které byly spáry naznačeny drážkami. Okna na průčelích jsou vždy stejně velká, ať se jedná o kuchyň nebo ložnici. V případě bodových domů jsou okna dokonce typickým rozpoznávacím prvkem – bodové domy mají totiž na štítech nezvykle úzká okna patřící ložnicím.

Soustava má u bytů nejčastěji plně předsazené lodžie. U nízké zástavby a nejstarších kusů (s brizolitovou fasádou) se vyskytují i balkóny. Na schodišti jsou plně zapuštěné lodžie a v menší míře (zejména u starší a nižší zástavby) mohou na schodištích místo lodžií být malá chodbová okna – výrazně menší, než okolní okna v bytech. V případě užití schodišťových lodžií bylo užito dřevěné stěny s oknem. Zábradlí všech lodžií mělo lehké výplně, poměrně často i z kvalitních barevných skel.

Typické podlaží řadové sekce T06B-OL

Věžové domy T06B-OL mají čtvercový půdorys a na každé straně mají ve své ose dva sloupce lodžií, na hlavních průčelích jsou lodžie v (pro tuto soustavu) atypickém provedení – částečně zapuštěné a zároveň částečně předsazené.

Specifická je zástavba ve městě Bruntál. Některé z tamějších domů mají plně zapuštěné lodžie i u bytů. Vyskytují se zde i málo vídané zalomené sekce. Největší anomálií jsou sekce se dvěma rozpony. K obvyklému rozponu 3,6 m přibyl doplňkový rozpon 2,4 m – ze striktně jednomodulové soustavy se tak stala soustava dvoumodulová. Nicméně doplňkový rozpon 2,4 m se v malé míře užíval i u “klasických” T06B-OL.


Kvůli zapuštěným lodžiím povyrostla varianta Bruntál do šířky. Dispozice doznaly oproti běžné variantě podstatných změn.

Obvodový plášť: Sendvičové panely tl. 290 mm (skladba: 145 mm ŽB/ 80 mm polystyrén, 65 mm ŽB).
Nosné stěny: Železobetonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 150 mm.

Montáž panelového domu T06B-OL. Snímek zachycuje mnoho zajímavých detailů –bystrému oku neunikne například prozatímně uložené bytové jádro v kuchyni vedle rozestavěného schodiště. [3]


T06B-OS

Ostravská vývojová větev tehdejšího Severomoravského kraje je tou vůbec nejrozvětvenější v rámci celé soustavy T06B. Jako první se začala v polovině 60. let stavět varianta s prozřetelným označením T06B-OS. Soustava pro obvodové zdivo využívala lokální odpadní suroviny – strusky, a vznikl tak nový stavební materiál – struskopemzobeton. Výskyt soustavy je pouze v Ostravě, Opavě a Frýdku-Místku. Nicméně existuje i jeden zbloudilý kus v dnešním Olomouckém kraji v malé obci Bohutín. Ukázat si typické architektonické prvky konstrukční soustavy T06B-OS nebude až tak jednoduché, neboť její fasáda mohla být členěna mnoha rozličnými způsoby, viz přiložené fotografie.

Okna mohla mít různé délky i výšky (okna se sníženým parapetem). Často byla okna dvou sousedních místností sdružována k sobě do větších uskupení. Vyskytovaly se zapuštěné i předsazené lodžie ale i balkóny. Nezřídka kdy se všechna řešení vyskytovala na jednom objektu. Chodba měla nejčastěji zapuštěnou lodžii s bohatě prosklenou stěnou, existuje ale i řešení s chodbovými okny místo lodžie.

V bytech je užito několika méně obvyklých řešení. Jádra jsou zděná a u některých bytů je část s koupelnou a část s WC jsou od sebe oddělená a každá v jiné části bytu. V kuchyni velkých bytů bývá nika pro umístění lednice.

Jedna z mnoha variant dispozic soustavy T06B-OS

Obvodový plášť: Struskopemzobeton tl. 210 mm, štíty tl. 300 mm.
Nosné stěny: Železobetonové tl. 160 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 200 mm.

Čerstvě dokončený panelový dům T06B-OS s velice povedeným průčelím (nechtějte vědět, jak vypadá dnes…)[4]


T06B-OS-R

Zatímco varianta “OS” měla nápaditou architekturu i dispozice bytů, její přímá nástupkyně – racionalizovaná varianta (OS-R) – o tyto vlastnosti přišla.

Výstavba racionalizované varianty započala koncem 70. let a domy byly stavěny v celém Moravskoslezském kraji. Dbáno bylo především na lepší tepelnou izolaci – fasádu tak opustily MIV a okna se sníženým parapetem. Domy byly osazovány novými typy oken, která lépe těsnila díky užití gumových těsnění. Nejviditelnější změnou byl přechod na otočná křídla oken a přiznané spáry mezi panely vyplněné trvale pružným tmelem. Hladké umělé fasády měly nejčastěji bílý odstín, který byl mnohdy doplňován sytou červenou. Tradiční brizolitové fasády se u této varianty stále používaly, zejména ve Frýdku-Místku.

Typickým poznávacím prvkem jsou sdružená okna dvou přilehlých místností. Ovšem i místnosti, na které již nemohla navazovat další místnost s oknem, mají svá okna nezvykle umístěná ke kraji nosné stěny. Obvodové panely tak dostávají tvar písmene L. Řešení chodbových oken, resp. chodbových lodžií zůstalo oproti předchůdci beze změn. Varianta bez chodbových lodžií se zde již nevyskytuje.

Dispozice bytů byly upraveny tak, aby mohla být použitá umakartová jádra namísto zděných u předchůdce.

Dispozice nejčastější řadové sekce T06B-OS-R

Obvodový plášť: Struskopemzobeton tl. 250 mm, štíty tl. 375 mm.
Nosné stěny: Železobetonové tl. 160 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 150 mm.


T06B-OS 70

Varianta T06B-OS 70 se začala stavět od roku 1970 (to je ona číslovka v názvu) a bývá někdy označována jako T06B-OS – nový typ. Nicméně se nedá považovat za nástupce varianty OS, její vývoj i výstavba probíhala paralelně s výše popsanou vývojovou linií T06B-OS. Soustava se stavěla především v Ostravě, několik kusů se dostalo i do Havířova a Karviné. Pro tuto soustavu je nejtypičtější absence budek strojoven výtahů na střeše. Výtahy končí v předposledním podlaží a v posledním podlaží je zakomponována jejich strojovna – poslední podlaží má tak atypické dispozice a je odlišeno i průběžnou zapuštěnou lodžií přes celou svou délku. Výjimkou potvrzující pravidlo jsou zalomené sekce – ty mají strojovny výtahů umístěné na střeše. Mezi další poznávací znamení patří nepravidelně rozmístěné předsazené lodžie s plnými betonovými zábradlími a mírně ustoupený parter.

Jako jedna z mála soustav T06B, nemá varianta T06B-OS 70 lodžie na schodišti. Chodbová okna jsou ocelová, přes celou šířku podlaží. Panely pod okny jsou předsazené před fasádu a chodobový sloupec tak příjemně ozvláštňuje zadní průčelí, které nikdy neobsahuje lodžie (existuje jedna výjimka potvrzující pravidlo). Okna jsou klasická otevíravá, nevyskytují se zde otočná okenní křídla. Tato soustava má nejvyšší řadové sekce ze všech variant T06B – dosahují výšky až 14 nadzemních podlaží.

Ukázka dispozice řadové sekce s výškou nad 9 NP (s požárně odděleným schodištěm).

Obvodový plášť: Struskopemzobeton tl. 375 mm (meziokenní pilířky 300 mm), štíty tl. 375 mm.
Nosné stěny: Železobetonové tl. 200 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 200 mm.

Montáž panelového domu T06B-OS 70 – osazování kompletizovaného obvodového dílce [3]


T06B-BTS

Varianta T06B-OS-70 se rovněž dočkala inovované varianty, a to s označením T06B-BTS. Zkratka BTS odkazuje na obrovský stavební podnik Bytostav Ostrava, který tyto domy stavěl. Změn na první pohled mnoho nebylo, a tak se dají tyto dvě soustavy snadno zaměnit, ovšem po přečtení následujících řádků je již od sebe rozpoznáte. Výstavba probíhala od druhé poloviny 70. let do první třetiny 80. let.

Soustava T06B-BTS je nejrozšířenější soustavu ze Severomoravských variant T06B. Ve velkém se stavěla v Ostravě, Českém Těšíně, Karviné a Bohumíně. V menší míře probíhala Výstavba např. v Havířově a Frýdku-Místku. Výstavba probíhala i v menších obcích, např. Osoblaha nebo Slezské Rudoltice.

Nejviditelnějším rozdílem oproti předchůdci T06B-OS 70, jsou bezpochyby strojovny výtahů umístěné na střeše, ty navíc přímo navazují na sloupec se schodišťovými okny (která jsou stejná, jako u předchůdce). Parter domů již není ustoupený. Předsazené lodžie jsou pravidelně rozmístěné a mohou se vyskytovat i balkóny (zejména u nižší zástavby), zábradlí lodžií již není z betonu. Okna jsou otočná, tedy klasická paneláková. Řešení fasády zůstalo nezměněno – bílé parapetní panely a meziokenní pilířky různých barev (nejčastěji šedé). Výška řadových domů je maximálně 8NP.

Podstatnou novinkou byly věžové domy, které se stavěly opravdu ve velkém, a to nejen v Ostravě a okolních městech, ale i v Praze.

Věžové domy mají specifické výškové členění, kdy je jejich středová část zvýšena o jedno, resp. dvě podlaží oproti zbytku budovy. Dalším poznávacím prvkem jsou boční lodžie, které jsou zakončené zajímavě řešeným přesahem u střechy. Domy mají ustoupené přízemí, což je trochu matoucí a jedná se o jakýsi pozůstatek po předchozí variantě T06B-OS-70, ve které bylo věžových domů realizováno pouze 7. Experimentálně bylo postaveno několik věžových domů, které dosahovaly výšky 17 NP a jsou tak celkově nejvyššími domy ze soustav T06B. U těchto vysokých experimentálních domů si dejte pozor na snadnou záměnu s věžovými domy VP-OS.

Existuje i varianta s označením T06B-BTS (420 cm). Stropní dílce k této variantě měly v některých polích délku 420 cm, rozpon soustavy je tak 4,2 m. Standardní rozpon 3,6 m ale zůstal zachován a jedná se tak o dvoumodulovou soustavu. Zvětšený rozpon se projevil pouze zvětšením vybraných místností – dispozice bytů se oproti běžným domům T06B-BTS nijak nezměnily. Zvenčí poznáte variantu se zvětšeným rozponem podle specificky členěných trojkřídlých oken ve zvětšených místnostech.

Koncová řadová sekce T06B-BTS. Varianta se zvětšeným rozponem (dvě pole zleva).

Obvodový plášť: Struskopemzobeton tl. 375 mm (meziokenní pilířky 300 mm), štíty tl. 375 mm.
Nosné stěny: Železobetonové tl. 200 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 210 mm.

100 000 šťastných rodin v panelových domech! n.p. Bytostav zde slavil své jubileum. [3]

ROZ4Východočeský kraj

T06B-E

Východočeský kraj obsahoval celý dnešní Královehradecký a Pardubický kraj. Navíc ještě obsahoval východní část dnešního Libereckého kraje a severní část kraje Vysočina. Konstrukční soustava T06B-E vznikla v Hradci Králové. Pro konstrukční soustavu T06B-E je typické pásové členění fasády a zapuštěné lodžie s předsazenou podlahou.

Pásového členění fasády bylo docíleno s pomocí mírně zapuštěných meziokenních pilířků, díky kterým mohou být užity průběžné parapetní panely. Meziokenní pilířky měly hladkou bílou fasádu, která mohla mít různé barevné odstíny – nejčastěji tmavě žlutý či červený nátěr. Fasáda parapetních panelů je pokrytá sypanou drtí a svislé spáry mezi dílci jsou přiznané. Lodžie jsou plně zapuštěné a jejich podlahy jsou částečně předsazené před fasádu, čímž lodžie působí částečně jako malý balkón. Lodžie jsou téměř vždy situované na schodišti, jejich okna jsou v tomto případě řešená jako francouzská. Okna na průčelích zaujmou svou pravidelností – všechna okna ve všech místnostech mají stejné rozměry. Výjimku samozřejmě tvoří okna na štítových stranách, která jsou obecně menší (konstrukčně – obrácením směru nosného systému – se u některých sekcí vyskytují štítové panely i na průčelích, např. bodové sekce).


Ukázka dispozice klasické řadové sekce T06B-E

Obvodový plášť: Vrstvený tl. 240 mm (zvenku: 40 mm ŽB, 175 mm plynosilikát, 25 mm ŽB). Štíty vrstvené tl. 340 mm (140 mm nosná vrstva, 200 mm plynosilikát).
Nosné stěny: Železobetonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 60 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm.

Výstavba panelových domů T06B-E. V pozadí dokončená hrubá stavba, v popředí montáž druhého nadzemního podlaží.[5]

T06B-E/84 (T06B-E/88)

Varianta T06B-E/84 přináší zejména tepelně-izolační vylepšení obvodového pláště, střechy a oken. Podstatnou proměnou prošly dispoziční sekce. Číslice 84 v názvu odkazuje na letopočet 1984, ve kterém začala plošná výstavba. Po menší racionalizaci v roce 1988 dostala soustava označení T06B-E/88. Obě varianty jsou vzhledově identické.

Novější provedení opouští pásové členění fasády a nasazuje celostěnové panely ve tvaru písmene U – spára končí zároveň s horní hranou okna, díky čemuž při pohledu na panel nabudete dojmu, že otvor pro okno do něj byl „vyříznut“ z jeho horní strany. Zachována zůstala fasáda ze sypané drti. Okna již mohou mít více velikostí i na průčelích.

Lodžie jsou stále plně zapuštěné, jejich podlaha již ale přesahuje fasádu výrazně méně, a tak skutečně působí jako lodžie plně zapuštěné. I v tomto případě jsou na chodbových lodžiích francouzská okna. Dobrým rozpoznávacím znamením jsou atikové dílce, které mají svislé úzké větrací otvory. U starší i novější varianty se mohou vyskytovat zdobné konstrukce na střeše.


Bodová sekce soustavy T06B-E-88. Vzhledem k hloubce sekce je ve střední části půdorysu obrácený nosný systém (kuchyně modrého a fialového bytu + část společných prostor a garsoniéry).

Obvodový plášť: Sendvičový tl. 300 mm (zvenku: 150 mm ŽB, 80 mm polystyrén, 70 mm ŽB), štíty mají stejnou konstrukci.
Nosné stěny: Železobetonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 60 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm.

ROZ4Severočeský kraj

V Severočeském kraji, který sestával z dnešního Ústeckého kraje a téměř celého Libereckého kraje, se konstrukční soustava T06B začala stavět v roce 1964. Výstavbou byly pověřeny především Pozemní stavby Liberec a Pozemní stavby Ústí nad Labem, později výstavbu zajišťovaly i další stavební podniky v kraji (např. Severočeská Konstruktiva).


T06BU

Konstrukční soustava T06BU se vyznačuje parapetním obvodovým pláštěm, který byl doplněn meziokenními izolačními vložkami se specifickým plechovým povrchem. Okna byla klasická trojkřídlá a lodžie zapuštěné s mírně předsazenými podlahami.

V roce 1968 proběhla úprava obvodového pláště, který dostal sendvičovou konstrukci a nové řešení MIV s povrchem z vlnitého plechu. Nová byla také okna – dvoukřídlá s velkým otočným křídlem.

Další modernizace proběhla v roce 1974 – parapetní obvodové dílce dostaly hladkou fasádu a změnou prošly i spáry. Podstatnou změnou je nové řešení chodbové lodžie, ke které přibyly komory přístupné z mezipodesty – ty změnily i vnější vzhled této části fasády. Okolí chodbové lodžie a komor bylo opatřeno tmavě šedou, téměř až černou fasádou, která je typickým poznávacím znamením této varianty. Dalším typickým prvkem jsou budky strojoven výtahů, které mají čelní stěnu prosklenou kopilitem. Toto zasklení ale vesměs nepřežilo revitalizace.


Komfortní řadová sekce T06BU se dvěma byty na typickém podlaží.

Obvodový plášť: Vrstvený tl. 240 mm (zvenku: 45 mm beton, 150 mm plynosilikát, 45 mm beton), štíty mají tl. 320 mm (vnitřní nosná stěna 135 mm, 150 mm plynosilikát, 35 mm beton). Od r. 1968: Průčelí sendvičový tl. 220 mm (100 mm ŽB, 60 mm polystyrén, 60 mm ŽB), štíty sendvič tl. 290 mm (vnitřní nosná vrstva 140 mm, polystyrén 60 mm, vnější ŽB vrstva 90 mm).
Nosné stěny: Betonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Beton tl. 60 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm.

Existuje mnohem více variant obvodového pláště, výše je popsána hlavní vývojová linie. Za zmínku stojí například velmi povedená chomutovská varianta:


T06BU-78

Jako následek tepelně technické revize přišla v roce 1978 podstatná modernizace severočeské varianty T06B. Soustava tak dostala nové označení T06BU-78. Změnou si prošel především obvodový plášť, který přišel o meziokenní izolační vložky, ty byly nahrazeny meziokenními pilířky s tloušťkou shodnou s parapetními panely (spínaný obvodový plášť). Nová jsou také okna, která dostala kvalitnější těsnění a kování. Samozřejmě došlo i na úpravy složení střešních souvrství.

Změn se dočkalo i řešení lodžií, které jsou stále plně zapuštěné, ale nově jejich bočnice částečně vystupují spolu s podlahou. Kolem lodžií tak vzniká jakýsi rám, který je typickým rozpoznávacím prvkem této varianty. Tento rám je sice i u některých starších provedení, tam ale podlaha lodžií přesahuje ještě před rám, a tak narušuje jeho celistvost.

Bodová sekce T06BU-78 – v prostoru schodiště je obrácený nosný systém, čímž došlo ke ztužení konstrukce.

Varianta T06BU-78 se stavěla až do roku 1988 (v posledním roce už jen zřídka), byla nahrazena konstrukční soustavou OP 1.21.

Obvodový plášť: Průčelí sendvičový tl. 240 mm (100 mm ŽB, 80 mm polystyrén, 60 mm ŽB), štíty sendvič tl. 290 mm (vnitřní nosná vrstva 140 mm, polystyrén 80 mm, vnější ŽB vrstva 70 mm).
Nosné stěny: Betonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Beton tl. 60 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm.

Poslední dokončovací práce na panelovém domě T06BU v Litvínově [6]

ROZ4Západočeský kraj

Tehdejší Západočeský kraj sestával z dnešního Plzeňského a Karlovarského kraje. Celostátní typové podklady T06B byly v roce 1963 Krajským projektovým ústavem v Plzni upraveny pro použití v Západočeském kraji. Národní podniky Pozemní stavby Plzeň a Pozemní stavby Karlovy Vary si postupně vyvinuly své vlastní varianty T06B a výstavbu prováděly ve své části Západočeského kraje. Dělící linie mezi Plzeňskou a Karlovarskou variantou T06B tak víceméně odpovídá současné hranici mezi Plzeňským a Karlovarským krajem.
T06B-KV

Karlovarská varianta T06B je velmi rozšířená – má velký přesah mimo domovský kraj – vyskytuje se také ve Středočeském kraji (např. Rakovník, Slaný), Praze a části Ústeckého kraje. Zajímavá je přítomnost v Pardubickém kraji. Konstrukční soustavu T06B-KV najdeme často i v menších obcích Jihočeského kraje či na území dnešního Plzeňského kraje (rovněž v menších obcích).

Karlovarská varianta T06B se začala stavět v roce 1964 a má několik vyloženě typických rozpoznávacích znaků. Tím hlavním, který je dokonce poznat i po zateplení, je řešení atiky na štítech, kdy se atikové dílce svažují směrem ke středu a kopírují tak vnitřní spád střechy. Fasáda domů byla zpočátku hladká a stejná na štítech i průčelních celostěnových panelech. Od roku 1968 se začalo užívat betonových zábradlí lodžií, která mají kamenitý povrch ze zatlačovaného kačírku, stejný povrch dostaly i štítové panely. Kačírková fasáda je tak dalším rozpoznávacím znamením, na betonových zábradlích zůstává často zachovaná i po zateplení. Výstavba v Pardubickém kraji kačírku nevyužívala a neměla ani betonová zábradlí. Fasáda průčelí domů je nejčastěji bílá, spáry jsou přiznané a úzké. Okna místností byla trojkřídlá s poměrně tenkými křídly, na štítech se vyskytují úzká dvojkřídlá okna. Chodba vždy obsahuje lodžii, která má vedle balkonových dveří otočné okno. Samozřejmě, jako u všech soustav, i zde existují výjimky potvrzující pravidlo – vzácně lze narazit na T06B-KV bez lodžie na chodbě či bez typicky svažující se atiky.


Obvodový plášť: Průčelí – keramzitobeton tl. 270 mm, štíty keramzitobeton tl. 310 mm, od roku 1968 mají štítové stěny tl. 395 mm (150 mm nosná část, 15 mm vzduchová mezera, 230 mm keramzitobetonová vrstva).
Nosné stěny: Železobetonové tl. 150 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm.
Typické podlaží T06B-KV – řadová koncová sekce s oknem na štítu.


Prolongovaná varianta

Novější varianta T06B-KV se stavěla od roku 1981. Velká modernizace vznikla především kvůli tepelně technické revizi. Tato soustava má naprosto originální vzhled a nelze si ji ani zdaleka splést s jakoukoliv jinou konstrukční soustavou v Československu.

Běžně se už v 80. letech se soustavami T06B příliš nepočítalo, přesto se v Karlových Varech vyvinula tato nová varianta. Pozemní stavby Karlovy Vary se tak vyhnuly velmi nákladné přestavbě paneláren na některý z nových typů konstrukčních soustav s větším rozponem. Zůstala tak hlavní nevýhoda T06B – malý rozpon 3.6 metru. Na druhou stranu vznikla opravdu zajímavá a v mnohém velmi originální varianta T06B. Prolongovaná znamená prodloužená – ve smyslu prodloužit dobu výstavby T06B-KV. Výstavba byla ukončena až po sametové revoluci.

Prolongovaná varianta zachovává jeden z hlavních rozpoznávacích prvků T06B-KV – zábradlí lodžií a štítové panely s kačírkovým povrchem. Lodžie ovšem prodělaly zásadní konstrukční změny – jsou zapuštěné, ale částečně i předsazené. Jejich hloubka je příjemných 1400 mm a mají zajímavou konstrukci zábradlí. To je řešeno betonovým dílcem osazeným na vystouplé konzolky bočnic. Okna byla již tradiční „paneláková“ – velká otočná křídla, doplněná často ještě menším otevíravě-sklopným křídlem. Ve většině kuchyní byla pouze velká otočná okna bez otevíravě-sklopného křídla. I zde platí, že na chodbách v mezipatrech byly společné lodžie.

Štítové stěny zaujmou svou masivní tloušťkou téměř půl metru! Až tak se dbalo na tepelnou izolaci. Díky masivním štítovým stěnám si soustava bez velkých tepelných ztrát mohla dovolit četné rizality, které příjemně oživují celkovou hmotu domu. Průčelní obvodové panely jsou celostěnové s fasádou ze sypané drtí. Štítové i průčelní panely mají hladké okraje, které opticky zvýrazňují přiznané spáry vyplněné černým trvale pružným tmelem. Celá fasáda působí mimořádně prostorovým dojmem.

Typické podlaží karlovarské varianty T06B (novější provedení).

Obvodový plášť: Průčelí – keramzitobeton tl. 320 mm, štíty tl. 485 mm (150 mm nosná část, 15 mm vzduchová mezera, 320 mm keramzitobetonová vrstva)
Nosné stěny: Železobetonové tl. 150 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 150 mm.


T06B-PL

Zatímco karlovarská varianta T06B se stavěla ve velkém, a to i mimo Západočeský kraj, plzeňská varianta měla opačný osud. Obě varianty se začaly stavět v roce 1963, ovšem karlovarská varianta se v roce 1968 dočkala dalšího vývoje, ta plzeňská se zhruba ve stejné době přestala používat. Důvod je prostý, i plzeňská varianta se dále vyvíjela, ovšem změn bylo tolik (zejména v oblasti styků dílců, konstrukce a organizace výstavby), že se v Plzni rozhodli od roku 1969 pokračovat dále pod vlastním názvem – a tak vznikla konstrukční soustava PS69 (Plzeňská stavebnice 1969). S oblibou označuji PS69 za “T06B s jiným názvem” nicméně právě díky změněnému názvu může být v tomto přehledu řeč jen o původní plzeňské T06B (1963-1969). Pro úplnost dodám, že varianta PS69 se dále vyvíjela a v podstatě předběhla karlovarskou variantu – v pozdějším provedení se dočkala i středního rozponu 4,8 m. Ukázka PS69 zde a zde.

Plzeňská varianta T06B je snadno rozpoznatelná zejména podle řešení chodbových oken a jejich okolí – v každém mezipatře je římsa. Vedle francouzského chodbového okna jsou po obou stranách průvětrníky, které patří komorám umístěným na mezipodestách. Celostěnové obvodové panely na průčelích mají přiznané spáry a hladkou fasádu. Okna byla členěná buď asymetricky, jako na současných fotografiích, případně na tři stejná křídla, jako na historickém snímku pod půdorysem. Lodžie jsou plně zapuštěné a mají mírně předsazenou podlahu. Jejich zábradlí je ocelové se skleněnou výplní, okna v místnostech s lodžiemi využívají celou plochu místností.

Dvojsekce plzeňské varianty T06B

Obvodový plášť: Průčelí – keramzitobeton tl. 250 mm, štíty keramzitobeton tl. 290 mm.
Nosné stěny: Železobetonové tl. 140 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 80 mm. Doplňkově dřevotřískové tl. 60 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm.
Panelové sídliště vybudované z Plzeňské varianty T06B. [8]

ROZ4Středočeský kraj

Středočeský kraj má několik vlastních variant T06B. Hojně se zde také vyskytuje Karlovarská varianta T06B-KV. Bohužel ale ke středočeským variantám T06B nemám zatím dostatek informací a materiálů. Proto je výčet Středočeského kraje chudší. I ve Středočeském kraji předpokládám klasický vývoj se třemi variantami T06B (nejstarší, modernizovaná a nejmladší). Nejlépe zdokumentovanou mám střední generaci, tu jedinou zde prozatím naleznete.

T06B-SČ

Středočeská varianta T06B se vyskytuje ve formě řadových domů. Obvodový plášť je parapetní s užitím MIV. Spáry jsou přiznané. Specifickým poznávacím znamením je parter, který je řešený jako technický (neobsahuje byty), jsou v něm sklepní kóje a nejrůznější místnosti (kočárkárny atd.). Část obvodového zdiva parteru je tvořená pomocí svislých skleněných profilů – systém kopilit. Parter je navíc ustoupený a příčné nosné stěny, které nesou vyšší podlaží, mají specificky tvarované konzolky ve své horní části. Obdobný systém se vyskytuje i u zapuštěných lodžií s předsazenou podlahou. Okna mají asymetrické členění křídel.

Sháním jakékoliv podklady ke středočeským panelovým domům (jakýkoliv typ) – tento kraj mám nejméně probádaný. Kontakt zde.


ROZ4Hlavní město Praha

Situace kolem soustavy T06B v Praze je velmi zajímavá. Ačkoliv celostátní typové podklady soustavy T06B vznikly v pražském studijním a typizačním ústavu a těžila z nich celá republika, v Praze samotné se soustava T06B stavěla jen okrajově.

Pražská varianta konstrukční soustavy T06B je velmi specifická – existuje pouze ve formě věžových domů. Variantu projektoval Pražský projektový ústav a výstavbu zajišťovaly Pozemní stavby České Budějovice. Menší část z celkových 37 věžových domů pražského typu stavěly Montované stavby Praha. Jeden z věžáků se nachází v Neratovicích. Zajímavé je, že pražská varianta neměla žádný průběžný vývoj. Jednoduše, mezi prvním a posledním domem není téměř žádný rozdíl. Výstavba probíhala od roku 1965 do začátku 70. let.

Všechny věžové domy pražské varianty T06B mají výšku 14 nadzemních podlaží. Nosný systém je z důvodu ztužení kombinovaný – nosné stěny o tloušťce 200 mm jsou tak i v podélném směru ve středové části budovy. Na typickém podlaží se nachází úctyhodných sedm bytových jednotek. Vzhledem k době vzniku překvapí dobře řešená požární bezpečnost – schodiště je od chodby s byty stavebně odděleno a má možnost přirozeného větrání okny.

Typické podlaží pražské varianty T06B

Je to Jihočech?

Domnívám se, že Pozemní stavby České Budějovice měly slovo nejen při výstavbě, ale i při projektování těchto věžových domů. Obvodový plášť je totiž shodný se soustavou T06B-JČ popsanou v úvodu přehledu. Parapetní panely jsou tak z křemeliny a o elegantní vzhled se starají meziokenní izolační vložky. Shodné je i řešení balkónů. Nosné stěny jsou vzhledem k výšce domů zesílené a neshodují se tak s jihočeskou variantou.

Obvodový plášť: Křemelinový, tl. 200 mm + MIV. Štíty vrstvené tl. 400 mm (200 mm nosná stěna, 200 mm křemelina).
Nosné stěny: Železobetonové tl. 200 mm. Platí i pro podélně ztužující stěny.
Příčky: Železobeton tl. 60 mm.
Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 140 mm. Část panelů je zesílená.

Návrh věžového domu pražské varianty T06B. Ze střešní pergoly nakonec sešlo. [9]


Mezikrajová výpomoc

Vlastní soustavy T06B má Praha nedostatek, vynahrazuje si to ale importem “cizích” soustav T06B (a nejen těch). Praha nestíhala uspokojit bytovou poptávku a tak v rámci takzvané mezikrajové výpomoci, importovala konstrukční soustavy z jiných krajů. Ona mezikrajová výpomoc spočívala v tom, že paneláky, přesněji jejich dílce, se z jiných krajů vozily vlakem a následně v Praze došlo k jejich montáži. V menší míře byly pro mimopražské varianty zřizovány provizorní panelárny.

Největší baštou cizokrajných soustav je sídliště Letňany, kde většina panelových domů pochází z tehdejšího Severomoravského kraje. Není proto náhodou, že místní ulice se jmenují podle moravských měst a obcí. Na sídlišti Letňany se vyskytuji celkem čtyři severomoravské soustavy, z nichž dvě spadají do skupiny T06B. Více rozšířená je varianta T06B-OL z Olomouce. V té se na sídlišti postavilo šest bloků, které čítají 45 sekcí. Jednotlivé domy o maximálně třech sekcích, jsou navíc s dalšími domy v bloku spojeny atypickými spojovacími krčky, pod kterými jsou průchody. Dva největší bloky, které mají shodně po 12 sekcích, tak díky několika průchodům pod spojovacími krčky nepůsobí jako bariéra při průchodu sídlištěm. Mimo sídliště Letňany se ještě ve zbytku Prahy nacházejí jednotky kusů T06B-OL.

Druhou severomoravskou soustavou T06B v Letňanech, je ostravská T06B-BTS. Postaveny zde byly čtyři věžové domy. Ve zbytku Prahy najdeme dalších šest věžových domů T06B-BTS ve Střížkově. V Praze-Libni jsou také dva řadové domy (varianta 420cm) v ulici Pod Bání.

Velmi rozšířená je v Praze také soustava T06B-KV, a to jak ve starším, tak v prolongovaném provedení. Starší provedení najdeme zejména v Praze-Zličíně, kde je z něj postaveno celé sídliště. Větší množství je také v městské části Braník. Osamělé kousky lze najít různě po Praze. Jako ukázku osamělého domu T06B-KV v Praze, zmíním nejstarší provedení T06B-KV (bez fasády ze zatlačovaného kačírku) v Břevnově. Starší nárožní dům na ul. Radimova 65 byl z východní strany doplněn čtyřmi řadovými sekcemi T06B-KV a z jižní strany jednou koncovou řadovou sekcí s oknem na štítu. Na tuto sekci odnedávna navazuje nový dům, který tak celý blok prodlužuje, vtip je v tom, že se jednalo o koncovou sekci s okny na štítu…

Prolongovaná varianta T06B-KV se v Praze vyskytuje zejména v Libuši, kde stojí ve čtyřech blocích 25 sekcí s výškou 8NP. Kontrastem k tomu je druhý větší soubor v Praze-Hájích, kde všech 27 sekcí v devíti blocích má výšku čtyř nadzemních podlaží. I v případě prolongované varianty najdeme v Praze různě rozeseté solitérní kusy, za všechny jmenuji dům na ulici Branická 46. Tento solitér je navíc atypický svou dispozicí a především střešní pergolou.

V Praze najdeme také jihomoravskou T06B-KDU. Tato soustava se zde vyskytuje v menší míře. Řadové domy najdeme na ulici Dvořišťská v Praze 14 a pět bodových domů v Liboci.

V malém množství se v Praze vyskytuje také T06B-JČ. Poslední v původním stavu je nízký objekt na ul. Plukovníka Mráze v Hostivaři. Objekt patří střední škole automobilní a informatiky, stejně jako vyšší zateplený devítipodlažní dům, ke kterému je připojen (vyšší dům je rovněž soustavy T06B-JČ). Nízký objekt má chodbovou dispozici – dlouhá chodba a bytové jednotky pouze po jedné straně s orientací na sever. Fasáda severního průčelí je posledním důkazem původního vzhledu T06B-JČ v Praze. Opodál se nachází také atypický bodový dům T06B-JČ. Praha-Libuš nabízí ještě jeden dům T06B-JČ, který si můžete prohlédnout na historickém snímku níže.



Zdroje obrázků:
[1] Podniková publikace 35 let oborového podniku POZEMNÍ STAVBY ČESKÉ BUDĚJOVICE nositele řádu práce. Vydáno 1986.
[2] Archív národního podniku Prefa BRNO.
[3] Archív národního podniku Bytostav
[4] Archív města Ostravy
[5] Tomáš Jelínek senior, Kostelec nad Orlicí
[6] Archív Hynek Žák
[7] Fotografie pro panelaky.info ochotně pořídil pan Petr Maleček z Plzně, děkuji!
[8] JAN GRYC, PETR ZNAMENANÝ, Plzeň, 1 vyd. Západočeské nakladatelství, 1985.
[9] Archív ČVUT v Praze
[10] Google street view
[11] Fotografii pro panelaky.info ochotně pořídil pan Dominik Nevřela z Prahy, děkuji!


ROZ4Komentáře

Nedokončený panelák

Vzhledem ke svému roku narození (1990) jsem nikdy neviděl výstavbu paneláků a sídlišť, resp. jsem ji teoreticky vidět mohl, ovšem to bylo pouze v prvních letech života, kdy jsem měl zcela jiné starosti. Proto mi informace o nedokončeném paneláku kdesi na východě Slovenska udělala velkou radost. Nahlédnout do útrob rozestavěného paneláku, který dělníci opustili v roce 1989, je jako vrátit se v čase přímo na dobovou stavbu paneláku. Proč jej ale dělníci opustili? To se dozvíte právě v tomto článku.

Pokračování textu Nedokončený panelák