Zde nám můžete zanechat vzkaz nebo připomínku.
Pozor, nelze vkládat odkazy, chcete-li zaslat odkaz, použijte email Marian@Panelaky.info
379 komentářů u „Kniha návštěv“
Můžu vědět co je za typ paneláků na Pražském sídlišti Ďáblice? 14 pater moc konstrukcí nemá.
Trojice na chlup stejných sídlišťových bloků ulic Rajmonova, Taussigova a Tanvaldská.
Nemůžu tenhle typ nikde najít. Díky za info!
Dobrý den Mariane, rád bych upozornil na jednu věc a zeptal se na jinou věc k T06B-OL,
Ve článku píšete, že soustava na průčelích používala vždy stejná okna – až na minimální případy (Bruntál apod.), kdy byl použit doplňkový rozpon 2,4 m.
Není tomu tak úplně – používala se i dvě úzká okna vedle sebe v jednom modulu. U prostředních bytů když byly v dispozici 2+1, tak prostřední modul mohl být rozdělený na malou kuchyň a koupelnu, každá s vlastním oknem. Těžko říct kdy a kde všude se to použilo. Např. Olomouc sídliště Povel stavěné cca skrz celá 70. léta to má takto provedeno jak na jednom z prvních domů (Nedvědova 1-5), tak i na poslední výstavbě (Schweitzerova 70-76).
Dále je možné na Povelu vypozorovat použití balkonů vs. lodžií. Domy v severní, starší, části mají balkony i lodžie (dům Schweitzerova 62-64 má na průčelí jen balkony a lodžie jen na štítu), jižní a západní mladší část už jen lodžie.
No a právě na tomto sídlišti je i použití rozponů 2,4 m. Chtěl jsem se zeptat na období cca. prvního výskytu, protože už ty starší domy na Povelu mají tento modul použitý (např. Kpt. Jaroše 1-11). V tomto rozponu bývají úzké ložnice – cikcak patří k bytům ve dvou vchodech. Z většího 2+1 se tak stává 3+1.
Ahoj, nejpůvodnější je Bohumínská 789/63. Pak už toho ale Ostrava nemá moc co nabídnout. Jsou tu ještě i nezateplené, ale zabíjí je nepůvodní členění oken, například Václava Jiřikovského 162/17 a okolní vchody, nebo to zase zabíjí hnusně vyzděné MIV, například Výškovická 2610/68.
Dobrý den, rád bych se informoval na typ konstrukční soustavy bytového domu na adrese Gen. Hrušky 1197/2 v Ostravě – Mar. Horách (v jeho okolí jsou 4 typově stejné domy). Ve zde uvedených typech konstrukčních soustav jsem nedohledal typ, který by odpovídal. Zajímal by mne také půdorys typického podlaží. Budu rád za jakékoliv info.
Děkuji, L.
Mariáne, velmi pěkný počin!
Projektujeme výtahy (NovýVýtah.cz) a v panelácích jsme tak denně jako doma.
Člověk neustále smeká klobouk, jací páni architekti dali kdysi do kupy pro lidi dostupné bydlení, které stojí už mnohde více než 50 let..
Současně mysleli i na občanskou vybavenost (školy, školky, úřady, obchody…) – to dnešní developeři téměř do jednoho ignorují. Pěkný stránky, jen tak dál!!!
Petr
Dobrý deň.
Rád by som sa poďakoval za prezentáciu a krásny ucelený prehľad históriou výstavby panelových bytových jednotiek v Československu, ktoré obohacujú históriu krajiny.
Veľa úspechov k ďalšej tvorbe týchto stránok.
S pozdravom, Urban.
Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně hokejky v Ostravě zábřehu na ulici Výškovická. Zajímalo by mne o jakou konstrukční soustavu se jedná. Případně kde bych sehnal bližší dokumentaci/informace?
Přesněji v těchto souřadnicích: 49.7940597N, 18.2303531E.
Dobrý den, je to typ G-OS, bydlíte v tom domě? Trochu informací je tady (strana 20), spíše ale zaměřených na byty ve zlomu. Nějaká dokumentace je ve stavební spisovně, stačí se zeptat na radnici Jihu.
předem se omlouvám za dotaz mimo panelové konstrukční soustavy, ale nevíte/nemáte nějaké informace také o soudobých zděných typových bytových domech? Žel se mi k nim online zatím moc nepodařilo najít. Konkrétně by mne zajímal model (spíše venkovské) výstavby 60.-70. let, ve kterém je postaven např. dům na adrese Cehnice 150. To je řada T (pokud ano, který z nich), a nebo něco jiného?
Takových úplně stejných domů (mimo drobných výjimečných modifikací) je tu v obcích po okolí celá řada. Stropy mají z úzkých betonových prefabrikátů, původní bytová jádra budou zřejmě typu B-2.
Dobrý den, o konstrukčních soustavách řady T již mám delší dobu rozepsaný rozbor, stále mi ale chybí dost zásadních podkladů a informací. Beru to jako součást paneláků, protože jsou to takové naše (Československé) začátky prefabrikace a typizace. Příklad z Cehnic mi ale k čistokrevným Téčkům nesedí, zejména odstín brizolitu mi evokuje spíše 70-80. léta. Na venkově mi obecně přijde, že tam je většina bytovek svépomocných a tedy postavených spíše z tradičních materiálů s užitím prefa schodišť a jiných prvků pro blokopanelovou výstavbu. Za fotky původních bytových jader B2 budu rád. Případně i fotky schodiště by mohly upřesnit, ze které soustavy si domy vzaly dílce.
Dobrý den, nevíte co je toto za typ paneláku: http://mapy.cz/s/heudzukedu
Uvnitř jsou 4 byty na patro a poměrně velká společná chodba. Nikde jinde jsem tento typ neviděl.
Dobrý den, děkuji za „polyfunkčák“ . Jsem nadšena. Bydlela jsem tam od samého počátku v B2, dnes byt pronajímám. Pokud bych Vám mohla být užitečná v nějakém bádání a rád byste třeba zadokumentoval sklepy ve 3. patře nebo jiné prostory, neváhejte mne oslovit. Možná dohledám doma i nějaké starší foto nebo video, kde je dům zachycen.
Tím co děláte, odvádíte skvělou práci. Máte můj obdiv. Je vidět, že do toho jdete se srdíčkem a paneláky máte opravdu rád. Ještě o Vás uslyšíme.
Děkuji za Vaši práci.
Dobrý den. Náš panelový dům je kolaudovaný v r. 1972. Většina vlastníků již provedla rekonstrukci bytového jádra, což mimo jiné představuje i výměnu kuchyňské linky včetně digestoře. Snažím se vlastníky přesvědčovat, že výměna digestoře za jinou, která má svůj samostatný ventilátor s vývodem do společné roury vzduchotechniky je nepatřičný a nežádoucí zásah. Odvětrávání je naprojektováno na jeden společný ventilátor na střeše. Bohužel nemám odpověď na protiargument, že se nedá zakoupit jiná digestoř, než jen ta se samostatným ventilátorem. Má někdo radu? Děkuji.
Dobrý den, děkuji za velice informativní stránky, dozvěděla jsem se hodně nového. Bydlím v paneláku, Praha, Bojasova ulice, nedaleko prvního historického paneláku v Ďáblicích.
Dům ve kterém bydlím má krásné ozdobení lodžií v podobě panelů s malinkými skleněnými červenými kachličky. Zajímalo by mě, kde se dá dohledat další domy s podobnou ozdobou v Praze, a zjistit informace, kde takové ozdoby byly vyrobeny. Děkuji moc za případnou informaci.
Alina
Dobrý den.
Konečně jsem se dopracovala k vašim znalostem o panelových domech G 40 Přerově, kde bydlím od dětských let( r.1958). Ne všech 9 domů je stejných. Je mi jasný půdorys domu a označení nosných zdí, ale chybí mi znalost crittall stropního topení v jednotlivých pokojích. Pokud máte tyto znalosti, prosím o jejich zaslání, velice by mi to pomohlo.
Děkuji.
Olga Povýšilová, předsedkyně SVJ, Dvořákova 53,55 Přerov
Dobrý den, chystám ke G40 aktualizaci, zejména ke konstrukčním záležitostem, nicméně ohledně Crittallu nemám dosud žádné nové informace. Pokud Vy máte k dispozici jakékoliv výkresy, tak za ně budu rád. A hlavně sháním jakékoliv fotografie, kde jsou G40 v Přerově zachycené před zateplením.
Dobrý den, aktuálně se hodně zajímám o soustavu P1.11. Fascinující je jejich modulárnost s 3 rozměry rozpon panelů, která kontrastuje s poměrně utilitárním a nepříliš nápaditým pojetím realizací, kde se často opakují jedny řádové sekce. Ale to píši jen na začátek.
Co mi přijde zajímavé je jejich vývoj. Zde na stránkách to popisujete jako 3 generace. Z toho co pozoruji v Olomouci, tak zejména koncem 80. let se 2. a 3. generace nějak vzájemně prolínají. 3. generace se pak poměrně rychle vyvíjela dále a přijímala nové konstrukční prvky.
V Olomouci mám zjištěné přinejmenším 2 ulice, kde se nachází jedny z posledních P1.11 a zajímavé je, že bytové jádro nemají umakartové, ale z betonu. Navíc umístění jádra v bytě je oproti předchozím domům umístěné více osově v modulu, ne při stěně k obýváku.
Nevíte kdy a proč (výrobní důvody / plánovaná modernizace / „jen“ porevoluční pokusy) došlo k ústupu umakartu, jestli to je podobné u výstavby z 90. let i u jiných soustav v jiných městech?
Dobrý den, rozbor OP 1.11 bude výrazně aktualizován, mám extrémně mnoho nových poznatků. Vše tam bude zodpovězeno a k tomu mnohem více. Máte možnost to zděné jádro někde nafotit?
Těžko říct, jestli je podoba zcela původní, ale je zřejmá změna dispozice oproti dřívějším P1.11
Záchod se šachtou není u zdi obýváku, ale uprostřed „modulu“. Chodba do kuchyně není za vstupními dveřmi, ale kolem zdi obýváku.
Porovnal jsem to s projektovou dokumentací a u této varianty to tak skutečně má být. Jen umístění kuch. linky v tom bytě nesedí – dali si ji do uličky, aby vznikl jídelní kout.
Jsem moc rád, že jsem narazil na tvůj super kanál na YT a tyhle stránky. Nikdy mě paneláky nijak moc nebraly, ale teď po skouknutí několika videí na YT vidím jakou jsem dělal obrovskou chybu.. A zjistil jsem na jednom videu, že jsi byl i u nás v Chomutově v tak zvané podkově. To jsou ty paneláky pod kterými teče potok. Není to však jeho původní koryto, byl sem převedený až při výstavbě nové palackého třídy. Silně doporučuju navštívit ještě experimenty na Březenecké. Je to rarita jediná v ČR.
Ahoj, jsem opravdu rád, že jsem dalšímu člověku otevřel oči ohledně kvalit paneláků. Chomutovské experimenty jsem již navštívil. Nebýt Covidu, asi už by byl i článek v rubrice solitéři, ale nesmylsné lockdowny mi přerušily hodně panelákových cest (měl jsem rozjednanou dokumentaci a návštěvu střechy jednoho z experimentů).
Ano, otevřel a moc mě mrzí, že dřív jsem je silně ignoroval. Proto mě taky štve to zateplování. Mnohdy se tím zničí krásné fasády. Chomutov ul. Svahová. Tam paneláky měly obvodové panely se zalitými oblázky v obvodových panelech. Toto se zachovalo jen u panelových zábradlí lodžií. A přitom to vypadalo tak hezky, moc takových paneláků u nás není, protože tyhle panely byly prý dosti drahé. Jinak velká škoda toho covidu. Přeji ti krásné Vánoce, Mariane, a bohatou nadílku.
Dobrý den,
chci se zeptat na typ konstrukční soustavu řadových paneláků v Praze-Letňanech, jež mají garážová stání (vždy po 4 místech na 1 vchod; konkr. Místecká 448-453,Nýdecká 442-447, Fryčovická 456-461, Tupolevova 463-472, Rýmařovská 430-435)? Podobná sestava (pouze pohledem zvenku z jedné strany) je ještě v Havířovské 422-428, tato „řadovka“ má však odlišně mimo jiné lodžie z boků a nemá garážová stání. Je to podobná konstrukční soustava? Děkuji
Podstatu odpovědi nechám na autorovi, ten to napíše nejlépe, zhostím se jen několika poznámek:
1) ještě je opodál stejný (akorát) blok Křivoklátská 436-437.
2) ta Havířovská se od ostatních trochu liší ne z jedné, ale z obou stran (ale je to stejná soustava). Stejně tak lze říci, že se z obou stran těm ostatním podobá. Která strana vám připadala podobná a která odlišná?
3) přesun lodžie na bok bloku je detail, to byste se divil, jaké daleko větší rozdíly lze najít v rámci jedné konstrukční soustavy…
Ad 2) Jasně, jsem laik (zajímající se). Nejvíc podobná se mi zdála strana bez lodžií, tedy ta s okny, kde jsem si ale též všiml, že počet oken v řadě neodpovídá (např. 3+2 místo 3+3). Takže máte pravdu, obě strany jsou rozdílné 🙂
ty paneláky, jsou typ BP70-OS, jsou to blokopanelové domy dovezené z Ostravy v rámci mezikrajové výpomoci. Podobně jsou v Letňanech i další typy paneláků z Moravy, snad právě proto mají místní ulice názvy po moravských městech a obcích. Havířovská se odlišuje jak těmi koncovými řadovými sekcemi s lodžií přesunutou na štít, tak i těmi středními sekcemi, které mají mezi lodžiemi o jednu místnost méně (dvě okna místo tří). Nicméně jak ty koncové tak i ty zmenšené řadové sekce jsou typové, nejedná se o atypy. Mezi domy této soustavy patří i Křivoklátská 436-7, což je v Letňanech jediný zástupce této soustavy v nízkém provedení bez výtahu.
BP70-OS jsou na více místech Prahy, než jen v Letňanech.
Můžu vědět co je za typ paneláků na Pražském sídlišti Ďáblice? 14 pater moc konstrukcí nemá.
Trojice na chlup stejných sídlišťových bloků ulic Rajmonova, Taussigova a Tanvaldská.
Nemůžu tenhle typ nikde najít. Díky za info!
Je to T08B.
O sídlišti Ďáblice vyšla dokonce samostatná kniha.
Dobrý den Mariane, rád bych upozornil na jednu věc a zeptal se na jinou věc k T06B-OL,
Ve článku píšete, že soustava na průčelích používala vždy stejná okna – až na minimální případy (Bruntál apod.), kdy byl použit doplňkový rozpon 2,4 m.
Není tomu tak úplně – používala se i dvě úzká okna vedle sebe v jednom modulu. U prostředních bytů když byly v dispozici 2+1, tak prostřední modul mohl být rozdělený na malou kuchyň a koupelnu, každá s vlastním oknem. Těžko říct kdy a kde všude se to použilo. Např. Olomouc sídliště Povel stavěné cca skrz celá 70. léta to má takto provedeno jak na jednom z prvních domů (Nedvědova 1-5), tak i na poslední výstavbě (Schweitzerova 70-76).
Dále je možné na Povelu vypozorovat použití balkonů vs. lodžií. Domy v severní, starší, části mají balkony i lodžie (dům Schweitzerova 62-64 má na průčelí jen balkony a lodžie jen na štítu), jižní a západní mladší část už jen lodžie.
No a právě na tomto sídlišti je i použití rozponů 2,4 m. Chtěl jsem se zeptat na období cca. prvního výskytu, protože už ty starší domy na Povelu mají tento modul použitý (např. Kpt. Jaroše 1-11). V tomto rozponu bývají úzké ložnice – cikcak patří k bytům ve dvou vchodech. Z většího 2+1 se tak stává 3+1.
Ahoj Mariane, věděl bys, kde v Ostravě najdu ještě poslední nezateplené paneláky s nebarevnou fasádou? 🙂 Moc děkuji
Ahoj, nejpůvodnější je Bohumínská 789/63. Pak už toho ale Ostrava nemá moc co nabídnout. Jsou tu ještě i nezateplené, ale zabíjí je nepůvodní členění oken, například Václava Jiřikovského 162/17 a okolní vchody, nebo to zase zabíjí hnusně vyzděné MIV, například Výškovická 2610/68.
A co takhle Otakara Jeremiáše 39?
Taky záleží na tom, jestli ti vadí nepůvodní barevnost, nebo jakákoli barevnost.
Dobrý den, rád bych se informoval na typ konstrukční soustavy bytového domu na adrese Gen. Hrušky 1197/2 v Ostravě – Mar. Horách (v jeho okolí jsou 4 typově stejné domy). Ve zde uvedených typech konstrukčních soustav jsem nedohledal typ, který by odpovídal. Zajímal by mne také půdorys typického podlaží. Budu rád za jakékoliv info.
Děkuji, L.
Dobrý den, ty domy jsou atypický typ VP-OS.
Oprava, ty domy jsou atypické sekce VM-OS
Mariáne, velmi pěkný počin!
Projektujeme výtahy (NovýVýtah.cz) a v panelácích jsme tak denně jako doma.
Člověk neustále smeká klobouk, jací páni architekti dali kdysi do kupy pro lidi dostupné bydlení, které stojí už mnohde více než 50 let..
Současně mysleli i na občanskou vybavenost (školy, školky, úřady, obchody…) – to dnešní developeři téměř do jednoho ignorují. Pěkný stránky, jen tak dál!!!
Petr
Děkuji moc za pěknou zpětnou vazbu. Budu moc rád za fotky starých výtahů, jejich šachet, strojoven.
Dobrý deň.
Rád by som sa poďakoval za prezentáciu a krásny ucelený prehľad históriou výstavby panelových bytových jednotiek v Československu, ktoré obohacujú históriu krajiny.
Veľa úspechov k ďalšej tvorbe týchto stránok.
S pozdravom, Urban.
Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně hokejky v Ostravě zábřehu na ulici Výškovická. Zajímalo by mne o jakou konstrukční soustavu se jedná. Případně kde bych sehnal bližší dokumentaci/informace?
Přesněji v těchto souřadnicích: 49.7940597N, 18.2303531E.
Dobrý den, je to typ G-OS, bydlíte v tom domě? Trochu informací je tady (strana 20), spíše ale zaměřených na byty ve zlomu. Nějaká dokumentace je ve stavební spisovně, stačí se zeptat na radnici Jihu.
Dobrý den
k soustavě OP 1.13 sháním původní požární zprávu. Nevíte o nějaké.
Děkuji
T. Bartoň
Dobrý den,
předem se omlouvám za dotaz mimo panelové konstrukční soustavy, ale nevíte/nemáte nějaké informace také o soudobých zděných typových bytových domech? Žel se mi k nim online zatím moc nepodařilo najít. Konkrétně by mne zajímal model (spíše venkovské) výstavby 60.-70. let, ve kterém je postaven např. dům na adrese Cehnice 150. To je řada T (pokud ano, který z nich), a nebo něco jiného?
Takových úplně stejných domů (mimo drobných výjimečných modifikací) je tu v obcích po okolí celá řada. Stropy mají z úzkých betonových prefabrikátů, původní bytová jádra budou zřejmě typu B-2.
Děkuji
Dobrý den, o konstrukčních soustavách řady T již mám delší dobu rozepsaný rozbor, stále mi ale chybí dost zásadních podkladů a informací. Beru to jako součást paneláků, protože jsou to takové naše (Československé) začátky prefabrikace a typizace. Příklad z Cehnic mi ale k čistokrevným Téčkům nesedí, zejména odstín brizolitu mi evokuje spíše 70-80. léta. Na venkově mi obecně přijde, že tam je většina bytovek svépomocných a tedy postavených spíše z tradičních materiálů s užitím prefa schodišť a jiných prvků pro blokopanelovou výstavbu. Za fotky původních bytových jader B2 budu rád. Případně i fotky schodiště by mohly upřesnit, ze které soustavy si domy vzaly dílce.
Dobrý den,
Můžete mi pomoci kde hledat informace o našem paneláku?
Náš panelový dům má soustavu B49 5A. rok výstavby 1983 a kolaudace 1984, 8 poschodí. Brno Líšeň.
Máte o tom nějaké informace či kde hledat? Google mi nic nenalezl.
Dobrý den, nevíte co je toto za typ paneláku: http://mapy.cz/s/heudzukedu
Uvnitř jsou 4 byty na patro a poměrně velká společná chodba. Nikde jinde jsem tento typ neviděl.
Odkaz nefunguje.
Nepodařilo se mi vložit funkční odkaz. Je to na adrese Benešov, Pražského povstání 1999. Stejné jsou i okolní 3 domy (ale ty už jsou zateplené).
Dobrý den, pravděpodobně se jedná o soustavu VVÚ-ETA
Dobrý den, děkuji za „polyfunkčák“ . Jsem nadšena. Bydlela jsem tam od samého počátku v B2, dnes byt pronajímám. Pokud bych Vám mohla být užitečná v nějakém bádání a rád byste třeba zadokumentoval sklepy ve 3. patře nebo jiné prostory, neváhejte mne oslovit. Možná dohledám doma i nějaké starší foto nebo video, kde je dům zachycen.
Tím co děláte, odvádíte skvělou práci. Máte můj obdiv. Je vidět, že do toho jdete se srdíčkem a paneláky máte opravdu rád. Ještě o Vás uslyšíme.
Děkuji za Vaši práci.
Dobrý den, hned Vám píšu email, o sklepy mám zájem. Jsem rád, že článek udělal radost.
Dobrý den,
nevíte prosím co je toto za typ paneláku?
https://mapy.cz/s/gugujaruho
Ulice Karola Šmidkeho v Ostravě-Porubě
Děkuji.
To jsou bodové domy T03B-OS-Waller
Dobrý den. Náš panelový dům je kolaudovaný v r. 1972. Většina vlastníků již provedla rekonstrukci bytového jádra, což mimo jiné představuje i výměnu kuchyňské linky včetně digestoře. Snažím se vlastníky přesvědčovat, že výměna digestoře za jinou, která má svůj samostatný ventilátor s vývodem do společné roury vzduchotechniky je nepatřičný a nežádoucí zásah. Odvětrávání je naprojektováno na jeden společný ventilátor na střeše. Bohužel nemám odpověď na protiargument, že se nedá zakoupit jiná digestoř, než jen ta se samostatným ventilátorem. Má někdo radu? Děkuji.
Já si teda koupil digestoř s uhlíkovým filtrem – to jim nestačí?
Dobrý den, děkuji za velice informativní stránky, dozvěděla jsem se hodně nového. Bydlím v paneláku, Praha, Bojasova ulice, nedaleko prvního historického paneláku v Ďáblicích.
Dům ve kterém bydlím má krásné ozdobení lodžií v podobě panelů s malinkými skleněnými červenými kachličky. Zajímalo by mě, kde se dá dohledat další domy s podobnou ozdobou v Praze, a zjistit informace, kde takové ozdoby byly vyrobeny. Děkuji moc za případnou informaci.
Alina
Dobrý den.
Konečně jsem se dopracovala k vašim znalostem o panelových domech G 40 Přerově, kde bydlím od dětských let( r.1958). Ne všech 9 domů je stejných. Je mi jasný půdorys domu a označení nosných zdí, ale chybí mi znalost crittall stropního topení v jednotlivých pokojích. Pokud máte tyto znalosti, prosím o jejich zaslání, velice by mi to pomohlo.
Děkuji.
Olga Povýšilová, předsedkyně SVJ, Dvořákova 53,55 Přerov
Dobrý den, chystám ke G40 aktualizaci, zejména ke konstrukčním záležitostem, nicméně ohledně Crittallu nemám dosud žádné nové informace. Pokud Vy máte k dispozici jakékoliv výkresy, tak za ně budu rád. A hlavně sháním jakékoliv fotografie, kde jsou G40 v Přerově zachycené před zateplením.
Dobrý den, aktuálně se hodně zajímám o soustavu P1.11. Fascinující je jejich modulárnost s 3 rozměry rozpon panelů, která kontrastuje s poměrně utilitárním a nepříliš nápaditým pojetím realizací, kde se často opakují jedny řádové sekce. Ale to píši jen na začátek.
Co mi přijde zajímavé je jejich vývoj. Zde na stránkách to popisujete jako 3 generace. Z toho co pozoruji v Olomouci, tak zejména koncem 80. let se 2. a 3. generace nějak vzájemně prolínají. 3. generace se pak poměrně rychle vyvíjela dále a přijímala nové konstrukční prvky.
V Olomouci mám zjištěné přinejmenším 2 ulice, kde se nachází jedny z posledních P1.11 a zajímavé je, že bytové jádro nemají umakartové, ale z betonu. Navíc umístění jádra v bytě je oproti předchozím domům umístěné více osově v modulu, ne při stěně k obýváku.
Nevíte kdy a proč (výrobní důvody / plánovaná modernizace / „jen“ porevoluční pokusy) došlo k ústupu umakartu, jestli to je podobné u výstavby z 90. let i u jiných soustav v jiných městech?
Dobrý den, rozbor OP 1.11 bude výrazně aktualizován, mám extrémně mnoho nových poznatků. Vše tam bude zodpovězeno a k tomu mnohem více. Máte možnost to zděné jádro někde nafotit?
Mrkněte tady do toho inzerátu.
https://www.sreality.cz/detail/prodej/byt/3+1/olomouc-olomouc-kastanova/3425175900
Těžko říct, jestli je podoba zcela původní, ale je zřejmá změna dispozice oproti dřívějším P1.11
Záchod se šachtou není u zdi obýváku, ale uprostřed „modulu“. Chodba do kuchyně není za vstupními dveřmi, ale kolem zdi obýváku.
Porovnal jsem to s projektovou dokumentací a u této varianty to tak skutečně má být. Jen umístění kuch. linky v tom bytě nesedí – dali si ji do uličky, aby vznikl jídelní kout.
Neví někdo co je tohle za stavby?
http://www.mapy.cz/s/lulanenehu
Tak to jsou parádní úlovky! Je to z dílců T06B-KV. Musím je co nejdříve vidět – znáte v nich někoho, nebo tam snad sám bydlíte?
Bohužel jsem na ně narazil náhodou při cestě kolem, asi víc nepomůžu.
Nevíte konstrukční soustavu těchto malých paneláků?
Příšovice 188 (https://mapy.cz/s/kalobocuta)
Kopidlno 114 (https://mapy.cz/s/nutupapule)
Je to očividně stejný systém, zajímavý je ten malý modul .
Dobrý den, oba jsou soustava BA-NKS. Ten druhý v omlazeném provedení (každý je jiný typ dispoziční sekce). Bydlíte v některém z nich?
Jsem moc rád, že jsem narazil na tvůj super kanál na YT a tyhle stránky. Nikdy mě paneláky nijak moc nebraly, ale teď po skouknutí několika videí na YT vidím jakou jsem dělal obrovskou chybu.. A zjistil jsem na jednom videu, že jsi byl i u nás v Chomutově v tak zvané podkově. To jsou ty paneláky pod kterými teče potok. Není to však jeho původní koryto, byl sem převedený až při výstavbě nové palackého třídy. Silně doporučuju navštívit ještě experimenty na Březenecké. Je to rarita jediná v ČR.
Ahoj, jsem opravdu rád, že jsem dalšímu člověku otevřel oči ohledně kvalit paneláků. Chomutovské experimenty jsem již navštívil. Nebýt Covidu, asi už by byl i článek v rubrice solitéři, ale nesmylsné lockdowny mi přerušily hodně panelákových cest (měl jsem rozjednanou dokumentaci a návštěvu střechy jednoho z experimentů).
Ano, otevřel a moc mě mrzí, že dřív jsem je silně ignoroval. Proto mě taky štve to zateplování. Mnohdy se tím zničí krásné fasády. Chomutov ul. Svahová. Tam paneláky měly obvodové panely se zalitými oblázky v obvodových panelech. Toto se zachovalo jen u panelových zábradlí lodžií. A přitom to vypadalo tak hezky, moc takových paneláků u nás není, protože tyhle panely byly prý dosti drahé. Jinak velká škoda toho covidu. Přeji ti krásné Vánoce, Mariane, a bohatou nadílku.
Dobrý den,
chci se zeptat na typ konstrukční soustavu řadových paneláků v Praze-Letňanech, jež mají garážová stání (vždy po 4 místech na 1 vchod; konkr. Místecká 448-453,Nýdecká 442-447, Fryčovická 456-461, Tupolevova 463-472, Rýmařovská 430-435)? Podobná sestava (pouze pohledem zvenku z jedné strany) je ještě v Havířovské 422-428, tato „řadovka“ má však odlišně mimo jiné lodžie z boků a nemá garážová stání. Je to podobná konstrukční soustava? Děkuji
Podstatu odpovědi nechám na autorovi, ten to napíše nejlépe, zhostím se jen několika poznámek:
1) ještě je opodál stejný (akorát) blok Křivoklátská 436-437.
2) ta Havířovská se od ostatních trochu liší ne z jedné, ale z obou stran (ale je to stejná soustava). Stejně tak lze říci, že se z obou stran těm ostatním podobá. Která strana vám připadala podobná a která odlišná?
3) přesun lodžie na bok bloku je detail, to byste se divil, jaké daleko větší rozdíly lze najít v rámci jedné konstrukční soustavy…
Ad 2) Jasně, jsem laik (zajímající se). Nejvíc podobná se mi zdála strana bez lodžií, tedy ta s okny, kde jsem si ale též všiml, že počet oken v řadě neodpovídá (např. 3+2 místo 3+3). Takže máte pravdu, obě strany jsou rozdílné 🙂
Dobrý den,
ty paneláky, jsou typ BP70-OS, jsou to blokopanelové domy dovezené z Ostravy v rámci mezikrajové výpomoci. Podobně jsou v Letňanech i další typy paneláků z Moravy, snad právě proto mají místní ulice názvy po moravských městech a obcích. Havířovská se odlišuje jak těmi koncovými řadovými sekcemi s lodžií přesunutou na štít, tak i těmi středními sekcemi, které mají mezi lodžiemi o jednu místnost méně (dvě okna místo tří). Nicméně jak ty koncové tak i ty zmenšené řadové sekce jsou typové, nejedná se o atypy. Mezi domy této soustavy patří i Křivoklátská 436-7, což je v Letňanech jediný zástupce této soustavy v nízkém provedení bez výtahu.
BP70-OS jsou na více místech Prahy, než jen v Letňanech.