Konstrukční soustava

VP-OS

pi VPOSKonstrukční soustava VP-OS je soustava obytných věžových domů stavěných na Ostravsku. Výstavba této soustavy probíhala od první třetiny 80. let až do počátku let devadesátých. Jedná se o jedny z nejvyšších celostěnových věžových domů.



KONSTRUKČNÍ SOUSTAVA VP-OS – Záložky
-Úvod (zde jste)
Charakteristické prvky
Vývoj
Konstrukce
Místa výstavby
Sekce
Společné prostory / Sklepy
Zajímavosti


Charakteristické prvky
Věžové domy VP-OS mají několik charakteristických prvků, podle kterých je snadno poznáte.

Krajní vystouplý modul
Hlavním rozpoznávacím prvkem věžových domů VP-OS je krajní vystouplý modul na straně bez lodžií. Tento vystouplý modul má velikost jedné běžné místnosti. Na historické fotografii níže je v levé části vidět čerstvě dostavěný červený VP-OS s dobře patrným vystouplým modulem.


Poslední dvě podlaží jsou neúplná
Na předním průčelí je střed s lodžiemi předsazený a na zadním průčelí je střed s chodebním traktem zapuštěný. Tato středová předsazená/ustoupená část vždy nad posledním typickým podlažím stoupá ještě o dvě podlaží výše. První z těchto neúplných podlaží je obytné, druhé slouží jen jako strojovna výtahů a nezapočítává se do počtu podlaží.DSC08644
Zakončení lodžií
Zakončení lodžií (mimo těch na předním průčelí) je zajímavě provedeno ozdobným panelem, který přesahuje před lodžiové stěny.VP-OS zakončení atiky lodžie2


Vývoj

Věžové domy konstrukční soustavy VP-OS mají poměrně zajímavý nepřímý vývoj. Pro pochopení tohoto vývoje je potřeba zabrousit trochu do historie Ostravské panelové výstavby.
Konstrukční soustava T06B je celorepublikově velmi rozšířená a v rámci jednotlivých krajů různě modifikovaná. Vznikaly tak varianty s různými přídomky v názvu jako např. T06B-OL (Olomoucká varianta). Jednou z těchto variant byla i Ostravská T06B-BTS, kdy BTS odkazuje na název Ostravského stavebního podniku BYTOSTAV. Bytostav zpracoval tuto krajskou variantu T06B a v Ostravě i okolí v ní vzniklo mnoho bytů. Soustava T06B-BTS obsahovala jak řadové sekce tak i věžové. Právě věžové domy T06B-BTS jsou základem pro budoucí VP-OS. Zajímavostí je, že T06B-BTS jsou nejčastějšími věžáky v Ostravě a stavěly se dokonce i v Praze.

Při pohledu na tyto věžové domy můžete již vidět určitou podobnost s věžáky VP-OS. Zejména částečné poslední podlaží a zakončení lodžií u střechy.

Výška věžových domů T06B-BTS byla vždy 13 nadzemních podlaží (poslední podlaží bylo pouze částečné). Věžové domy T06B-BTS byly v malém množství stavěny také v upravené variantě. Úprava spočívala právě ve zvýšení podlaží a to na konečných 17. Úprava se netýkala jen počtu podlaží, ale také dispozice. Nově se tak na scéně objevil krajní vystouplý modul, typický pro VP-OS a lodžie na zadním průčelí. Obvodový plášť byl stejně jako u klasických BTS – stále parapetní s meziokenními pilířky, zachována zůstala i velká okna. Právě velká okna a to zejména na části fasády s výstupkem jsou hlavním rozpoznávacím znamením oproti VP-OS.


Dům na fotografiích výše byl v minulosti zateplen a jeho fasáda je tvořená trapézovými plechy. I přesto je zachováno původní členění a je tak dobře vidět ve kterých místech byly parapetní panely a meziokenní pilířky. Těchto upravených T06B-BTS vzniklo pouze 7 kusů a to se ještě od sebe vzájemně mírně odlišují. Právě z těchto upravených T06B-BTS přímo vychází konstrukční soustava VP-OS.


Důvodem proč vznikla zcela nová soustava VP-OS, která ale vlastně až tak nová není (viz výše) je obvodový plášť. Obvodový plášť soustavy T06B-BTS nestačil novým tepelně technickým požadavkům na obvodové pláště a navíc byly v té době v bytové výstavbě na Ostravsku upřednostňovány nové konstrukční soustavy OP 1.11 a OP 1.13. Právě ze soustavy OP 1.13 čerpají věžové domy VP-OS prvky obvodového pláště. U soustavy OP 1.13 naleznete na průčelích pórobetonový, spínaný obvodový plášť a na štítech sendvičový celostěnový plášť – totéž platí pro VP-OS. Užitím technologie obvodového pláště ze soustavy OP 1.13 se z VP-OS staly hybridy, které ačkoliv stále jednoznačně spadají pod soustavu T06B, jsou brány jako součást soustavy OP 1.13, která byla pro výstavbu na Ostravsku v 80 letech spolu s OP 1.11 jedinou schválenou soustavou. Není proto náhodou, že prakticky všechny VP-OS se nacházejí na sídlištích vystavěných v soustavách OP 1.11 a OP 1.13. Soustavu VP-OS již nevyvíjel n. p. Bytostav ale Ostravský Stavoprojekt. Zkratka VP-OS značí Věžový OP1.13 Ostrava Stavoprojekt.

První dům konstrukční soustavy VP-OS Vznikl v roce 1983 v Ostravě Hrabůvce a jeho výstavba byla naštěstí zdokumentována. Na fotografiích níže je zachycená výstavba právě onoho prvního VP-OS. Druhá fotografie kde se již staví vedlejší blok byla pořízena o pouhý týden později, rychlost výstavby byla tedy přibližně pět podlaží za týden.



Poslední VP-OS byl dostavěn v roce 1990.


Konstrukce

Díky původu v soustavě T06B-BTS má konstrukční soustava VP-OS charakteristické prvky ze systému T06B jako například jednotný rozpon 3,6 m a převážně příčný nosný systém.

Jedná se o celostěnovou konstrukční soustavu s kombinovaným nosným systémem (převážně příčným), který je doplněn podélně ztužujícími stěnami.
Příčné nosné železobetonové stěny mají tloušťku 200 mm a stejnou tloušťku mají i podélně ztužující stěny. Na příčných nosných stěnách jsou uloženy stropní panely o délce 3600 mm a tloušťce 150 mm. Jejich hloubka se pohybuje v rozmezí od 1,2 do 3,6 m (skokově vždy po 600 mm). Stropní panely jsou železobetonové a plné – jsou po konstrukční stránce shodné s těmi u OP 1.13. Příčky jsou železobetonové a mají tloušťku 80 mm.

dsc 037Obvodový plášť na průčelích je nenosný. Jeho tloušťka je 300 mm a je vyroben z pórobetonu. Jedná se o spínaný obvodový plášť, kdy každý dílec sestává z parapetního panelu a dvou meziokenních pilířků – ty jsou k parapetnímu panelu přichyceny spínáním. Výsledkem je celostěnový panel ve tvaru U. Spínané pórobetonové dílce byly již v panelárně osazeny okny, což urychlilo výstavbu. Spáry mezi jednotlivými částmi spínaných dílců jsou vyplněny trvale pružným tmelem a stejně tak i všechny ostatní spáry mezi panely. Detail spínaných dílců je na fotografii vedle tohoto textu.

Obvodový plášť na štítech je vrstvený (sendvičový) a je v určitých částech štítů nosný. Tento obvodový plášť doplňuje soustavu vnitřních příčných nosných stěn. Jeho skladba je následující: 150 mm vnitřní nosná železobetonová vrstva, 80 mm polystyrénová tepelná izolace a 70 mm vnější betonová vrstva s fasádou. Celková tloušťka štítového obvodového pláště je tedy 300 mm.

Předsazené lodžie na předním průčelí jsou oproti všem zbývajícím odlišně provedeny. Moduly na které navazují jsou mírně předsazeny před průčelí a lodžiové stěny jsou v podstatě jen prodloužené příčné nosné stěny. Lodžiové stěny jsou obloženy lodžiovými příložkami kvůli tepelným mostům.
Předsazené lodžie na štítu a zadním průčelí mají lodžiové stěny bodově kotveny k nosnému obvodovému plášti a v případně zadního průčelí k osám nosných stěnám. Podlahy lodžií jsou kladeny na lodžiové stěny. Zábradlí lodžií je kovové s mřížemi. Je kotveno bodově do lodžiových stěn.

Schodiště je dvojramenné, prefabrikované s teracovým povrchem na stupních. Teracový povrch je i na podestách a mezipodestách. Schodišťové prostory jsou stavebně odděleny od zbytku chodby.
Konstrukční výška podlaží je 2800 mm z toho 2615 mm je světlá výška místností.

Střecha je rovná s vnitřním spádem. Jedná se o jednoplášťovou střechu. Na stropních panelech posledního podlaží je násyp z Agloporitu o síle 115 mm, na násypu jsou uloženy izolační desky Polsid (50 mm polystyrén s povrchem z asfaltového pásu). Na desky Polsid bylo položeno hydroizolační souvrství.

Fasáda byla na domy nanášena až po smontování a zpravidla zůstaly přiznané všechny spáry. Spáry byly zatmeleny černým, trvale pružným tmelem.


Nosný systém: Kombinovaný, převážně příčný nosný systém s podélným ztužením.
Rozpon: 3,6 m. Malorozponová konstrukční soustava.
Obvodový plášť: Průčelí nenosný pórobetonový tl. 300 mm. Štíty – sendvičový nosný tl. 300 mm (150 mm vnitřní nosná ŽB vrstva, 80 mm polystyrénová izolace, 70 mm vnější ŽB vrstva vč. fasády)
Nosné panely: Příčné nosné panely jsou železobetonové, plné, tl. 200 mm. Stejné jsou i podélně ztužující panely.
Stropní panely: Železobetonové, plné, tl. 150 mm.
Příčky: Železobetonové s tloušťkou 80 mm.
Spáry: Přiznané spáry – na průčelích velmi úzké na štítech široké. V obou případech vyplněny trvale pružným tmelem černé barvy.
Výška podlaží: Konstrukční výška podlaží je 2.80 m, světlá výška podlaží je 2.60 m.
Bytová jádra: Umakartová typ B9
Střecha: Plochá jednoplášťová střecha s vnitřním spádem.


Místa výstavby
Konstrukční soustava VP-OS byla stavěná na Ostravsku – tedy zejména v Ostravě a nejbližších městech.

Místa výstavby a počty kusů:
Ostrava 25 ks
Frýdek Místek 8 ks
Havířov 4 ks
Opava 2 ks

Pro VP-OS na Ostravském Jižním Městě jsou typické červené pruhy přes dvě podlaží a také spojení několika sekcí navzájem. Právě Ostrava Jih je rodištěm VP-OS a nachází se jich zde nejvíce ze všech lokalit, ve kterých byly tyto domy stavěny. Na historické fotografii je zachycený čerstvě dostavěný blok tří VP-OS jejichž zrození jste mohli vidět na fotografiích výše.



Nejnižší VP-OS stojí v Opavě. Oba tamní věžáky mají pouhých 11 podlaží. Fotografie pocházející ze stránek staraopava.cz zachycující mimo jiné tamní nízké VP-OS byly pořízeny při dokumentaci ničivých povodní v roce 1997.
Ve Frýdku Místku měly všechny VP-OS specifickou hnědou fasádu.



Sekce

Sekce byly k sobě v Ostravě a Frýdku Místku spojovány s velkým úskokem a vznikly tak zajímavé struktury. Ostravské napojení je poněkud nešťastné, neboť levý spodní byt sekcí napojených na vedlejší sekce má svá okna velmi blízko fasádě vedlejší sekce. O něco lépe je to vyřešeno ve Frýdku Místku, kde je úskok o něco větší.

U konstrukční soustavy VP-OS existuje jediná sekce, která se stavěla ve všech městech. Tato sekce nabízí na typickém podlaží 5 bytových jednotek. Označení sekcí je následující – počet podlaží vč. částečného podlaží následuje lomítko a číslice s počtem bytů na typickém podlaží. 17. podlažní dům tak má označení „VP-OS 17/5“.
VP-OSTypické podlaží konstrukční soustavy VP-OS

Čtyři z pěti bytů jsou o velikosti 3+1 a pátým bytem je 2+kk.
Byty 3+1 jsou poměrně povedené, zejména jejich velká obdélníková chodba. Byty 3+1 jsou si velmi podobné (s výjimkou bytu číslo 4). Rozdíly jsou pouze drobné, například byt č. 1 nemá lodžii jinak je zcela identický s bytem číslo tři, který lodžii má.
Byt číslo 5 vychází z bytu číslo tři, má ale prohozené pokoje a namísto do většího vede vstup z chodby do menšího.
Byt číslo 4 je zajímavý zejména tím, že obsahuje pokoj ve výstupku a jeho dispozice je tak od zbývajících 3+1 značně odlišná.
Byt s číslem 2 je o velikosti 2+kk a zaujme především dvěma lodžiemi. Vadou na kráse je mu menší typ bytového jádra.


Na nástupním podlaží ustoupil byt 2+kk společným prostorům. Konkrétně jedna jeho polovina slouží jako přístupová chodba se vstupní halou, druhá pak jako technická místnost s úklidovou komorou.
VP-OS nastupNástupní podlaží konstrukční soustavy VP-OS


Poslední podlaží ve věžových domech VP-OS obsahuje pouze jeden byt 2+kk, který je identický jako v typických podlažích. Do toho podlaží již výtahy nazajíždějí a to i přesto, že svou strojovnu mají ještě o podlaží výše. Obyvatelé zmíněného bytu musí tedy vždy jít jedno podlaží pěšky. Komora k tomuto bytu, která je na chodbě je velmi velká a má rozlohu tří klasických komor. V podstatě celá chodba s přístupy do bytů zde patří jen tomuto bytu. Z této chodby se dá také dostat na střechu posledního typického podlaží. Druhý přístup na protější stranu střechy je z druhé chodby vedle výtahové šachty.VP-OS ČPPoslední podlaží s jedním bytem


Po schodech z posledního podlaží se lze dostat ještě o jednu úroveň výše do úplně posledního podlaží, které již není obytné a slouží pouze jako strojovna výtahů a (pseudo) střešní terasa (nepochozí povrch a prvky vzduchotechniky jí příliš k relaxaci nepředurčují).VP-OS SVStrojovna výtahů. Světle šedou barvou je zvýrazněná střešní terasa. Jediný způsob jak se z terasy rozhlédnout je skrze její dvě lodžie.


Následující půdorys vyznačuje nosný systém typického podlaží:
vp-os-nosnev4


Společné prostory

VP-OS SP NPSpolečné prostory těchto věžových domů začínají ve vstupní hale, do které se dostanete po venkovním schodišti. Venkovní schodiště je zapuštěno do domu a je tak kryté před deštěm. V hale se nachází mimo jiné radiátor, protože původní vstupní dveře byly ocelové s jednoduchým zasklením skrz celou vstupní stěnu. Ve vstupní hale se dále nacházejí poštovní schránky a to po obou stranách, protože bytů je zejména v 17. podlažních sekcích opravdu hodně. Celá vstupní hala byla zevnitř zateplená a se sníženým rovněž zatepleným podhledem (zateplení je zakresleno i na půdorysech výše). Zateplení v hale bylo kvůli tepelné pohodě v bytech s ní sousedících. Obrázek napravo popisuje společné prostory.


Jak můžete vidět na předchozích fotografiích, hala byla také obložena keramickým obkladem, tím se v případě VP-OS nešetřilo o čemž se přesvědčíte dále…

Ze vstupní haly se dostanete do menší chodby, která slouží pro přístup do výtahové chodby a lze se z ní také dostat do dvou bytů (často je jeden byt vyčleněn na společné prostory – kočárkárna, místnost na schůze atd). I v této chodbě jsou na stěnách keramické obklady.


Nyní se nacházíte v chodbě s výtahy, nachází se zde dva nákladní výtahy a také suchovod. Z této chodby se lze dostat na oddělené schodiště z jehož prostor lze dům opustit zadním vchodem. Druhý zadní vchod se nachází v uličce vedle schodišťového traktu.


Schodišťový trakt je zcela oddělený od zbytku společných prostor a to z požárních důvodů – jedná se o samostatný požární úsek. Ostatně z požárních (bezpečnostních) důvodu jsou všude ve VP-OS užity ocelové spojovací dveře zasklené drátosklem. Tyto protipožární spojovací dveře oddělují jak schodiště tak chodby s byty od výtahové chodby. Nad spojovacími dveřmi je vždy nadsvětlík.

Schodiště samotné je dvojramenné s poměrně úzkou mezipodestou. Každé rameno má 8 schodišťových stupňů s teracovým povrchem – ten je i na mezipodestách a podestách. Podesta je rovněž úzká stejně jako mezipodesta, ale zde to tolik nevadí, protože navazuje na další část podlahy. Přechod mezi podestou a podlahou poznáte podle odlišné krycí vrstvy podlahy.

Zrcadlo schodiště nabízí zejména u 17. podlažních sekcí zajímavé průhledy.

IMG_154041665914542Mezipodesta přímo ovlivňuje i vnější vzhled domu, neboť je uložena na obvodovém nosném panelu čtvercového tvaru (půlpanel). Rastr těchto půlpanelů příjemně oživoval zapuštěnou část zadního průčelí. Spáry těchto panelů byly překryty gumovými pásy a tak byl rastr opravdu velmi viditelný. Čtvercové půlpanely jsou vidět na této fotografii, zaměřte se na spodní, špinavější část domu, kde lépe vynikají.


VP-OS SP TPTypické podlaží obsahuje mimo schodišťového traktu také chodbu s výtahy známou již z přízemí a také dvě spojovacími dveřmi oddělené chodby s přístupy do bytů a komor. Tyto chodby k bytům jsou po stranách výtahového prostoru. Denní světlo je do těchto chodeb přiváděno důmyslným systémem: všimněte si na půdorysu vedle textu, že spojovací dveře do bytových chodeb jsou přímo naproti chodebním oknům. Spojovací dveře jsou prakticky celé vyplněny drátosklem a mají i nadsvětlík. Na straně se schodišťovým traktem musí denní světlo procházet ještě přes spojovací dveře s nadsvětlíkem vedoucích do schodišťových prostor.

V chodbách s výtahy na všech podlažích je užito keramických obkladů. Spojovací dveře do chodeb s byty obsahují poměrně netradiční zvonky.

Kromě výše zachyceného keramického obkladu se v domech soustavy VP-OS používal také světlý kabřincový obklad. Tento glazovaný, lesklý obklad byl kladen do vodorovných pásů a to ve stejných místech, jako v případě předchozího obkladu.

Většina VP-OS má 17. nadzemních podlaží a nabízí se z nich skvělé výhledy. Na fotografii níže je výhled ze 17. NP, v pravé části fotografie je vidět střecha nad posledním typickým podlažím včetně části panelu zakončujícího lodžiovou stěnu.IMG_9213


Sklepy
Sklepní prostory odpovídají půdorysu typického podlaží, pouze jsou zde mírně přesunuty a nebo vynechány některé nenosné příčky.
Do sklepního podlaží se dostanete buď výtahy, které zde zajíždějí a nebo po schodišti. V původním stavu byl vstup po schodišti volný, později byly z důvodu ochrany před zloději nainstalovány mříže. Již se mi nepodařilo nalézt VP-OS bez mříží.

Při vstupu ze schodištového prostoru se dostanete do hlavní sklepní chodby. Chodba vychází z chodeb na typickém podlaží. Je zde tedy hlavní část s výtahy a po stranách dvě úzké chodby. V těch jsou namísto komor sklepní boxy a vstupy do bytů zde slouží jako vstupy do jednotlivých částí sklepa. Zajímavostí je obezdívka kolem suchovodu a hydrantu, která musela ve své horní části ustoupit potrubí vedenému u stropu.

Sklepní boxy jsou z dřevěných laťí a nacházejí se po skupinách v prostorách jednotlivých místností. Sklepní boxy nejsou příliš využívány, protože každý byt má svou komoru na patře.

Zajímavostí jsou neosazené zárubně v určitých úrovních sklepů a tak je krásně vidět profilování otvorů pro zárubně.

Zajímavostí je také odhalení rozvodů pod bytovými jádry. Tyto rozvody se mohou nacházet i ve sklepních boxech.


Zajímavosti

Českobratrská, Ostrava
Dvojice VP-OS na ulici Českobratrská v Moravské Ostravě zaujme svým pro tuto soustavu nezvyklým pojetím fasády. Mimo fasádu zaujme tato dvojice také nezvyklým spojením obou sekcí skrze jejich výstupky.VP-OS ceskobratrska

Fasáda těchto dvou VP-OS byla brizolitová ve světle šedém odstínu. Fasáda měla přiznané spáry, které byly vyplněny trvale pružným tmelem. Části fasády, jako je plocha obou na sebe navazujících výstupků a lodžiové zábradlí či stěny (u předních průčelí) byly obloženy trapézovým plechem v červené a bílé barvě. Omluvte prosím zhoršenou kvalitu fotografií, fotografie jsou oskenovány z malých náhledů z dokumentace k tomuto bloku.


Tyto historické fotografie zachycují tento blok těsně po dostavbě, ještě bez brizolitové fasády. Na druhé fotografii stojí za povšimnutí zahlazení spár na spínaných dílcích.


Havířovský atyp
Tento dům stojící v Havířovské městské části Šumbark je zajímavý ze dvou důvodů. Tím nejviditelnějším je chybějící vystouplý krajní modul, díky čemuž vypadá tento dům jako mrzák. Posuďte sami:

Proč tento dům nemá výstupek? Údajně při výstavbě byly velmi silné, neustupující deště, které podmočily základy již několik pater rozestavěného domu a výstupek byl samozřejmě nejzranitelnější součástí stavby. Výstupek byl následkem podmočení oslaben, popraskaný a nestabilní, díky čemuž byl rozebrán bez náhrady. Po chybějícím výstupku musely být zavařeny a upraveny otopné rozvody, které vedly i do výstupku. Dále se musely zazdít dveře, které měly vést do pokojů ve výstupku. Volná plocha namísto výstupku měla odlišnou fasádu, než zbytek domu a pravděpodobně musela být i nějakým způsobem zateplená, protože tuto již obvodovou stěnu tvořil vnitřní stěnový dílec se zazděným dveřním otvorem. Základy této strany domu byly vyztuženy, zejména v místě pro výstupek. VP-OS mrzakDům by byl do sekce zajímavosti umístěn i kdyby se mu nestala příhoda s výstupkem. Tento dům byl již totiž přímo vyprojektován s odlišnou dispozicí. Změna dispozice se týká prostředního bytu 2+kk, ze kterého jsou v tomto domě dvě garsoniéry. Tato změna má za následek, že předsazené lodžie na průčelí jsou ještě více předsazené včetně modulů, to aby bylo v garsoniérách více místa. Více napoví přiložený srovnávací půdorys.mrzakvsstandard
Rozdílné předsazení modulů s lodžiemi je také dobře vidět na následující fotografii.


Zdroje obrázků:
[1] Zapomenutá Ostrava (FB skupina)
[2] MHD-Ostrava
[3] Hrabůvka v zrcadle starých fotografií (FB skupina)
[4] staraopava.cz
[5] Internet, autor neznámý
[6] Archív města Ostravy, digitální badatelna

16 komentářů u „Konstrukční soustava

VP-OS“

  1. Ještě bych i já doplnil, že dvojgarsoniéry jsou i ve věžácích na Varenské ulici v Ostravě. Bydlím zde docela dlouho tak mě ten nákres v garsonierách jako 2+kk hodne zaskočil. Nicméně mile.

    1. Dobrý den, dvojice věžáků na Varenské ulici je typ T06B-BTS, ze kterého vznikl VP-OS. Jedná se o mezivývojové kusy, které jsou nepřímo popsány i zde v úvodu článku v sekci vývoj. Ovšem půl roku zpět jsem zjistil, že i ve skutečných VP-OS se nachází dispozice se šesti byty na patře (dvě garsnoky místo 2+kk) a to právě na sídlišti Fifejdy.

      Váš dům je důležitým milníkem ve vývoji ostravských věžáků, neznáte náhodou správce, nebo někoho, kdo by měl dokumentaci? Navíc tyto domy se musely zpevňovat, protože panelárna šidila panely a při této výšce se to již projevilo. O tomto problému bych se také rád dozvěděl něco více (třeba od sousedů v nižších patrech, kde se zpevňování provádělo).

  2. V tom nejvyšším patře musí být v létě pěkně horko. Nemáte nějaké svědectví, jak se tam nahoře bydlí?

    1. Ano mám postřehy, sám jsem se o tyto byty zajímal – mám rád výškové výhledy. Ve všech bytech pod střechou je v létě příliš horko a zde to je ještě umocněno absencí sousedních bytů. Takže ano, je tam pěkné horko.

  3. Dobrý den,

    u článku o atypickém panelovém domě VP-OS v Havířově jsem narazil na nesrovnalost. Píšete zde: „Výstupek byl následkem podmočení oslaben, popraskaný a nestabilní, díky čemuž byl rozebrán bez náhrady.“ Můj otec bydlel v přiléhajícím „klasickém“ VP-OS a osud vedlejšího paneláku mi častokrát vykládal. Výstavba těchto paneláků totiž probíhala za mrazivých dní a během jejího dokončování došlo k vzestupu teplot, čímž podloží znestabilnělo a výstupek nebyl rozebrán, ale rozebral se sám tak, že došlo k jeho samovolnému zřícení – naštěstí v době, kdy v tomto domě ještě nikdo nebydlel :-).

    1. Dobrý den,
      ano již jsem se o tom dozvěděl a to asi měsíc po vydání článku. Docela jsem rozhodil sítě a o této havárii toho již hodně vím. Dokonce je tu i šance, že budou fotky! 🙂 Nové informace budou doplněny při plánované aktualizaci, ve které přibudou také informace o původních výtazích, oknech a ostatním vybavení,jako jsou bytová jádra. Přibudou také videa, např jízda původním výtahem, procházka společnými prostory. Původní okna se nacházejí už jen v jednom jediném bytě (!) ze všech VP-OS, chystám se jeho obyvatelé navštívit, snad nebudou příliš nedůvěřiví 🙂 Jestli si pamatujete nějaké bližší detaily, tak se, prosím, ozvěte na můj email marian@panelaky.info

  4. Dobrý den,
    zajímal by mě rozpor v tlouštce stropů mezi jednotlivými byty. Tlouštka (síla) stropních panelů se v tomto článku uvádí 150mm, ale rozdíl mezi světelnou výškou pokojů (2600mm) a celkovou výškou (2800mm) je 200 mm. Bydlím v domě VP-OS v Bělském lese a po změření tlouštky stropu na schodišti mi také vychází 200 mm. Že by na stropě (podlaze) byla ještě hrubší vrstva nějakého potěru?

    1. Dobrý den,
      dle projektu je na stropních panelech v bytech betonový potěr tloušťky 33 mm a 2 mm PVC. Tzn podle projektové dokumentace by světlá výška místností měla být zde uváděných 2615 mm. Samozřejmě realita je asi jiná než na papíře a během výstavby se tloušťka potěru nemusela přesně dodržet. Mezipodesty a podesty na schodišti by měly mít skutečně 200 mm – tento detail jsem v článku zapomněl zmínit.

  5. Skvělý rozbor, moc mě zajímá stavební vývoj na Ostravsku, typy jednotlivých domů a věřím, že zde postupně podrobně rozeberete co nejvíce typů panelový domů, popřípadě i typizovaných cihlových domů (socrealismus a dvouletky z 50. let T1 až T20).
    Do VP-OS se budu zrovna stěhovat, takže je náhoda, že se o tomto domě něco dozvím. V porovnání se starším T06-BTS je výhodou lepší využití společných prostor, kde se našlo místo pro užitečné komory. U starších T06B-BTS byla jediná komora prostor vedle koupelny (který je i ve VP-OS). Jako nevýhodu vidím napojování sekcí, kvůli kterému musel jeden byt přijít o lodžii a okna sousedících sekcí jsou velmi blízko. Tohle nebylo zrovna dobře vymyšleno, já osobně bych věžáky nenapojoval vůbec a raději bych dopřál i tomu čtvrtému bytu lodžii. Ona série 2-3 věžáků vedle sebe už vytváří celkem hrozivou uzavřenou hradbu, kdežto samostatně stojící věžák působí elegantním vzdušným dojmem.
    Jinak většinu typů paneláků rozeznám (kromě zde již popsaných soustav například T06B, věžáky VM-OS, BM70-OS), ale u některým méně typických váhám, například věžáky bez balkónů u křižovatky Horní a Plzeňská (GOS ?), jiné celkem netypické věžáky na Oráčově ulici (T02?) nebo Hokejky v Hrabůvce (nějaký typ GOS?)

    1. Děkuji za chválu rozboru.

      Na úvod bych Vás požádal, pokud je to možné, abyste ve svém novém bytě ve VP-OS vyfotil nějaké původní vybavení, je-li dochováno. Návod je v sekci „Váš panelák“. Tento rozbor totiž ještě stále není kompletní. Chybí popis právě bytového vybavení, výtahů (ty byly velmi zajímavé) a oken.

      Cihlové konstrukční soustavy zde budou rozebrány také, je to nedílná součást vývoje paneláků. Některé z „téčkových“ soustavy byly stavěny dokonce formou blokopanelů (větší bloky z předem naskládaných cihel).

      K VP-OS bych ještě doplnil, že výstupek původně nebyl zamýšlen jako prostředek k napojení dalších sekcí (všechny věžáky T06B-BTS s upravenou dispozicí jsou solitéři). Výstupek byl čistě pro parádu (mi se líbí) a celá strana s výstupkem byla v původním provedení (u upravených T06B-BTS) velmi povedená a to díky pásovému členění obvodového pláště (fotografie budou v budoucím článku o soustavě T06B-BTS.

      V Ostravě byly čtyři hlavní soustavy odvozené od T06B a o všech se zde časem dočtete. Dále vznikly takové malosériové soustavy odvozené z T06B, jako například Vámi zmiňované věžáky na Oráčově ulici. Na našem FB je fotka jednoho z nich před rekonstrukcí. I tyto malosériové soustavy zde budou popsány, některé jsou velmi zajímavé, např v Porubě v nich jsou i mezonetové byty.

      Věžáky VM-OS i soustava BP70-OS (BP od slova BlokoPanel) zde budou podrobně také rozebrány. Tyto soustavy ač jsou obě naprosto odlišné jsou každá svým způsobem velmi zajímavé.

      Soustava G-OS je v Ostravě velmi častá a má mnoho variant a sekcí, je velmi rozsáhlá a článek bude jeden z nejdelších. Do této soustavy spadají Vámi zmiňované hokejky v Hrabůvce a i věžáky na křižovatce Horní x Plzeňská – jedná se o samostatně stojící řadové sekce z hokejek, byť mají trochu změněné dispozice.

  6. Jeste bych pokracoval dále ve svém predeslém príspevku. Trochu jsem pátral po MS kraji po dalsích VP-OS a nasel jsem 2 kusy postavené v Karviné (ulice studentská), co se týká Havírova, tak jsem nasel 4 kusy (Lidická 2 kusy vcetne atypu, Sumbark – ulice Mládí 1 kus a na krizovatce Moskevská X Mánesova take 1 kus). Co se týce Frýdku-Místku, pak jsem nasel pouze 7 kusu z 8 Vámi uvádených, a to sice vse na ulici Novodvorská. Mozná se pletu, ale ve Street view modu to jde videt celkem pekne. Velmi casto, tam kde jsou T06 BTS vezáky, tam se také nachází VP-OS.

    1. Oba domy v Karviné nejsou typ VP-OS, ale upravená soustava T06B-BTS. Ten vyšší z Karvinské dvojice je přímo zde v článku, v sekci Vývoj nafocen. Ve Frýdku je ten osmý VP-OS schovaný na ulici M. Chasáka 3149. Co se Havířova týče, máte pravdu, skutečně tam jsou 4 kusy. Ten chybějící kus dobře znám a vím o něm, nechápu jak jsem na něj mohl zapomenout. Děkuji Vám za upozornění, již jsem to opravil.

  7. Dobrý den,
    dokumentace k této konstrukcní soustave je opet velice povedená. Tento typ panelového domu dobre znám i co se týká interiéru a mohu ríci, ze je to velmi zajimavy panelový dum. Jen bych chtel podotknout, ze asi mate chybu v poctu kusu postavených v Ostrave. Uvádíte císlo 25 kusu, ja jsem ale napocital 28 kusu. A to sice: 3 kusy MO Dubina, 10 ks MO Belský les, 5 ks MO Zábreh, 5 ks MO Fifejdy (Sládkova, Gen. Píky), 3 kusy poblíz ulice Nádrazní v Centru Ostravy, 2 kusy o neco dále na ulici Soukenická. Ale to je pouze detail. Pro mne osobne jsou dulezitejsi informace ohledne rozlození sekcí a o rozmerech obecne. Dekuji Vám za dalsí zdokumentovanou konstrukcni soustavu a tesím se na dalsí. P.S.: Omlouvám se za psaní bez hácku a dalsí diakritiky – písi z pocítace, který neumoznuje pouzívání tohoto.

    1. Dobrý den, děkuji za pochvalu článku. Co se počtu kusů týče, tak na ulici Nádražní se nacházejí upravené T06B-BTS (3x) a stejně tak i na ulici Sládkova (2x). Upravené T06B-BTS jsou zmíněné v odstavci o „Vývoj“ v tomto článku). Čistokrevných VP-OS je tak v Ostravě skutečně jen 25 kusů.

      1. Dobrý den,
        dekuji za vysvetlení. VP-OS a T06B-BTS upravená verze jsou si velice podobné a mé laické oko to nebylo schopno rozpoznat. Ale snad jsem nasel vsechny VP-OS a upravené T06B-BTS v nasem regionu. Omlouvám se, nekdy jsem hnidopich. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *