Konstrukční soustava

OP 1.31

Možná největší zajímavostí této konstrukční soustavy je to, že jí lze označit jako porevoluční. S výjimkou prvního prototypu a několika málo bloků, byly všechny domy OP 1.31 dokončené až po Listopadu 1989 a s trochou nadsázky je lze označit za „kapitalistické paneláky“. Jedná se o vůbec nejmladší konstrukční soustavu v ČR.

>Zobrazit seznam aktualizací<

Vydáno 2. 3. 2016.

26. 3. 2016: Nahrány zcela nové půdorysy, doplněna sekce 42144KL.

10. 6. 2016: Doplněny půdorysy nástupních podlaží + půdorysy označující nosné zdi.

18. 12. 2016: Doplněn celkový počet bytů vystavěných v soustavě OP1.31



KONSTRUKČNÍ SOUSTAVA OP 1.31 – Záložky
-Úvod (zde jste)
Charakteristické prvky
Vývoj
Místa výstavby
Konstrukce / Obvodový plášť / Lodžie
Okna
Schodišťové prostory / Výtah
Bytová jádra
Sekce / Řadové
Zajímavosti


Charakteristické prvky
Lodžie
Nejvýraznějším charakteristickým prvkem jsou bezesporu zavěšené lodžie se specificky tvarovanými bočnicemi.


Atika
Atika je zdobená vodorovnými drážkami, které ukrývají větrací otvory do dvouplášťové střechy. Drážky se nenacházejí na atikách ve sloupech bez oken (štíty, úskoky..).


Chodební trakt
Chodební trakt je zapuštěný, plynule navazuje na strojovnu výtahu.
Chodební okna jsou úzká, umístěna u podlahy a stropu. Jsou nesymetricky umístěna více vpravo.


Rozvržení oken
Okna v modulech 4.2 m mají nezvyklé rozvržení, kdy je otevíravé/sklopné křídlo umístěno mezi dvěma otočnými, případně je nahrazeno meziokenní izolační vložkou.


Členitý půdorys
Půdorys všech sekcí OP 1.31 rozhodně není nudný kvádr. Každá sekce je modulově rozšířená ve svém středu, spolu s naopak zapuštěným chodebním traktem je výsledný půdorys mnohem členitější, než u většiny konstrukčních soustav.


Vývoj a prototyp
Vývoj této konstrukční soustavy začal v druhé polovině 80 let v Ostravském podniku Stavoprojekt. Soustava OP 1.31 je nástupcem konstrukční soustavy OP 1.11 a částečně z ní vychází po stránce konstrukční. Prototyp OP 1.31 byl dostavěn v roce 1988 v Ostravě Porubě. V prototypu byly ukázkově zařízené byty, které byly veřejně přístupné a ukazovaly tak budoucnost panelové výstavby. Konstrukční soustava OP 1.31 měla postupně vystřídat tehdy dominantní soustavu OP 1.11, ale tyto plány přerušila revoluce v roce 1989. Ještě v roce 1989 byly rozestavěny některé bloky již sériových OP 1.31, drtivá většina domů ale byla dostavěna až po revoluci. Tyto panelové domy se stavěly až do roku 1994. Proto lze OP 1.31 označit za kapitalistické paneláky, prakticky všechny je už totiž stavěli až po revoluci – ale podle komunistických projektů.

Ověřovací objekt
Ještě před stavbou prvního prototypu byl vystavěn tzv. ověřovací objekt, což byla klasická bodová sekce OP 1.11. Byla vystavěna způsobem a z dílců, jaké byly zamýšleny u OP 1.31. Na tomto objektu se tedy ověřily tvary a způsoby uchycení jednotlivých dílců. Tento ověřovací objekt svým provedením obvodového pláště vůbec nezapadá k ostatním OP 1.11. Způsob estetického provedení obvodového pláště je stejný, jako na prototypu OP 1.31, který je popsán hned pod tímto ověřovacím objektem.

Prototyp OP 1.31
Prototyp OP 1.31 byl vystavěn v roce 1988 v Ostravě Porubě. Prototyp se skládá ze dvou osmipodlažních sekcí. V době realizace prototypu ještě nebyly k dispozici všechny dílce potřebné pro výstavbu OP 1.31 a tak bylo užito dílců pro OP 1.11 a ty byly v některých případech i modifikovány směrem k OP 1.31. Z toho důvodu má prototyp několik výrazných odlišností, zejména v obvodovém plášti. Pro obvodový plášť bylo užito dílců OP 1.11, ty mají v případě těch s okenním otvorem tvar písmene U, tedy bez nadpraží oken. Ve standardních OP 1.31 jsou obvodové panely klasického tvaru s otvorem pro okno s nadpražím. Chodební panely jsou rovněž z OP 1.11 a tak jsou u nich dvě klasická, velká čtvercová okna, nikoliv malá úzká okna u podlahy a stropu typická pro OP 1.31. Obvodové dílce, na kterých jsou zavěšené lodžie, byly již při výrobě vyztuženy, aby unesly tíhu lodžií.


Lodžie se od sériové výstavby poměrně odlišují, zejména z profilu, kdy jejích bočnice mají jiný tvar a jsou mnohem nižší než u sériové výstavby.


Prototyp se skládá ze dvou sekcí, každá je dispozičně odlišná. Tyto sekce se užívaly i v sériové výstavbě. V době mého focení již byla jedna sekce opravdu nevkusně zateplena, na druhé již byly z části vyměněné okna. Přesto se ještě dalo co dokumentovat.
Stejně jako u ověřovacího objektu bylo i zde užito zdobných prvků z keramiky. Parapety oken jsou opět z keramických tvarovek, okolí oken patřících ke kuchyním na krajích každé sekce bylo obloženo keramickými obklady. Zábradlí lodžií bylo obloženo keramickými reliéfy. Štítové panely a panely chodebního traktu mají povrch z vymývaného betonu. Zbývající panely mají povrch ze sypané drti.

Dalším rozdílem oproti sériovým OP 1.31 je umístění výtahové šachty a s tím související rozmístění schodišťových ramen. Dispozice těchto prostor byla u prototypu převzata z OP 1.11 (dílce pro OP 1.31 ještě nebyly vyráběny) a tak se výtahová šachta nachází na kraji a vedle ní schodišťová ramena. U sériových OP 1.31 je výtahová šachta uprostřed, mezi schodišťovými rameny.

Prototyp byl zateplením naprosto degradován a z krásného domu je dnes ostuda daného místa. Na fotografiích výše je jedna polovina již zateplena světlou, pistáciovou barvou. Všechny zajímavé keramické detaily jsou ztraceny a dům působí velmi nudně – stejně jako zbývající zateplené paneláky. Dnes je zateplena i druhá polovina a samozřejmě má naprosto odlišnou barvu! dům dnes vypadá zkrátka opravdu hrozně.

OP 1.31 prototypPůdorys prototypu OP 1.31, rozmístění lodžií odpovídá čtvrtému podlaží

První sériový blok OP 1.31
První sériové bloky OP 1.31 byly vystavěny na dohled od prototypu. Jejich výstavba započala v roce 1989 a byla dokončena v roce 1991. Celkem byly vystavěny tři bloky, které dohromady čítají 13 sekcí.

Všechny fotografie těchto bloků pochází z internetu, já je nestihl vyfotit před zateplením. Část fotografií by měla pocházet ze studijních materiálů pro FAST-VŠB a část od firem realizujících zateplení konkrétních bloků.


Jak můžete vidět výše, sériová výstavba přišla o keramické zdobení. Zůstaly jen kabřincové obklady na soklu a v okolí vstupů. Keramické tvarovky zůstaly jako parapety pouze na lodžiích, okna mají již standardní plechové parapety. I přes ochuzení zdobných prvků vypadá sériová výstavba stále zajímavě a to hlavně díky lodžiím a členitým půdorysům.


Místa výstavby
Konstrukční soustava OP 1.31 byla stavěna pouze v Severomoravském kraji. Vzhledem k tomu, že tato soustava byla stavěna až po revoluci, nebyla výstavba nijak masivní. Proto se dají jednotlivé bloky a sekce v různých městech snadno spočítat a výsledky vám přináším zde:

Ostrava – 18 sekcí v pěti blocích (včetně prototypu)
Nový Jičín – 18 sekcí v pěti blocích
Frýdek-Místek – 14 sekcí ve dvou blocích
Havířov – 13 sekcí v jednom bloku
Frýdlant nad Ostravicí – 9 sekcí ve dvou blocích
Opava – 5 sekcí v jednom bloku
Kopřivnice – 2 sekce, o kterých se více dočtete v zajímavostech na konci článku.

Celkem bylo v soustavě OP1.31 vystavěno 1 734 bytů.

Nový Jičín je jediné město, které má sídliště vystavěné z OP 1.31. Jedná se o malé sídliště s názvem Loučka, které je vystavěno převážně z domů OP 1.31. Všech 18 Novojičínských sekcí se nachází právě na tomto sídlišti. Na následujících fotografiích je sídliště zachyceno v roce 2015. Poslední obrázek je výřez z mapy, na které jsou červeně zvýrazněny bloky OP 1.31.


Konstrukce
Konstrukční soustava OP 1.31 vychází ze soustavy OP 1.11. Díky tomu má rozpony 3.0 m a 4.2 m. Rozpon 2.4 m, který měla konstrukční soustava OP 1.11, byl u OP 1.31 vynechán. Nosný systém je příčný, nově ale ve středech sekcí také podélný a to díky větší hloubce sekcí. Dalo by se tedy mluvit o kombinovaném nosném systému.

Nosný systém: Kombinovaný, převážně příčný nosný systém. Celostěnové panely.
Rozpon: 3.0 m a 4.2 m. Malorozponová konstrukční soustava.
Obvodový plášť: Sendvičový tl.300 mm (150 mm vnitřní ŽB vrstva, 80 mm polystyrénová izolace, 70 mm vnější ŽB vrstva vč. fasády)
Nosné panely: Nosné panely jsou železobetonové, plné, tl. 150 mm.
Stropní panely: Železobetonové, plné, tl.150 mm s nulovými podlahami.
Příčky: Betonové s tloušťkou 80 mm.
Spáry: Spáry jsou vždy přiznané a na průčelích i štítech jsou vyplněné trvale pružným tmelem.
Výška podlaží: Konstrukční výška podlaží je 2.85 m, světlá výška podlaží je 2.65 m.
Bytová jádra: B10
Střecha: Plochá dvouplášťová střecha s vnitřním spádem.


Obvodový plášť
Obvodový plášť je z celostěnových panelů, které mají fasádu ze sypané drti nebo hladkou fasádu. Obvodové panely mají tloušťku 300 mm a jsou sendvičové – od výroby zateplené polystyrénem. Jejich skladba je následující: 150 mm vnitřní železobetonová vrstva, 80 mm polystyrénová izolace a 70 mm vnější železobetonová vrstva s fasádou. Spáry jsou vždy řešené jako přiznané a jsou vyplněné trvale pružným tmelem. Panely na kterých jsou zavěšené lodžie, mají téměř vždy hladkou fasádu.


Lodžie
IMG_1218Lodžie jsou bezesporu hlavním poznávacím znamením pro konstrukční soustavu OP 1.31. Jedná se o velice zajímavé lodžie, jak po vzhledové, tak technické stránce. Z technické stránky je zajímavé to, že se jedná o zavěšené lodžie, což je velmi neobvyklé řešení. Zavěšení je typické třeba pro ocelové balkóny u soustavy T06B, zavěšené lodžie jsem ale nikde jinde než u OP 1.31 neviděl. Lodžie jsou zavěšené na obvodových panelech, které jsou z tohoto důvodu více vyztužené. Kontakt mezi stěnami lodžie a panelem je bodový a tak je mezi lodžií a panelem volná spára, viz foto vedle textu. Bočnice lodžie na fotografii vedle textu má fasádu ze sypané drti, toto řešení je atypické a vyskytuje se jen v Havířově, odkud fotografie pochází. Bočnice v jiných městech mají vždy hladkou umělou fasádu MONOFAS.
Po vzhledové stránce zaujmou lodžie svými bočnicemi, které jsou specificky zkosené. Toto zkosení jim dodává nezaměnitelný vzhled, který se stal typický pro domy OP 1.31.

Diskutabilní je vůbec tyto lodžie označovat za lodžie, působí spíše jako balkóny, nicméně originální projektová dokumentace mluví jasně. Tyto lodžie mají i bočnice, sice patřičně zkosené ale mají, čímž splňují jednu z podmínek pro lodžie. Horší je to pak se stropy lodžií, ty totiž tvoří podlaha lodžií o patro výše. Lodžie,které již nad sebou další nemají, jsou bez stropu. Lodžie u soustavy OP1.31 tak ve výsledku docela hybridní.

Lodžie se vyskytují ve dvou velikostech, podle toho, zda jsou umístěné na panelech velikosti 4,2 m nebo 3,0 m. Tloušťka bočnic je 80 mm, bočnice mají na svých spodních hranách konzoly, na kterých je položena podlaha lodžie, lze to dobře i zpozorovat z některých fotografií níže. Hloubka lodžií je 1190 mm a délka v případě těch větších 3680 mm a v případě menších 2480 mm. Rozmístění lodžií na fasádě může být libovolné a na obou průčelích, díky tomu je každý blok OP 1.31 originální. V zásadě platí, že čím starší OP 1.31 tím hravěji rozmístěné lodžie. U nejnovějších OP 1.31 byly lodžie již umisťovány pod sebe do pravidelných sloupů a někdy dokonce jen na jedno průčelí.

Zábradlí na lodžiích bylo prakticky v každém městě odlišně řešeno. Většinou bylo zábradlí z betonového dílce, který měl horní hranu opatřenou keramickými tvarovkami. Druhým nejčastějším zábradlím bylo kovové s mřížemi.


Okna
Okna užitá u konstrukční soustavy OP 1.31 jsou vzhledem k mládí soustavy na samém vrcholu oken naší panelové výstavby. Okna jsou zdvojená, ze smrkového dřeva. Tabule skla jsou v rámu okna z obou pohledových stran utěsněny pomocí černého gumového profilu. Okna mají z venkovní strany také šrouby s podložkami, pomocí kterých se rozkládají kvůli možnosti mytí vnitřních částí skel.
Pokrokovost oken je dána především sdruženými vícebodovými zámky (jedna klika ovládá několik zámků). Otevíravě-sklopná křídla mají rychlý a intuitivní přepínač mezi polohou otevřeno/sklopeno a kvalitní gumové těsnění mezi křídly a rámem. Balkónové dveře mají také vícebodový zámek ovládaný jednou klikou a i ony mají kvalitní těsnění. Zajímavostí je, že balkónové dveře používají stejné závěsy jako křídla interiérových dveří. Největší slabinou oken je užití příliš měkkého smrkového dřeva, díky čemuž se okna časem pokroutila a následně špatně dovírala.

Otevíravost oken byla u větších křídel otočná a u menších křídel se jednalo o kombinovanou otevíravost (otevíravé a sklopné).

Chodební okna
Chodební okna jsou vyrobena ze stejného profilu jako bytová okna. Jedna se o úzká podlouhlá sklápěcí okna. Okna jsou umístěna vždy u podlahy a stropu. I přes své malé rozměry vpouští do společných prostor dostatek světla. Okna nejsou umístěna ve středu panelu, ale více na pravou stranu.

Sklepní okna
Sklepní okna jsou u OP 1.31 na velmi vysoké úrovni. Jedná se opět o okna se stejným profilem jako u bytových a chodebních. Díky tomu mají okna dvojité zasklení a kvalitní těsnění. Jejich otevíravost je sklápěcí. Takto kvalitní okna ve sklepech jsou opravdu unikát, zpravidla byla u panelových domů sklepní okna kovová a jednoduchá (pouze jedna vrstva skla).


Schodišťové prostory
Schodišťové prostory jsou u všech sekcí stejné. Výtahová šachta je středem schodišťových prostor a po jejích stranách jsou schodišťová ramena, mezipodesta a podesta, viz obrázek.
Mezipodesta je nesena na malých konzolkách umístěných na příčných nosných stěnách. Schodišťová ramena jsou betonové prefabrikáty s teracovým povrchem. Podesty mají teracovou dlažbu. Bytová podesta je u některých sekcí jedno nebo oboustranně rozšířená průchody, které jsou na obrázku vpravo znázorněny čárkovaně. Tyto průchody vedou do čtvercových chodbiček se vstupy do dvou bytů. Na chodbičkách je podlaha z PVC.



Výtah
V konstrukční soustavě OP 1.31 byl používán převážně tento typ výtahu. Jedná se o osobní výtah s nosností 320 kg. Výtah má dřevěnou kabinu včetně kabinových dveří, ty mají oválná okénka s čirým sklem v gumovém těsnění. Výtah se rozjel až po zavření kabinových dveří. Po opuštění výtahu jste za sebou kabinové dveře nemuseli zavírat, protože podlaha fungovala jako váha. Díky váze výtah poznal, zda se v něm někdo nachází nebo ne. Váha v podlaze měla za následek mírnou vůli celé podlahy a tak nastupování a vystupování doprovázelo typické vrzání. Dveře do šachty byly plechové, s hranatým okénkem vyplněným drátosklem. Samotná kabina výtahu měla jeden roh zkosený, v tomto rohu byl ovládací panel.


V menší míře se mohou vyskytovat i jiné typy výtahů. zejména u družstevní výstavby.


Bytová jádra
B10VBytová jádra v domech OP 1.31 jsou umakartová typu B10 se dvěma šachtami. Stěna za WC, která obsahuje dvířka pro přístup ke stoupačkám, je plechová. Strop v bytovém jádře je oproti zbytku bytu snížený. Nad stropem jádra je vedena elektroinstalace.
Jádro patří k těm nejprostornějším umakartovým jádrům, jaké byly během panelové výstavby užívány. Je v nich velká vana a dostatek místa pro pračku. Nad vanou se nachází navíjecí prádelní šňůry, jenž můžete kdykoliv během chvilky rozvinout nebo složit. Kromě velké vany se v tomto jádře nachází také poměrně velké umyvadlo. Nad ním se nachází plastová skřínka na kosmetiku, která má troje dvířka se zrcadlovým povrchem. Nad skřínkou je umístěno doplňkové svítidlo.



Sekce
Sekcí v konstrukční soustavě nebylo příliš – pouhých pět. Jedná se o sekce řadové a jednu rohovou. Sekce mohly mít 4, 6 nebo maximálně 8 nadzemních podlaží. Sekce mohly být stavěny s úskokem jak vodorovným tak svislým. Níže naleznete půdorysy všech sekcí, mějte na paměti, že rozmístění lodžií bylo v každém městě jiné. Do příkladů v půdorysech jsem vybral ideální rozmístění lodžií, které vždy vychází z reálného podkladu. Ze stejného důvodu nebudu níže u popisů jednotlivých bytů vyzdvihovat jako vlastnost, zdali mají nebo nemají lodžie. To protože se může i stát, že v jednom městě byt má 2 lodžie a v jiném žádnou.


Sekce 42124
Sekce 42124 je nejčastější sekcí v konstrukční soustavě OP 1.31. Bylo jich postaveno celkem 27. Tato sekce patří k těm největším řadovým sekcím vůbec – na typickém podlaží má 5 bytů. Sekce je zcela symetrická, v jejím středu se nachází garsoniéra a společné prostory, dále se po stranách nacházejí byty 2+KK a kolem těchto bytů se rozkládají byty 3+1.OP 1.31 42124Typické podlaží sekce 42124
Pozor na byty s čísly tři a čtyři. Tyto byty mají kombinovaný nosný systém a nacházejí se i v jiných sekcích. V místnostech je příčný nosný systém a v chodbě s jádrem a kuchyňském koutu je podélný nosný systém.


Na nástupním podlaží chybí garsoniéra, kterou nahradil zadní vstup do domu a kočárkárna.
OP 1.31 42124 nastupNástupní podlaží sekce 42124


Tento půdorys vyznačuje nosné a podélně ztužující stěny:OP 1.31 42124 nosne
 
Příklady sekce 42124:


Sekce 4214
Sekce 4214 vychází z předchozí sekce. S počtem 18 ks se jedná o druhou nejčastěji stavěnou sekci v soustavě OP 1.31. Tato sekce je oproti předchozí sekci zmenšená a na typickém podlaží má „jen“ 4 byty. Této sekci chybí jeden z bytů 2+KK a jeden z bytů 3+1 má změněnou dispozici.OP 1.31 4214Typické podlaží sekce 4214


Na nástupním podlaží opět chybí garsoniéra, která ustoupila společným prostorům a zadnímu vstupu do domu.OP 1.31 4214 nastupNástupní podlaží v sekci 4214


Půdorys znázorňující nosné stěny:OP 1.31 4214 nosne
 
Příklady sekce 4214:


Sekce 434
Sekce 434 je vůbec nejmenší sekcí, jaká byla v této soustavě stavěna. Na typickém podlaží jsou 3 byty. Všechny byty mají velikost 3+1 ale každý sloupec bytů je s odlišnou dispozicí. Tato sekce je z řadových sekcí nejvzácnější, bylo jich vystavěno pouze 8.OP 1.31 434Typické podlaží sekce 434


Na nástupním podlaží byl zmenšen o svou největší místnost byt s číslem tři a vznikl tak z něj poměrně nezvyklý 2+KK.OP 1.31 434 nastupNástupní podlaží sekce 434


Půdorys s nosnými stěnami:OP 1.31 434 nosne
 
Příklady sekce 434:


Sekce 444R
Sekce 444R je rohová sekce, která sloužila k vytvoření pravoúhlého bloku. Tato sekce má kombinovaný nosný systém. Její společné prostory jsou od řadových sekcí trochu odlišné. Velkou výhodou této sekce jsou komory umístěné na chodbě. Na typickém podlaží se nacházejí tři bytové jednotky o velikosti 3+1, každá s jinou dispozicí.OP 1.31 444RTypické podlaží rohové sekce 444R


Na nástupním podlaží byl kvůli zadnímu vstupu zmenšen byt s číslem dva, který přišel o jednu místnost a stal se tak z něj 2+1.OP 1.31 444R nastupNástupní podlaží v sekci 444R


Půdorys s nosnými stěnami, tato sekce má kombinovaný nosný systém.OP 1.31 444R nosne
 
Příklady sekce 444R:


Sekce 42144KL
Tato sekce je největší v soustavě OP 1.31 a obsahuje pět bytů na podlaží. Označení „KL“ v názvu sekce znamená „koncová levá“ zrcadlově otočená sekce by měla označení „KP“. Koncová sekce ukončuje řadu sekcí a může si dovolit okna na štítu, protože již na ní z jedné strany nenavazuje další sekce. Sekcí 42144 bylo vystavěno celkem 8 z toho pět pravých a tři levé.OP 1.31 42144Typické podlaží koncové rohové sekce 42144


Na nástupním podlaží ustoupila zadnímu vstupu garsoniéra:OP 1.31 42144 nastupNástupní podlaží sekce 42144


Půdorys vyznačující nosné zdi:OP 1.31 42144 nosne
 
Příklady sekce 42144KL(P):


Zajímavosti

Bodové sekce
Velkou zajímavostí jsou bodové sekce. Tyto bodové sekce musely být vyprojektovány až po revoluci a stojí ve dvou kusech ve městě Kopřivnice. Dozvěděl jsem se o nich úplnou náhodou, když jsem danou lokalitou projížděl za účelem hledání paneláků v původním stavu. Ze strany, z které jsem přijížděl, vypadají tyto sekce jako bodové sekce OP 1.11. Sekce byly již zatepleny a tak jsem jim zprvu vůbec nevěnoval pozornost. Všiml jsem si, že nad lodžiemi je zkosená stříška, pomyslel jsem si, že ty „prasata“ ubourali atiku nad lodžiemi, aby tam místo toho dali ohavnou stříšku a jel to prozkoumat blíže. Následoval šok, neboť jsem spatřil lodžie s bočnicemi, které důvěrně znám z OP 1.31!

Tyto bodové sekce jsou opravdu zajímavé, mají všechny prvky z OP 1.31, tedy Lodžie, úzká chodební okna a členitý půdorys, určitě měly i atiky s ozdobnými drážkami, ale to díky zateplení již nelze odhadnout. Usilovně pátrám po fotografiích před zateplením a půdorysu.


Zděná jádra
Výstavba Frýdeckých OP1.31 začala ještě před Listopadem 89. Když byla ve výstavbě zrovna rohová sekce 444R, přišla revoluce. Tato sekce byla v té době rozestavěná do výšky druhého podlaží z osmi. Revoluce výstavbu na chvíli přerušila a po obnovení výstavby padlo na družstvu rozhodnutí, že se již umakartová jádra nebudou dále používat. Od třetího do osmého podlaží této rohové sekce tak byla použitá zděná jádra. Zděná jádra pak byla použita i na dalších sekcích, které na tuto rohovou navazovali.

Jádra jsou velmi zajímavá, protože užívají některých prvků z umakartových jader. Jsou zde typické výdechy odsávání a infrazářič nad dveřmi v koupelně. Vrcholem je pak plechová stěna za WC, která je absolutně stejná jako u umakartových jader.


Do jádra vedou klasické, voštinové interiérové dveře.


Zde je dobře vidět stavební materiál jádra, které je z tvárnic a ne z panelů, jak by se dalo předpokládat.


3 komentáře u „Konstrukční soustava

OP 1.31“

  1. Dobrý den pane kolego,
    rád bych trošku přispěl k Vašemu pozitivnímu činu, ve věci poskytování informací o panelových domech, několika poznámkami.
    Byl jsem u zrodu této soustavy OP1.31, kterou nazýváte „stavěnou podle komunistických projektů“ – neberte to prosím emotivně. Soustava vycházela z tzv. „kmenového podkladu“ soustav typu P1(podle STÚ Praha). V období přelomu režimů byl do Ostravy svolán tým k vývoji nové soustavy, zejména proto, že obvodový plášť dosud užívaných soustav byl pokládán za příliš strohý . Proto byla zásadní pozornost věnována vývoji nové prostorové lodžie. Byli jsme cca 14 dnů „zavřeni“ v „černé perle“ ,tehdejším sídle Výzkumného a vývojového ústavu pozemního stavitelství v Ostravě- Porubě. Na vývoji se podílely organizace – STÚ Praha, Stavoprojekty – Brno, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, za podniky tehdejšího Pozemního stavitelství byli přítomni zástupci generálního ředitelství z Ostravy a výzkumného ústavu z Poruby. Již mi není známo, jak byla soustava následně hlouběji dopracována, aby mohly být domy postaveny, těchto fází jsem se nezúčastnil.
    Pracovníci byli rozděleni do dvou skupin – architekti a statici. Problém řešení obvodového pláště, zejména lodžií, spočíval v obtížné interpretaci účinků cyklického oteplování a ochlazování obvodového pláště v rámci ročních, ale i denních cyklů. Nebylo snadné získat vhodná řešení připojení vnějších lodžií k vnitřním konstrukcím, aby bylo vyhověno všem požadavkům platných předpisů, při dodržení společností vyžadovaných přijatelných cen. Oba kolektivy odborníků pracovaly s velkým úsilím (nebudu účastníky jmenovat, vážil jsem si jich, někteří z nich již nejsou mezi námi). Panelová sídliště ale již byla, duchem nové doby, odsouzena k omezování tohoto druhu výstavby. Vzorek postavených domů, jak správně uvádíte, je příliš malý, aby se z toho daly vyvodit hlubší souvislosti odborné problematiky. Přece jen, podle mého soudu, některá řešení z vývoje této soustavy byla uplatněna i v období po r. 2000 ( na př. řešení předsazených lodžií, byť ve formě plošných – nikoliv prostorových – dílců), to snad není málo , navzdory k všeobecnému zatracování výstavby panelových domů.

    1. Dobrý den, děkuji za komentář. Rád bych to probral osobně, viz má odpověď na Váš komentář k soustavě OP1.11. K tomuto komentáři: podle dokumentace byl prototyp dokončen v roce 1988, vývoj musel být tedy zahájen dříve. Proto mi nesedí, že jste tuto soustavu řešili na přelomu režimů, kdy už byla podle všeho prakticky hotová a stál i prototyp. Rád bych se sešel a vše probral. Jdu Vám hned teď napsat email.

      1. Dobrý den,

        pokoušel jsem se časové údaje ověřit, již nemám datované zápisy z jednání. Neměl jsem štěstí, buď jsem oslovil jen známé již zemřelých, nebo na kolegy nemám telefon. Asi máte v termínech pravdu, s jistotou vím, že na naše jednání navazovaly další fáze, hotové objekty to dokazují, v termínech mám – po 27 letech – asi již trochu mlhavo.

        Jaromír Vrba

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *